Přestřelka mezi Maďarskem a EU pokračuje. Nechtějí zastavit migraci, chtějí ji ovládat, tvrdí Orbán

2 minuty
Události: Spor Maďarska s EU
Zdroj: ČT24

Maďarský premiér Viktor Orbán označil za nepřijatelné, že Evropská unie chce připravit Maďarsko o jeho právo chránit své vlastní hranice. Reagoval tak na na návrhy německé kancléřky Angely Merkelové posílit unijní pohraniční agenturu Frontex při ochraně vnějších hranic Unie. Stalo se tak v době, kdy jsou vztahy mezi EU a Maďarskem zvláště napjaté; před několika dny Evropský parlament schválil doporučení, aby Unie zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot.

Maďarský předseda vlády Viktor Orbán se ostře vymezil vůči současným plánům na posílení evropských pohraničních stráží. 

„Vítáme, že Evropská unie místo kvót (na přerozdělování migrantů) konečně obrací pozornost k ochraně hranic,“ řekl Orbán. „Nicméně není správné, že bychom měli přijít o naše právo chránit hranice a že Brusel chce místo nás převzít odpovědnost,“ dodal.  

„Nedovolíme nikomu, aby nám vzal byť jediné písmenko z našeho práva na kontrolu vlastní hranice. Dokážeme lépe kontrolovat hranici než kdokoli v Bruselu,“ zdůraznil předseda vlády. 

V projevu, kterým zahájil podzimní zasedání maďarského parlamentu dále Orbán uvedl, že chce tento postoj vyjádřit i na čtvrtečním neformálním summitu prezidentů a premiérů EU v Salcburku, kde se bude jednat rovněž o migraci.

  • Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, známá spíše pod akronymem Frontex (z francouzštiny Frontières extérieures = vnější hranice) je agentura Evropské unie, založená v roce 2004 za účelem koordinace ochrany vnějších hranic EU. Mezi její hlavní cíle patří boj proti ilegální migraci, obchodu s lidmi a infiltraci teroristů. Sídlem Frontexu je Varšava.

Zároveň obvinil Evropskou komisi, že jí vlastně jde o usnadnění imigrace. „Cílem Bruselu není chránit hranice Evropské unie, nýbrž spíše vytvořit přijímací službu ke zvládnutí imigrace než k jejímu zastavení,“ řekl.

„Maďarsko není žádný průchod ani uprchlický tábor. Kdybychom se chtěli míchat s jinými kulturami nebo civilizacemi, nejprve bychom to konzultovali,“ dodal Orbán s tím, že by „tuto myšlenku před maďarským lidem rozhodně neobhajoval.“

Na posílení Frontexu se shodla Merkelová s Kurzem

Na záměru zlepšit ochranu vnější hranice Evropské unie se v něděli 16. září shodla německá kancléřka Angela Merkelová se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem na vzájemném setkání v Berlíně. 

Německo podle kancléřky sdílí priority rakouského předsednictví včetně zlepšení ostrahy vnější hranice EU. Evropská komise navrhuje zvýšit počet zaměstnanců agentury Frontex na 10 tisíc. Kurz v Berlíně řekl, že cílem je tohoto čísla dosáhnout do roku 2020. 

O problematice vnější ochrany unijních hranic hovořili v pondělí 17. září během společného zasedání české a slovenské vlády také premiéři Andrej Babiš a Peterem Pellegrinim. Ti na rozdíl od Merkelové s Kurzem plán na posílení pobřežní a pohraniční stráže EU kritizovali. 

Vztahy mezi EU a Maďarskem jsou už delší dobu napjaté

Vztahy Maďarska s EU v poslední době provázejí neshody. Evropský parlament minulou středu schválil doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot. Podle tamního šéfa diplomacie Pétera Szijjártóa jde ze strany EU o malichernou pomstu a hodlá se právně bránit.

Maďarský premiér Orbán už dříve výtky odmítl.  Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“.

Autorka kritické zprávy o situaci v Maďarsku, nizozemská europoslankyně Judith Sargentiniová zdůraznila, že Orbánova vláda umlčela opoziční média, zbavuje další generace možnosti kriticky přemýšlet a brání nevládním organizacím sloužit lidem na okraji společnosti, zatímco jednotlivci se obohacují na účet peněz od poplatníků z Evropské unie. 

Řízení ukotvené v článku sedm Lisabonské smlouvy by teoreticky mohlo vést až k odebrání hlasovacích práv Maďarsku. Pozorovatelé ale předpokládají, že tak daleko věci nezajdou. Takový krok by totiž vyžadoval jednomyslnost členských států.

Ke kritikům Orbánovy vlády se přidal i jiný tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracií,“ řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců Kurzovy strany v Evropském parlamentu. 

Evropská komise už poslala Maďarsko k unijnímu soudu kvůli podobě maďarského zákona o azylu a navracení uprchlíků. Budapešť také dostala v červenci dva měsíce čas na vysvětlení dalšího zákona, kterým byla zakázána jakákoli pomoc lidem žádajícím o azyl.

Stejné proceduře týkajícící se ohrožení unijních hodnot čelí od loňského roku také Polsko. Maďarský parlament na počátku tohoto roku schválil rezoluci, v níž vyjádřil Varšavě podporu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 8 mminutami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 28 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 35 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 3 hhodinami
Načítání...