Americká opiátová epidemie se projevuje i v moři. Slávky u Seattlu obsahují oxycontin

Slávky žijící poblíž hustě osídlených oblastí v okolí amerického Seattlu obsahují stopy opiátů. Zjistili to vědci zkoumající znečištění mořské vody. Konkrétně se v tělech mlžů našlo malé množství léku oxycontin, což je silné a návykové analgetikum, jež v posledních letech způsobilo v USA masivní nárůst počtu lidí závislých na lécích proti bolesti. Podle serveru BBC znečištění vody vypovídá o tom, že právě v urbanizovaných oblastech je počet uživatelů opioidů nejvyšší.

Odborníci z úřadu pro ochranu přírody státu Washington zjišťovali míru znečištění pobřežních vod právě analýzou těl slávek, protože tito mlži se živí filtrováním mikroskopické potravy z mořské vody a v těle tak postupně hromadí škodliviny.

Mlže vylovili z čistých vod a pak je přesunuli na celkem osmnáct míst v zátoce Puget Sound v širší oblasti Seattlu. Po nějaké době je opět vylovili a ve slávkách ze tří lokalit našli stopy opiátů.

Léky se našly ve slávkách poblíž hustě obydlených oblastí. „Vypovídá to o tom, že kolem Puget Sound je hodně lidí, kteří oxycontin užívají,“ komentovala výsledky bioložka Jennifer Lanksburyová.

Stopy léku nalezené ve slávkách jsou tak malé, že případná konzumace mlžů nemůže mít vliv na chování člověka. Jedná se o množství několik tisíckrát menší, než je dávka pro člověka. Samotné slávky oxycontin nezpracovávají, jeho přítomnost v mořských vodách může ale vyvolat závislost u některých ryb.

V roce 2016 zemřelo kvůli opiátům přes 63 tisíc Američanů

Oxycontin, jak zní americký obchodní název narkotického analgetika oxykodon, je jedním z nejčastěji zneužívaných léků v USA. Patří do skupiny opioidů, tedy léků, které začali po kampaních farmaceutických firem hromadně předepisovat lékaři svým pacientům proti bolesti.

Tyto léky způsobují silnou závislost a v posledních letech jsou spojovány s epidemií zneužívání analgetik. Jen v roce 2016 zemřelo v USA v důsledku konzumace opiátů přes 63 tisíc lidí, v oblasti Seattlu se v témže roce opioidy předávkovalo 332 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...