EU musí podle šéfa Komise Jeana-Claudea Junckera rozhodovat rychleji a jednodušeji, aby mohla dělat světovou politiku. V otázkách zahraniční politiky by podle něj neměla být v Evropské radě potřeba jednomyslnost. Spolkový ministr zahraničí Sigmar Gabriel vyzýval EU k soudržnosti. Mayová v Mnichově uklidňovala evropské zástupce, že i po brexitu bude podporovat unijní bezpečnostní politiku. Konfereci doprovázely i nepokoje, na 2000 lidí demonstrovalo v centru Mnichova.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se ve svém mnichovském projevu zaměřil na vnitrounijní problematiku a uvedl, že by společenství mělo rozhodovat rychleji a jednodušeji, aby mohlo dělat světovou politiku. V zahraničněpolitických otázkách by podle něj neměla být v Evropské radě (skupině nejvyšších představitelů unijních států) potřeba jednomyslnost.
„Není možné, že musíme vždy rozhodovat jednomyslně v otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky,“ nechal se slyšet Juncker. „Stále znovu zjišťujeme, že konsenzuálních jednomyslných rozhodnutí nejsme schopni,“ zdůvodnil své přesvědčení. Týká se to podle něj tak odlišných otázek jako jsou lidská práva v Číně nebo postoj k Jeruzalému jako hlavnímu městu Izraele.
Je podle něj jasné, že například v otázkách vysílání vojáků bude vždy třeba jednomyslného rozhodnutí, v řadě dalších oblastí ale není nutné. Měnit evropské smlouvy kvůli tomu podle Junckera není třeba, stačí rozhodnutí Evropské rady.
Podobně se ve čtvrtek na konferenci vyjádřila také německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. I ona se vyslovila pro většinové rozhodování v zahraničněpolitických otázkách.
Česká vláda se podle ministryně obrany Karly Šlechtové možnou změnou zatím nezabývala. „V tuto chvíli to bude teprve na programu jednání naší vlády,“ sdělila Šlechtová. „Samozřejmě je to otázka, protože už se nám stalo v rámci kvót, že jsme byli přehlasováni v této věci, a nedomnívám se, že obrana naší země by měla být rozhodována někým jiným než naším státem,“ dala najevo svůj osobní postoj.
Juncker vyzval k větší emancipaci Evropy ve vojenské oblasti. Neměla by ale být zaměřena proti NATO nebo USA, míní. „Ty aktivity se musí propojovat a musí se doplňovat,“ myslí si i Šlechtová o součinnosti NATO a loni vzniklé stálé spolupráce v obranné oblasti mezi zeměmi Evropské unie (PESCO).
Spolkový ministr zahraničí apeloval na jednotnost EU
Spolkový ministr zahraničí Sigmar Gabriel na konferenci tematizoval transatlantické vazby; zdůraznil, že úzké spojenectví mezi Spojenými státy a Evropou je cestou, jak zachovat stávající architekturu mezinárodního uspořádání.
Zásadní je také jednota Evropské unie, kterou podle něj Rusko a Čína rády testují. „Nikdo by se neměl pokoušet rozdělovat Evropskou unii, ne Rusko, ne Čína, ale také ne Spojené státy,“ prohlásil v Mnichově Gabriel.
Němci si podle šéfa jejich diplomacie nejsou jistí, jestli při pohledu přes Atlantik ještě poznávají svoji Ameriku. Nevědí, jestli ji hodnotit podle činů, nebo tweetů. Washingtonu doporučil, aby nenechal zkrachovat dohodou o íránském jaderném programu, a zároveň se spolu s Evropou snažil najít cesty, jak výrazně omezit destabilizující vliv íránské politiky.
Mayová: Británie bude po brexitu zcela oddána bezpečnosti Evropy. Česko pochválilaza spolupráci s Europolem
Britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová se ve své řeči věnovala vztahům Londýna a evropského spolku poté, co se Ostrovy z unie odejdou. „Zatímco opouštíme EU, abychom šli ve světě vlastní cestou, zůstává Británie stejně oddána evropské bezpečnosti, jako byla dosud. Evropská bezpečnost je naše bezpečnost,“ zdůraznila a vyloučila případné druhé referendum o brexitu.
Vnitřní a vnější bezpečnost jsou podle šéfky britské vlády stále více propojené, a proto je nutné, aby Británie s Evropskou unií v bezpečnostních otázkách úzce spolupracovala i po svém vystoupení z osmadvacítky. „Jedním příkladem je operace Triage, kde britská policie široce spolupracovala s Europolem a Českou republikou na rozbití gangu otrokářů a pašeráků lidí,“ pochválila Česko Mayová.
Takové řešení, jehož součástí má být policejní, zpravodajská nebo vojenská spolupráce, je podle ní v zájmu všech. Jako úspěšný příklad spolupráce uvedla rozbití gangu otrokářů v Británii s pomocí české policie.
Mayová ale připustila, že podobná dohoda Evropské unie s třetí zemí zatím nemá obdobu, a proto k ní bude potřeba skutečná politická vůle na obou stranách. Pokud se najde, mohla by podle ní dohoda o bezpečnostních otázkách začít platit před koncem roku 2019. „Neměli bychom čekat tam, kde nemusíme,“ je přesvědčena.
Mayová současně deklarovala připravenost Británie nadále přispívat na vojenské mise EU a její rozvojové programy, pokud to bude ve společném zájmu. Londýn také po brexitu hodlá stínovat všechny sankce, které nyní uplatňuje Evropská unie.
Na 2000 lidí v Mnichově protestovalo proti válce a NATO
Mnichovská bezpečnostní konference se neobešla bez protestů veřejnosti. V centru bavorské metropole demonstrovalo na 2 000 lidí. Pochod vedl z Karlova náměstí ústřední nákupní tepnou až na Mariánské náměstí a obečel se bez vážných incidentů. Demonstranti celkem v poklidu dávali svými plakáty najevo odpor vůči válce, zbrojení, NATO nebo nynější vojenské operaci Turecka v Sýrii.
Na bezpečnost celkem asi 500 politiků a diplomatů v bavorské metropoli dohlíží na 4000 policistů. Hotel Bayerischer Hof, v němž se konference pravidelně koná, je chráněn několika stupni policejních kontrol. Okolní ulice jsou uzavřené.
