Brusel pobouřil Orbánův plán: Žádné nové železné opony

Brusel – Brusel odmítá budování plotů a doporučuje zemím EU řešit ostrahu hranic jinak. „Teprve nedávno jsme zdi v Evropě strhli, neměli bychom je znovu budovat,“ konstatovala mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová s odkazem na někdejší železnou oponu mezi Východem a Západem. Reagovala tak na záměr Budapešti vybudovat na hranicích se Srbskem čtyři metry vysoký plot, aby zastavila příliv uprchlíků. Od začátku roku se jich do Maďarska přes hranice se Srbskem dostalo už 54 tisíc.

Maďarský premiér Viktor Orbán minulý týden prohlásil, že Maďarsko je připraveno kvůli neustále rostoucímu počtu běženců uzavřít hranice se Srbskem. Bělehrad podle něj neřeší problém s migranty, kteří putují přes Srbsko a snaží se přes Maďarsko dostat dál do západní Evropy.  

  • Maďarské ministerstvo vnitra představí v nejbližší době konkrétní projekt, jak vybudovat na 175 kilometrech hranice čtyři metry vysoký plot.  

Srbský premiér Aleksandar Vučić prohlásil, že je touto zprávou „překvapen a šokován“. „Zdi a ploty“ podle něj nejsou řešením současné migrační krize, kdy do Evropy míří tisíce uprchlíků zejména z Afriky a Blízkého východu. Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks pak označil maďarské rozhodnutí za „nerozumné“. 

Kvůli válce přišlo loni o domov denně přes 42 tisíc lidí.

Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa není výstavba v rozporu s mezinárodními závazky či dohodami. Připomněl, že obdobné bariéry vybudovaly Řecko s Bulharskem na hranicích s Tureckem a že Španělsko má na severu Afriky kvůli migrantům oplocená města Ceuta a Melilla.   

Uprchlíci
Zdroj: ČT24/Reuters/Ognen Teofilovski

Mluvčí Evropské komise zdůraznila, že Brusel stavbu plotů neschvaluje, ochrana hranic je ale plně v pravomoci členských zemí. „Každé opatření ale musí být plně v souladu s evropským právem a mezinárodními závazky včetně respektu k lidským právům,“ poznamenala Bertaudová.     

V roce 2014 se vrátilo do vlasti jen 126 800 uprchlíků… nejméně za 31 let. 

Uprchlická krize v číslech 

Počet uprchlíků ve světě loni vzrostl na rekordních 59,5 milionu. Více než 50 procent uprchlíků jsou děti. Nejvíce běženců, kteří opustili domov kvůli konfliktům, již nepochází z Afghánistánu, ale ze Sýrie, oznámil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Vzhledem ke krizi v Sýrii, Iráku, Jemenu, Burundi i jinde ve světě neočekává vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres, že se situace letos zlepší. 

Počet žadatelů o azyl v Unii se podle Eurostatu za poslední rok téměř zdvojnásobil. Za první čtvrtletí letošního roku žádalo o mezinárodní ochranu v osmadvacítce celkem 185 tisíc lidí. Nejvíc jich pochází z Kosova, Sýrie a Afghánistánu. Nejčastěji se uprchlíci obraceli na úřady v Německu. V Česku o azyl žádá vůbec nejméně migrantů. Úřady evidují 355 žádostí za první tři letošní měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 9 mminutami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 3 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 9 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 12 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...