Budapešť - Maďarský parlament dnes odsouhlasil změny kritizovaného mediálního zákona v bodech navržených Evropskou unií. Požadavek na „vyváženost zpravodajství“ se nevztahuje na webové servery, blogy a debaty ani na zahraniční zpravodaje. Hlasování v parlamentu sledovala evropská komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová. „Maďarské vládě je jasné, že Brusel bude uplatňování zákona trvale sledovat,“ uvedla Kroesová. „Budeme úzce spolupracovat s maďarskými úřady, abychom se ujistili, jak jsou zásady prosazovány v praxi,“ dodala. Ocenila, že ke změnám došlo na základě dialogu mezi Budapeští a EU.
Zahraničním médiím a novinářům působícím v zemi tak už nehrozí vysoké peněžní pokuty za porušování maďarského mediálního zákona, ale pouze „jiné právní důsledky“.
Pro maďarské vlastníky médií ale pokuty zůstávají v platnosti, včetně těch, kteří „přenesli své sídlo formálně do jiné země EU, aby se vyhnuli působení maďarského mediálního zákona“.
Parlament z právního předpisu vyškrtl paragraf, podle nějž byly zakázané „urážky“ osob nebo skupin. Zakázáno zůstává „štvaní“ proti osobám, národům, etnickým a náboženským skupinám.
Kontroverzní normativní akt vstoupil v platnost letos 1. ledna, tedy ve stejný den, kdy se Budapešť ujala půlročního předsednictví Evropské unie. Spor o zákon tak zastínil začátek předsednictví, od nějž si nynější maďarská vláda Viktora Orbána mnoho slibovala.
Některé nekonkrétní formulace paragrafů mohly podle kritiků sloužit k cenzuře protivládních hlasů. Budapešť to sice odmítala, ale pod tlakem slíbila úpravy.
Orbánův kabinet ovšem nečelil kritice jen kvůli mediálnímu zákonu. Evropská komise vyšetřuje i takzvanou krizovou daň, kterou Maďaři zdanili zahraniční investory.
