Události: Spor Maďarska s EU
„Vítáme, že Evropská unie místo kvót (na přerozdělování migrantů) konečně obrací pozornost k ochraně hranic,“ řekl Orbán. „Nicméně není správné, že bychom měli přijít o naše právo chránit hranice a že Brusel chce místo nás převzít odpovědnost,“ dodal.
„Nedovolíme nikomu, aby nám vzal byť jediné písmenko z našeho práva na kontrolu vlastní hranice. Dokážeme lépe kontrolovat hranici než kdokoli v Bruselu,“ zdůraznil předseda vlády.
V projevu, kterým zahájil podzimní zasedání maďarského parlamentu dále Orbán uvedl, že chce tento postoj vyjádřit i na čtvrtečním neformálním summitu prezidentů a premiérů EU v Salcburku, kde se bude jednat rovněž o migraci.
Zároveň obvinil Evropskou komisi, že jí vlastně jde o usnadnění imigrace. „Cílem Bruselu není chránit hranice Evropské unie, nýbrž spíše vytvořit přijímací službu ke zvládnutí imigrace než k jejímu zastavení,“ řekl.
„Maďarsko není žádný průchod ani uprchlický tábor. Kdybychom se chtěli míchat s jinými kulturami nebo civilizacemi, nejprve bychom to konzultovali,“ dodal Orbán s tím, že by „tuto myšlenku před maďarským lidem rozhodně neobhajoval.“
Na posílení Frontexu se shodla Merkelová s Kurzem
Na záměru zlepšit ochranu vnější hranice Evropské unie se v něděli 16. září shodla německá kancléřka Angela Merkelová se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem na vzájemném setkání v Berlíně.
Německo podle kancléřky sdílí priority rakouského předsednictví včetně zlepšení ostrahy vnější hranice EU. Evropská komise navrhuje zvýšit počet zaměstnanců agentury Frontex na 10 tisíc. Kurz v Berlíně řekl, že cílem je tohoto čísla dosáhnout do roku 2020.
O problematice vnější ochrany unijních hranic hovořili v pondělí 17. září během společného zasedání české a slovenské vlády také premiéři Andrej Babiš a Peterem Pellegrinim. Ti na rozdíl od Merkelové s Kurzem plán na posílení pobřežní a pohraniční stráže EU kritizovali.
Vztahy mezi EU a Maďarskem jsou už delší dobu napjaté
Maďarský premiér Orbán už dříve výtky odmítl. Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“.
Autorka kritické zprávy o situaci v Maďarsku, nizozemská europoslankyně Judith Sargentiniová zdůraznila, že Orbánova vláda umlčela opoziční média, zbavuje další generace možnosti kriticky přemýšlet a brání nevládním organizacím sloužit lidem na okraji společnosti, zatímco jednotlivci se obohacují na účet peněz od poplatníků z Evropské unie.
Řízení ukotvené v článku sedm Lisabonské smlouvy by teoreticky mohlo vést až k odebrání hlasovacích práv Maďarsku. Pozorovatelé ale předpokládají, že tak daleko věci nezajdou. Takový krok by totiž vyžadoval jednomyslnost členských států.
Ke kritikům Orbánovy vlády se přidal i jiný tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracií,“ řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců Kurzovy strany v Evropském parlamentu.
Evropská komise už poslala Maďarsko k unijnímu soudu kvůli podobě maďarského zákona o azylu a navracení uprchlíků. Budapešť také dostala v červenci dva měsíce čas na vysvětlení dalšího zákona, kterým byla zakázána jakákoli pomoc lidem žádajícím o azyl.
Stejné proceduře týkajícící se ohrožení unijních hodnot čelí od loňského roku také Polsko. Maďarský parlament na počátku tohoto roku schválil rezoluci, v níž vyjádřil Varšavě podporu.
