Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Miloš Zeman zkritizovali středeční rozhodnutí Evropského parlamentu (EP), který vyzval země EU, aby zahájily řízení proti Maďarsku kvůli vážnému ohrožení hodnot Unie. Babiš bude chtít od europoslanců ANO slyšet, proč usnesení podpořili. Sankční řízení vůči Maďarsku rozpoutalo diskusi i na čtvrteční schůzi sněmovny. Výsledek hlasování europoslanců kritizovaly i ODS a SPD, postavili se za něj naopak Piráti, STAN a TOP 09.
Babiš považuje za zbytečné, že europoslanci hlasovali pro zahájení řízení s Maďarskem, když poslední slovo budou mít členské země EU. Evropa se podle něj nemá rozdělovat, problémy Unie jsou jinde, řešit by měla například brexit. Kritiku Maďarska a Polska, která řadu měsíců zaznívá kvůli údajnému porušování evropských hodnot, odmítl.
Česko má v Evropském parlamentu 21 zástupců. Pro usnesení jich hlasovalo devět: Dita Charanzová, Martina Dlabajová (obě ANO), Petr Ježek, Pavel Telička (nestraníci zvoleni za ANO), Stanislav Polčák (STAN), Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina (všichni TOP 09) a Miroslav Poche (ČSSD) nominovaný na ministra zahraničí. Zdržel se Pavel Poc, Olga Sehnalová (oba ČSSD) se hlasování nezúčastnila. Ostatní byli proti.
Výhrůžky konopným provazem
Babiš chce se zástupci ANO o jejich hlasování mluvit. Teličku a Ježka, kteří se s hnutím rozešli, označil za zrádce. Místopředseda EP Telička se proti Babišovým slovům ohradil a uvedl, že on se od programu ANO pro evropské volby neodchýlil. Ježek vyjádřil zděšení nad agresivní rétorikou, která se v Česku po hlasování EP objevila, zmínil výhrůžky konopným provazem.
Hlasování kritizoval i prezident Miloš Zeman. „Je to nedostatek solidarity, v daném případě solidarity s Maďarskem,“ řekl v televizi Barrandov. Diskuse se kvůli postoji českých europoslanců strhla i ve sněmovně. Debata o Maďarsku začala, když někteří poslanci poukazovali na to, že čerpání evropských dotací by mohlo být podmíněno plněním podmínek právního státu.
Jan Skopeček (ODS) v této souvislosti označil za skandální hlasování některých českých europoslanců proti Maďarsku, jak uvedl, českému spojenci. Pirát Mikuláš Peksa na to reagoval, že je důležité, aby byla v členských zemích vláda práva dodržována. Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán není spojenec všech, řekl.
Okamura: Je to fatální selhání hnutí ANO
Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) se od hlasování europoslanců za ANO distancoval. Uvedl, že nemá informace o tom, že by konzultovali své stanovisko s vedením hnutí. „V době různých krizí, nejen těch migračních, Evropa potřebuje spíš respekt a důvěru mezi státy a dialog, a toto není nic jiného než prohlubování příkopů, které už existují,“ řekl.
Šéf hnutí SPD Tomio Okamura označil hlasování europoslanců za ANO za fatální selhání. Má ale, jak řekl, spíše podezření, že Babiš říká v Česku něco jiného, než co prosazuje v Bruselu. Babiš se debaty ve sněmovně neúčastnil. Předseda klubu STAN Jan Farský naopak hájil kladné hlasování stranického europoslance Stanislava Polčáka. „Hlasoval s rozvahou a hlasoval správně,“ prohlásil.
„Brusel jsme i my,“ apelovala poslankyně
Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura ale poukázal na to, že nejde o řízení s Orbánem, ale se suverénním demokratickým Maďarskem. „Spuštění řízení s Maďarskem není v českém zájmu,“ uvedl. Podle Jiřího Kobzy (SPD) jde zřejmě o to, udělat z Maďarska odstrašující příklad, a když bude tlak fungovat, je podle něho otázka, kdo bude další na řadě. Peksa uvedl, že ho „fascinuje sounáležitost“ ODS a SPD.
Také předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek považuje za krajně nešťastné Maďarsko trestat. Dodal však, že neexistuje ve světě lepší projekt než být součástí EU. Helena Langšádlová (TOP 09) prohlásila, že zájmem Česka je být pevnou součástí EU. „Nenabízejte jinou cestu, ona totiž jiná není,“ tvrdila. Česko by se podle ní mělo podílet na tom, aby Unie byla lepším projektem. „Ten Brusel jsme i my,“ dodala.
Poslanci na schůzi řešili i finanční rámec Unie na léta 2021 až 2027, s jehož návrhem nejsou vládní představitelé spokojeni. Andrej Babiš už dříve uvedl, že Česko potřebuje dostat evropské peníze do investic, nikoli například na rekvalifikace nebo školení.
Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) bude Česko chtít zachovat podpory i pro velké podniky. Nesouhlasí ani s možným zpřísněním podmínek pro poskytování dotací.
Česko bude podle návrhu Evropské komise moci získat z upravených fondů soudržnosti v příštím finančním období až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard korun) v letošních cenách. Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnaností mají za následek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají z Unie méně peněz, než mohou čerpat nyní.
