Orbán navrhuje poskytnout miliardy eur sousedům Sýrie - chce tak zastavit příliv uprchlíků

Maďarský premiér Viktor Orbán navrhuje na vyřešení uprchlické krize poskytnout pomoc ve výši tří miliard eur (81 mld Kč) zemím sousedícím se Sýrií. Uvedl to v rozhovoru pro německý bulvární deník Bild. Rakouský kancléř Werner Faymann prakticky současně v jiném interview Orbána kritizoval – maďarské zacházení s uprchlíky přirovnal k nacistickým deportacím. V reakci na to si Budapešť předvolává velvyslance Rakouska.

„Máme plán, který předložím vůdcům Evropské unie při naší příští schůzce,“ řekl Orbán s tím, že tento plán počítá s „rozsáhlou finanční pomocí zemím sousedícím se Sýrií“, tedy Turecku, Libanonu a Jordánsku. Tyto země přijaly skoro čtyři miliony syrských uprchlíků před občanskou válkou. Zprvu uprchlíci zůstávali v těchto zemích, ale v posledních měsících čím dál více běženců vyráží na riskantní cestu do Evropy. 

„Migranti neprchají z válečné oblasti, ale přicházejí z uprchlických táborů (umístěných v sousedních zemích). Tam byli v bezpečí. Tito lidé tedy neprchají před nebezpečím, tomu už unikli a neměli by se ničeho bát,“ tvrdil Orbán. Uprchlíci podle něj neprchají do Evropy za bezpečím, ale za lepším životem, než jaký vedli v táboře: „Chtějí německý život, možná švédský.“ 

Z toho důvodu navrhuje poskytnout okolním zemím, ve kterých se nacházejí uprchlické tábory tři miliardy eur: „Pokud bude třeba více peněz, zvětšíme pomoc, dokud přítok uprchlíků nevyschne,“ prohlásil. Evropským politikům také vytkl, že si nedokáží představit rozměry uprchlické krize a nebezpečí v podobě podle něj nekonečného toku desítek milionů migrantů z Pákistánu, Bangladéše, Mali, Etiopie a Nigérie, který by prý znamenal prohru a zánik křesťanské Evropy. 

Migranti v Nickelsdorfu
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Orbána kritici obviňují z populismu, nesmlouvané rétoriky proti migrantům a nezvládnutí chaotické situace s přílivem uprchlíků, se kterým se Maďarsko potýká. 

Rakousko v pátek částečně uzavřelo dálnici spojující Vídeň s Maďarskem, protože se po této komunikaci vydaly desítky migrantů pěšky do rakouské metropole. Ve čtvrtek překročilo hranici do Rakouska asi 8000 běženců, od půlnoci jich bylo již 3600, oznámil v pátek ráno policejní mluvčí. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána jeho země v uplynulých dnech čelila rebelii migrantů, kteří se odmítali registrovat.

Rakouský kancléř narážel na nacistické vlaky

„Orbán jedná nezodpovědně, když tvrdí, že všichni jsou ekonomičtí migranti,“ oponoval rakouský kancléř Faymann v týdeníku Der Spiegel a argumentoval, že mezi migranty jsou i uprchlíci před válkou, kteří mají právo na azyl. „Nacpat uprchlíky do vlaků v naději, že odjedou někam úplně jinam, probouzí vzpomínky na nejtemnější doby našeho kontinentu,“ dodal v narážce na nacistické vlaky do koncentračních táborů.

Migranti se tlačí do vlaku na nádraží v Budapešti
Zdroj: Laszlo Balogh/Reuters

Tato slova ovšem vyvolala v Maďarsku nelibost a Budapešť si na pondělí předvolala velvyslance Rakouska.  Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó řekl agentuře MTI, že Faymannova slova „nejsou hodna evropského lídra 21. století“.

Další milion Syřanů by mohl do konce roku přijít o domov

Další milion lidí bude v Sýrii do konce roku vyhnán ze svých domovů, pokud válka bude pokračovat stejně jako dosud. Tito lidé by se mohli přidat k proudu uprchlíků směřujících do Evropy, varoval Jakúb El Hillu, který přímo v Sýrii jako představitel OSN koordinuje humanitární pomoc.

Už letos musel své domovy opustit milion Syřanů kvůli eskalaci bojů. Válka už trvá pátým rokem a Hillu vybízel k větší mezinárodní podpoře pro chabě financované úsilí udržet v zemi co nejvíce jejích obyvatel. Předpověď tuhé zimy podle něj hrozí ještě většími problémy.

„Pokud se něco velkého nestane ohledně politického vyřešení konfliktu, lidský vlak, který se už rozjel ze Sýrie a okolí, pojede ještě po mnoho měsíců,“ řekl agentuře Reuters. „Evropa bude čelit uprchlické situaci podobné té, která vedla k vytvoření Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky v roce 1950,“ dodal v narážce na vlnu přesídlenců po druhé světové válce.

Lavrov potvrdil přítomnost ruských vojáků v Sýrii

V Sýrii dnes přistála dvě ruská letadla s nákladem humanitární pomoci. Uvedla to syrská státní agentura SANA. Ruské ministerstvo obrany mezitím podle agentury AP uvedlo, že Moskva do Sýrie vypravila vojenská nákladní letadla s veškerým materiálem nutným ke stavbě stanového tábora pro více než 1000 uprchlíků. Dvě ruská letadla s 80 tunami humanitární pomoci přistála na mezinárodním letišti v Latákíji na západě země, uvedla také SANA.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov také v sobotu potvrdil přítomnost ruských vojáků v Sýrii, kde prý Rusové učí Asadovy vojáky používat ruské zbraně. Zároveň vybídl ke koordinaci mezi ruskými a americkými vojáky, aby nedošlo k „nezamýšleným incidentům“, když v Sýrii působí ozbrojené síly obou velmocí. Ruské dodávky budou podle Lavrova pokračovat, aby syrské vládě pomohly v boji proti radikálnímu Islámskému státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 5 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 10 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 13 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...