Maďaři v referendu jasně odmítli uprchlické kvóty, hlasování je ale neplatné

Maďarští voliči v drtivé většině odmítli kvóty na rozdělování migrantů mezi členské země Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu think-tanku Nezopont zveřejněného krátce po uzavření volebních místností. Referendum je ale z důvodu malé volební účasti neplatné. Oficiálně to oznámila maďarská volební komise. Pro platné hlasování byla potřeba účast alespoň poloviny z přibližně 8,3 milionu oprávněných voličů.

Maďarský premiér Viktor Orbán označil výsledek referenda za výjimečný. Podle svých slov předloží dodatek k ústavě, který bude na vůli voličů reagovat. Výsledek hlasování musí brát v úvahu i rozhodovací orgány v EU, dodal.

V 15:00 SELČ byla podle údajů volební komise účast jen 30,66 procenta voličů, o dvě a půl hodiny později to bylo 39,88 procenta. Ze sečtení 98,82 procenta hlasů vyplynulo, že těch platných je 3,2 milionu, přičemž pro platné hlasování bylo potřeba 4,1 milionu hlasů maďarských voličů.

I jeden z poslanců, místopředseda parlamentu za vládní stranu Fidesz Gergely Gulyás očekával účast jen okolo 45 procent. I přesto ale Gulyás označil referendum za „jasné vítězství“. Jeho strana bude prý respektovat vůli lidu. Jak poslanec uvedl, podle zákona náleží konečné rozhodování parlamentu, ale „politicky je to vůle voličů, která bude následována“.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Maďarské referendum neplatí
Zdroj: ČT24

Vítězství však oznámil i předseda opoziční strany Demokratická koalice Ferenc Gyurcsány, bývalý předseda socialistické vlády. Viktor Orbán podle něj s referendem zariskoval, utrpěl ale obrovskou porážku. „Vyhráli jsme,“ oznámil Gyurcsány na shromáždění své strany.

Podle krajně pravicového Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) jsou výsledky referenda „osobním selháním“ Viktora Orbána. Jak uvedl šéf strany Gábor Vona, vládnoucí strana Fidesz by se teď neměla snažit výsledky hlasování omlouvat, ale spíš přiznat, že „selhala“. Vůdce Jobbiku v této souvislosti vyzval Orbána k odstoupení. Maďarští voliči podle něj nevyslali vzkaz do Bruselu, ale jde o vzkaz určený právě maďarskému premiérovi.

Maďarský premiér Viktor Orbán s manželkou
Zdroj: imago stock&people/ČTK/imago stock&people

Podle Bernadett Szélové z opoziční ekologicky zaměřené strany LMP neplatné referendum oslabí pozici vlády při zahraničních vyjednáváních o migraci. „Z této situace vyjde oslabená nejen vláda, ale i celá země,“ uvedla Szélová. Orbán podle ní svých chováním neustále poškozuje zájmy Maďarska.

Nepomohl ani Orbánův apel na občany

„Myslím, že jestliže bude účast okolo 40 procent, bude to pro Viktora Orbána a jeho vládu fiasko,“ uvedl před skončením hlasování maďarský analytik Attila Juhász. Ten odhadoval volební účast mezi 44 a 46 procenty.

Orbán ještě v sobotu vyzýval Maďary, aby přišli hlasovat a kvóty odmítli. „Referendem můžeme vyslat poselství všem Evropanům, říci jim, že je to na nás, evropských občanech, abychom společnými silami přivedli EU k rozumu, nebo ji nechali rozpadnout se,“ uvedl.

Maďarské referendum o kvótách
Zdroj: Attila Volgyi/ČTK/ZUMA

Na výsledky maďarského referenda už reagoval například lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. „Není to dobrý den pro pana Orbána a naopak to není tak špatný den pro Maďarsko a EU,“ řekl. Maďarský lid se podle něj ukázal být více evropský než jeho vláda.

Nedostatečnou účast v lidovém hlasování Asselborn označil za „pasivní odpor“ většiny. „Doufám, že se v EU postavíme důsledně na stranu většiny Maďarů a proti kurzu maďarské vlády,“ dodal šéf lucemburské diplomacie s tím, že si Maďaři zaslouží za své rozhodnutí respekt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 52 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...