Orbán chce vznik „obřího uprchlického města“ v Libyi, Francie nechá uzavřít Džungli

Na pobřeží Libye by mělo vzniknout „obří uprchlické město“, v němž by se vyřizovaly žádosti o azyl podané africkými běženci, navrhl maďarský premiér Viktor Orbán, který žádá Západ, aby zrušil zbrojní embargo vůči Libyi, spojil se s novou vládou a podpořil „libyjskou armádu bojující za osvobození“. Francouzský prezident Francois Hollande mezitím odhalil plán na uzavření tábora „Džungle“ v Calais. Devět tisíc běženců přesune do přijímacích center po celé Francii.

Orbán už dříve hovořil o tom, že by ilegální imigranti měli být deportováni z Evropy, nejlépe někam na sever Afriky. Ve Vídni prohlásil, že Evropa musí dostat své vnější hranice zcela pod kontrolu, a to včetně té u Středozemního moře, kde hraje klíčovou roli právě Libye.

Podle Orbána by se měl Západ zasadit o to, aby Libye, kde proti sobě po pádu Kaddáfího režimu válčí nejrůznější frakce, zůstala celistvá. Pro začátek by měl zrušit zbrojní embargo a začít spolupracovat s tamní vládou národní jednoty, než migrační vlna na jaře opět posílí.

Podle předsedy maďarské vlády by měla Unie podobnou migrační dohodu, jakou má už s Tureckem, uzavřít i s Egyptem. Tam je teď podle Orbána asi 5,5 milionu uprchlíků, a pokud Brusel s Káhirou neuzavře dohodu, „můžeme se odtud dočkat překvapení“, citovala premiéra agentura MTI.

Boje v Libyi
Zdroj: Ismail Zitouny/Reuters

Maďarský premiér vyvolal velké kontroverze už kvůli vybudování plotů na jižní hranici Maďarska. Jeho vláda také popudila Brusel vypsáním referenda, v němž se mají maďarští voliči 2. října vyjádřit k povinným kvótám na přerozdělení migrantů mezi členské země EU.

Plán schválený loni v září na úrovni unijních ministrů vnitra považuje Budapešť za porušení své národní svrchovanosti. V prosinci podala na toto unijní rozhodnutí stížnost k Soudnímu dvoru EU. Podobně se zachovalo i Slovensko. Povinné kvóty přitom odsuzují rovněž další státy Visegrádské čtyřky včetně Česka.

Slavný francouzský tábor na divoko zřejmě skončí

Ve Francii se mezitím zrodil plán na uzavření nechvalně proslulého divokého tábora „Džungle“ v Calais. Ten se stal symbolem evropského nezdaru, pokud jde o vypořádání se s masivním přívalem běženců. Polovina tábora byla už v tomto roce vyklizena.

Francouzský prezident dlouhodobě čelil vlně kritiky, že vedení země není schopné něco udělat s nepřijatelnými podmínkami, jež v Calais panují.

Hollande nyní oznámil, že chce přesunout zbývajících devět tisíc utečenců z Džungle do středisek po celé zemi, přičemž tito lidé dostanou čtyři měsíce na to, aby ve Francii požádali o azyl. „Ve Francii by neměl být žádný tábor,“ konstatoval Hollande.

Poblíž tábora dochází k napjatým situacím, jak se migranti snaží dostat do kamionů mířících do Británie. Dochází k potyčkám mezi běženci a řidiči nebo policií na straně druhé. Britové proto u Džungle staví protiuprchlickou zeď.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 6 mminutami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 3 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 9 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 12 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...