Přestřelka mezi Maďarskem a EU pokračuje. Nechtějí zastavit migraci, chtějí ji ovládat, tvrdí Orbán

Nahrávám video
Události: Spor Maďarska s EU
Zdroj: ČT24

Maďarský premiér Viktor Orbán označil za nepřijatelné, že Evropská unie chce připravit Maďarsko o jeho právo chránit své vlastní hranice. Reagoval tak na na návrhy německé kancléřky Angely Merkelové posílit unijní pohraniční agenturu Frontex při ochraně vnějších hranic Unie. Stalo se tak v době, kdy jsou vztahy mezi EU a Maďarskem zvláště napjaté; před několika dny Evropský parlament schválil doporučení, aby Unie zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot.

Maďarský předseda vlády Viktor Orbán se ostře vymezil vůči současným plánům na posílení evropských pohraničních stráží. 

„Vítáme, že Evropská unie místo kvót (na přerozdělování migrantů) konečně obrací pozornost k ochraně hranic,“ řekl Orbán. „Nicméně není správné, že bychom měli přijít o naše právo chránit hranice a že Brusel chce místo nás převzít odpovědnost,“ dodal.  

„Nedovolíme nikomu, aby nám vzal byť jediné písmenko z našeho práva na kontrolu vlastní hranice. Dokážeme lépe kontrolovat hranici než kdokoli v Bruselu,“ zdůraznil předseda vlády. 

V projevu, kterým zahájil podzimní zasedání maďarského parlamentu dále Orbán uvedl, že chce tento postoj vyjádřit i na čtvrtečním neformálním summitu prezidentů a premiérů EU v Salcburku, kde se bude jednat rovněž o migraci.

  • Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, známá spíše pod akronymem Frontex (z francouzštiny Frontières extérieures = vnější hranice) je agentura Evropské unie, založená v roce 2004 za účelem koordinace ochrany vnějších hranic EU. Mezi její hlavní cíle patří boj proti ilegální migraci, obchodu s lidmi a infiltraci teroristů. Sídlem Frontexu je Varšava.

Zároveň obvinil Evropskou komisi, že jí vlastně jde o usnadnění imigrace. „Cílem Bruselu není chránit hranice Evropské unie, nýbrž spíše vytvořit přijímací službu ke zvládnutí imigrace než k jejímu zastavení,“ řekl.

„Maďarsko není žádný průchod ani uprchlický tábor. Kdybychom se chtěli míchat s jinými kulturami nebo civilizacemi, nejprve bychom to konzultovali,“ dodal Orbán s tím, že by „tuto myšlenku před maďarským lidem rozhodně neobhajoval.“

Na posílení Frontexu se shodla Merkelová s Kurzem

Na záměru zlepšit ochranu vnější hranice Evropské unie se v něděli 16. září shodla německá kancléřka Angela Merkelová se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem na vzájemném setkání v Berlíně. 

Německo podle kancléřky sdílí priority rakouského předsednictví včetně zlepšení ostrahy vnější hranice EU. Evropská komise navrhuje zvýšit počet zaměstnanců agentury Frontex na 10 tisíc. Kurz v Berlíně řekl, že cílem je tohoto čísla dosáhnout do roku 2020. 

O problematice vnější ochrany unijních hranic hovořili v pondělí 17. září během společného zasedání české a slovenské vlády také premiéři Andrej Babiš a Peterem Pellegrinim. Ti na rozdíl od Merkelové s Kurzem plán na posílení pobřežní a pohraniční stráže EU kritizovali. 

Vztahy mezi EU a Maďarskem jsou už delší dobu napjaté

Vztahy Maďarska s EU v poslední době provázejí neshody. Evropský parlament minulou středu schválil doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot. Podle tamního šéfa diplomacie Pétera Szijjártóa jde ze strany EU o malichernou pomstu a hodlá se právně bránit.

Maďarský premiér Orbán už dříve výtky odmítl.  Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“.

Autorka kritické zprávy o situaci v Maďarsku, nizozemská europoslankyně Judith Sargentiniová zdůraznila, že Orbánova vláda umlčela opoziční média, zbavuje další generace možnosti kriticky přemýšlet a brání nevládním organizacím sloužit lidem na okraji společnosti, zatímco jednotlivci se obohacují na účet peněz od poplatníků z Evropské unie. 

Řízení ukotvené v článku sedm Lisabonské smlouvy by teoreticky mohlo vést až k odebrání hlasovacích práv Maďarsku. Pozorovatelé ale předpokládají, že tak daleko věci nezajdou. Takový krok by totiž vyžadoval jednomyslnost členských států.

Ke kritikům Orbánovy vlády se přidal i jiný tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracií,“ řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců Kurzovy strany v Evropském parlamentu. 

Evropská komise už poslala Maďarsko k unijnímu soudu kvůli podobě maďarského zákona o azylu a navracení uprchlíků. Budapešť také dostala v červenci dva měsíce čas na vysvětlení dalšího zákona, kterým byla zakázána jakákoli pomoc lidem žádajícím o azyl.

Stejné proceduře týkajícící se ohrožení unijních hodnot čelí od loňského roku také Polsko. Maďarský parlament na počátku tohoto roku schválil rezoluci, v níž vyjádřil Varšavě podporu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 13 mminutami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 34 mminutami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 47 mminutami

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 4 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán, útočila i v Sýrii

Izraelské ozbrojené síly (IDF) zahájily v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. IDF zabila mluvčího íránských revolučních gard, který v reakci na izraelského premiéra odmítl tvrzení, že Írán již není schopen vyrábět balistické střely. Izrael v noci na pátek rovněž zaútočil na vojenské objekty na jihu Sýrie. Jde o první izraelský úder na tuto zemi za současné války proti Íránu.
před 8 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 14 hhodinami
Načítání...