Evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová (ANO) vidí v současném Maďarsku nebezpečné tendence, které ohrožují základní unijní hodnoty. Je proto podle ní maximálně důležité vést s Budapeští dialog a dobrat se společného řešení.
„Prožila jsem půl života v totalitě. Jsem velice citlivá na momenty, kdy mám pocit, že jsem se vrátila zpátky. A takové momenty v Maďarsku vidím. V tendenci: ‚Vyhrál jsem volby, mám většinu, mám všechno‘. Moc má být nějakým způsobem vybalancovaná. Není to něco, co vítěz sebere. Tyto tendence vidím v Maďarsku, proto si myslím, že je dobře, že na Maďarsko tlačíme,“ uvedla Jourová k aktuální situaci.
Evropský parlament minulý týden jasnou většinou přijal doporučení, aby země EU zahájily proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot EU. Sankční řízení proti Budapešti by teoreticky mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv Maďarsku. Tento krok ale vyžaduje jednomyslnost členských států.
Maďarský premiér Viktor Orbán všechny výtky týkající se porušování demokracie a dodržování principů právního státu a základních práv odmítá. Evropská unie podle něj chce potrestat Budapešť za její protiimigrační politiku.
Lidi v Evropě podle Jourové Orbánovo chování uráží
To však Jourová jednoznačně odmítá: „Je to reakce europarlamentu na dlouhodobý vývoj v Maďarsku. Rétorika pana Orbána a různě vylepované billboardy… Lidi v Evropě to uráží, to, jak se staví k EU.“ K eurokomisařce prý míří i od běžných občanů EU prosby, aby Evropská komise proti chování Viktora Orbána vůči Unii zakročila.
Jourová sice přiznává Orbánovi jeho tvrzení, že „Maďar Maďarovi lépe rozumí“, což maďarský premiér řekl minulý týden na půdě Evropského parlamentu, zdůrazňuje ale, že i pro Maďarsko musí dál platit zásady a pravidla, na kterých se všichni členové Unie společně dohodli.
„Úkol Komise je sledovat, co se děje v členských státech v legislativě, a hlídat, aby se neodklonila od dříve dohodnuté evropské legislativy. Je to nepopulární, ale děláme to,“ zdůraznila eurokomisařka.
Migrace? Každá země má právo rozhodnout sama
Už v červenci poslala Evropská komise Maďarsko před Evropský soud kvůli zákonům o azylu a navracení žadatelů. Vláda Viktora Orbána se od roku 2015 zasazuje o co nejtvrdší řešení migrace a stejně jako Česko nebo Polsko odmítá princip přerozdělování migrantů na základě kvót.
Nově Orbán obvinil Evropskou komisi, že jí jde o usnadnění imigrace: „Cílem Bruselu není chránit hranice EU, nýbrž spíše vytvořit přijímací službu ke zvládnutí imigrace než k jejímu zastavení.“
To však Jourová naprosto odmítá. Rozhodovat o tom, kdo dostane azyl, je podle ní čistě v kompetenci daného státu: „Ten jediný má exkluzivní kompetenci k tomu rozhodnout, kdo bude žít na jeho území. Kdo tam dostane trvalý azyl. Po státu se totiž chce, aby zajistil bezpečnost lidí a integraci nově příchozích. Proto tam musí být vybalancovaná pravomoc rozhodnutí, kdo azyl dostane a jak se k tomu stát postaví.“
Bez ochrany vnější hranice Schengen padne
Nejdůležitějším úkolem tedy podle eurokomisařky je začít se spolu vážně bavit, vzájemně si naslouchat a hledat migrační řešení, které bude schůdné pro všechny. Týkat by se mělo i ochrany vnější hranice EU. „Pokud chceme zachovat Schengen, a to chceme, protože je to jeden z hlavních výdobytků, kterých Evropa dosáhla, musí být jeden systém ochrany vnější hranice. Každý musí dělat svou práci, na které se dohodne s celkem. To je sdílená zodpovědnost,“ upozorňuje Jourová.
Zároveň odmítá slova českého premiéra a svého stranického šéfa Andreje Babiše (ANO), který kritizoval plány Evropské komise na posílení pobřežní a pohraniční stráže (Frontex).
„Frontex nebudeme potřebovat v případě, že si oplotíme naše státní hranice. Dokud jsou hranice otevřené, musíme mít zajištěnou ochranu zejména té jižní mořské hranice,“ uvedla Jourová. Babiše ale prý o svém pohledu na věc přesvědčvat nebude. „Dostane vysvětlení ve čtvrtek na Evropské radě,“ předjímá eurokomisařka obsah schůzky představitelů EU, která se bude týkat právě migrace.
