Orbán prý nechce trest smrti, ale jen diskusi o hrdelním trestu

Budapešť - Maďarský premiér Viktor Orbán vyrozuměl vůdce Evropské unie, že se nechystá znovu zavést trest smrti, ale jen si přeje debatu o této otázce. Uvedl to dnes šéf Orbánova štábu János Lázár. Orbánova dřívější vyjádření na téma trestu smrti vyvolala v Evropě znepokojení a kritiku. Zavedení trestu smrti neumožňuje ustanovení Evropské unie a Rady Evropy. V Maďarsku, stejně jako v tehdejším Československu, byl trest smrti zrušen v roce 1990.

„Předseda vlády neplánuje znovu zavést trest smrti,“ řekl novinářům Lázár. „Je tu diskuse o opětovném zavedení trestu smrti. Ale debata není totéž, co plán na zavedení trestu smrti,“ dodal. V tomto smyslu podle Lázára už Orbán informoval předsedu Evropského parlamantu Martina Schulze, jakož i Evropskou lidovou stranu (EPP), jejímž členem je i Orbánova strana Maďarský občanský svaz (Fidesz).
 
Orbán v úterý prohlásil, že trest smrtí musí zůstat „na pořadu dne“, protože se ukázalo, že vládou prosazované zpřísnění trestního práva je nedostatečné. Premiér se vyjadřoval v Pécsi na jihu Maďarska v reakci na brutální vraždu v nedalekém Kaposváru, kde muž přepadl trafiku a zabil jednadvacetiletou prodavačku. Podle Orbána je třeba „dát zločincům najevo, že Maďarsko se nenechá ničím zastrašit, když jde o ochranu občanů“.

  • Zavedení trestu smrti požaduje krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). To v posledních parlamentních volbách získalo přes 20 procent hlasů, když ho volilo téměř milion Maďarů. Jobbik je sice v opozici, ale u nemalého množství témat zastává podobné postoje jako vládnoucí Fidesz premiéra Orbána.
Sympatizanti Jobbiku
Zdroj: ČTK/AP/Bela Szandelszky

„Krajní znepokojení nad populistickými tendencemi v Maďarsku“ ve středu vyjádřil komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks. Připomněl, že Orbánův nápad obnovit trest smrti není slučitelný s maďarskými závazky vůči Evropě. Předseda poslaneckého klubu EPP Manfred Weber sice odmítl debatovat o „případu Orbán“, nicméně zdůraznil, že „v EU naštěstí trest smrti patří minulosti a o tom se nedá vyjednávat“.

Orbán vzkázal, že je k dispozici předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi, aby si s ním pohovořil, protože debata o trestu smrti by měla „samozřejmě pokračovat na evropské úrovni“.

Maďarská vláda podle svého mluvčího hodlá podniknout kroky proti britskému listu The Guardian, který ve svém středečním článku tvrdě kritizoval premiéra Orbána za vstřícný vztah k Rusku a za záměr obnovit v Maďarsku trest smrti. The Guardian napsal, že „pravicový nacionalista Orbán vyhrožuje popřením zákonů Evropské unie, žádá internační tábory pro ilegální přistěhovalce a považuje Putina za modelového vůdce“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25AktualizovánoPrávě teď

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...