Šedivý: Jde o vážnou hrozbu, případný střet by pro Ukrajinu byl katastrofální

Praha - Skutečnost, že ruský parlament Vladimíru Putinovi schválil nasazení vojsk na území cizího státu, znamená vážnou hrozbu, z níž lze vyvozovat, že se Rusové s velkou pravděpodobností skutečně pokusí Krym dostat zpátky do Ruska pomocí síly. Ve speciálu ČT24 to řekl bývalý náčelník generálního štábu české armády generál Jiří Šedivý s tím, že případný vojenský střet s ruskou armádou by byl pro Ukrajinu katastrofální. Generál je navíc přesvědčen, že proruští ozbrojenci patří k ruské armádě.

Ruská armáda je podle Šedivého výrazně lépe vyzbrojena než ukrajinská. „Ukrajinci mají necelých 200 tisíc vojáků ve zbrani, mají zbraně a techniku z doby bývalého Sovětského svazu, zbavili se de facto všech strategických zbraní,“ tvrdí generál. Na Krymu by podle něj nejspíš významnou roli hrála i černomořská flotila, proti které by bylo „ukrajinské loďstvo skutečně jenom hračkou“.

Patrně blíže neidentifikovaní ozbrojenci, kteří se pohybovali na Krymu, patří k ruské armádě: „Jejich výzbroj je výzbroj ruské armády, výbava ozbrojenců je jednotná, patří k velmi dobře ozbrojené a organizované skupině, což svědčí o tom, že nejspíš patří k ruským speciálním jednotkám,“ domnívá se Šedivý. Komentátor Ondřej Soukup tvrdí, že na Krymu se ví, kam patří ti zatím oficiálně neidentifikovaní ozbrojenci.

Moskva se pečlivě připravila, má tudíž náskok

Rusové mají detailní představu o tom, jak vypadá ukrajinská armáda, tvrdí Šedivý. „Ukrajinci mají jednu větší loď v tom daném prostoru, která je bojeschopná, jednu ponorku proti celé ruské flotile, která je rozmístěna v Sevastopolu, kde je několik ponorek, větších lodí, které mají schopnost ukrajinské síly velmi rychle zlikvidovat,“ dodává generál. S leteckými silami je to podobné. Ukrajinci se podle generála zbavili všech letadel strategického určení, ale právě ty mají Rusové k dispozici, včetně vysokorychlostních stíhaček. Případný střet by znamenal prolití spousty krve a nevedlo by to ke kýženému výsledku, řekl Šedivý.

Rusové mají navíc náskok, již učinili přípravné kroky. „Nyní je jasné, že ti ozbrojenci, co například obsadili krymské letiště, nejsou jen tak nějací lidé, kteří se dostali ke zbraním, ale jsou to ozbrojenci ruské armády,“ tvrdí Šedivý. Naopak Ukrajinci ještě neučinili nic, první akcí je Kličkova výzva k mobilizaci ukrajinské armády, navíc ukrajinské ozbrojené síly trpí nedostatkem financí.

K vojenským silám, které již Rusko má na území Krymu by dle Šedivého nejspíš Rusové dopravili dalších několik brigád, a to prostřednictvím vzdušného mostu – proto došlo k obsazení letiště, přímo na místa, odkud by mohly zaútočit ukrajinské síly. Generál Šedivý dodal, že do akce by se samozřejmě zapojila černomořská flotila, která by zablokovala celý ten prostor, aby znemožnila Ukrajině využít námořní síly, byť jsou omezené. Rusové jsou, jak tvrdí Šedivý, schopni na Krym dostat 30 až 40 tisíc vojáků, což by podle něj stačilo k tomu, aby v první fázi Krym ovládli a začali budovat obranu proti ukrajinským silám.

Na zprávy z Krymu reaguje celý svět. Německá kancléřka Angela Merkelová je znepokojená, podobně se v pátek vyjádřil i americký prezident Barack Obama. Všichni neustále upozorňují, že každé narušení svrchovanosti této země může vážně destabilizovat tamější situaci. Unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová vyzvala Rusko, aby nevysílalo své vojáky na Ukrajinu. Moskva má situaci řešit mírovou cestou. Generální tajemník NATO Andres Fogh Rasmussen prohlásil, že Rusko musí respektovat suverenitu Ukrajiny.

Web ČT24 k situaci na Ukrajině:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Macron v Paříži odhalil památník obětem rwandské genocidy

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.
před 3 hhodinami

Trump mění tvář Washingtonu. Podle kritiků ignoruje názory odborníků

Další kontroverze kolem projektů Donalda Trumpa, který před oslavami 250. výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu. Prezident ostře kritizoval soudce, který označil za nelegální nadzemní stavbu sálu na místě zbořeného východního křídla Bílého domu. Hlava státu uvedla, že verdikt ohrožuje národní bezpečnost. Stavba je v současnosti kvůli odvolání federálních úřadů pozastavena. Podle Trumpa je americká metropole zanedbaná, kritici mu ale vyčítají, že při snaze zapsat se do její podoby ignoruje zavedená pravidla a názory odborníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni byli nejspíše zastřeleni dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Soud v úterý vpodvečer také na tři týdny pozastavil výstavbu zařízení a přikázal vládě, aby zveřejnila všechny související dohody s USA.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Litevský parlament podpořil mírnější reformu veřejnoprávní stanice LRT, píše AFP

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausedy.
před 4 hhodinami

Počet případů podezřelých na nákazu ebolou v Kongu podle WHO prudce klesl

Počet podezřelých případů eboly v Demokratické republice Kongo výrazně klesl z více než tisíc na 116. Důvodem je vyřazení stovek lidí po negativních testech, oznámila podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO). Konžské úřady vpodvečer podle agentury uvedly, že počet potvrzených případů eboly vzrostl zhruba o dvacet na 344, z nichž šedesát tvoří úmrtí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump jako nového šéfa tajných služeb vybral hypotečního specialistu Pulteho

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.
před 7 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 8 hhodinami
Načítání...