Přestřelka mezi Maďarskem a EU pokračuje. Nechtějí zastavit migraci, chtějí ji ovládat, tvrdí Orbán

Maďarský předseda vlády Viktor Orbán se ostře vymezil vůči současným plánům na posílení evropských pohraničních stráží. 

„Vítáme, že Evropská unie místo kvót (na přerozdělování migrantů) konečně obrací pozornost k ochraně hranic,“ řekl Orbán. „Nicméně není správné, že bychom měli přijít o naše právo chránit hranice a že Brusel chce místo nás převzít odpovědnost,“ dodal.  

„Nedovolíme nikomu, aby nám vzal byť jediné písmenko z našeho práva na kontrolu vlastní hranice. Dokážeme lépe kontrolovat hranici než kdokoli v Bruselu,“ zdůraznil předseda vlády. 

V projevu, kterým zahájil podzimní zasedání maďarského parlamentu dále Orbán uvedl, že chce tento postoj vyjádřit i na čtvrtečním neformálním summitu prezidentů a premiérů EU v Salcburku, kde se bude jednat rovněž o migraci.

Zároveň obvinil Evropskou komisi, že jí vlastně jde o usnadnění imigrace. „Cílem Bruselu není chránit hranice Evropské unie, nýbrž spíše vytvořit přijímací službu ke zvládnutí imigrace než k jejímu zastavení,“ řekl.

„Maďarsko není žádný průchod ani uprchlický tábor. Kdybychom se chtěli míchat s jinými kulturami nebo civilizacemi, nejprve bychom to konzultovali,“ dodal Orbán s tím, že by „tuto myšlenku před maďarským lidem rozhodně neobhajoval.“

Na posílení Frontexu se shodla Merkelová s Kurzem

Na záměru zlepšit ochranu vnější hranice Evropské unie se v něděli 16. září shodla německá kancléřka Angela Merkelová se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem na vzájemném setkání v Berlíně. 

Německo podle kancléřky sdílí priority rakouského předsednictví včetně zlepšení ostrahy vnější hranice EU. Evropská komise navrhuje zvýšit počet zaměstnanců agentury Frontex na 10 tisíc. Kurz v Berlíně řekl, že cílem je tohoto čísla dosáhnout do roku 2020. 

O problematice vnější ochrany unijních hranic hovořili v pondělí 17. září během společného zasedání české a slovenské vlády také premiéři Andrej Babiš a Peterem Pellegrinim. Ti na rozdíl od Merkelové s Kurzem plán na posílení pobřežní a pohraniční stráže EU kritizovali. 

Vztahy mezi EU a Maďarskem jsou už delší dobu napjaté 

Vztahy Maďarska s EU v poslední době provázejí neshody. Evropský parlament minulou středu schválil doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot. Podle tamního šéfa diplomacie Pétera Szijjártóa jde ze strany EU o malichernou pomstu a hodlá se právně bránit.

Maďarský premiér Orbán už dříve výtky odmítl.  Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“.

Autorka kritické zprávy o situaci v Maďarsku, nizozemská europoslankyně Judith Sargentiniová zdůraznila, že Orbánova vláda umlčela opoziční média, zbavuje další generace možnosti kriticky přemýšlet a brání nevládním organizacím sloužit lidem na okraji společnosti, zatímco jednotlivci se obohacují na účet peněz od poplatníků z Evropské unie. 

Řízení ukotvené v článku sedm Lisabonské smlouvy by teoreticky mohlo vést až k odebrání hlasovacích práv Maďarsku. Pozorovatelé ale předpokládají, že tak daleko věci nezajdou. Takový krok by totiž vyžadoval jednomyslnost členských států.

Ke kritikům Orbánovy vlády se přidal i jiný tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracií,“ řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců Kurzovy strany v Evropském parlamentu. 

Evropská komise už poslala Maďarsko k unijnímu soudu kvůli podobě maďarského zákona o azylu a navracení uprchlíků. Budapešť také dostala v červenci dva měsíce čas na vysvětlení dalšího zákona, kterým byla zakázána jakákoli pomoc lidem žádajícím o azyl.

Stejné proceduře týkajícící se ohrožení unijních hodnot čelí od loňského roku také Polsko. Maďarský parlament na počátku tohoto roku schválil rezoluci, v níž vyjádřil Varšavě podporu.