Šéf slovenské policie na konci května odejde. Rezignace souvisí s vraždou novináře Kuciaka

Slovenský policejní prezident Tibor Gašpar skončí ve funkci. Odejde na konci května. Oznámil to slovenský premiér Peter Pellegrini. Gašpar krátce předtím označil volání po svém odvolání za hru emocí a vyvolávání falešného obrazu, že policie v zemi nepracuje správně. Sám rezignovat odmítl, ale uvedl, že bude respektovat, pokud ho ministr vnitra odvolá, nebo ho o rezignaci požádá.

Předseda vlády na tiskové konferenci mimo jiné sdělil, že se na tomto postupu dohodl s prezidentem Andrejem Kiskou. Podle premiéra se Gašpar stal „svorníkem útoků na celou policii“, uvedl zpravodaj ČT Lukáš Mathé a podotkl, že premiér mu zároveň několikrát poděkoval a chválil ho za jeho službu.

Gašpar dříve uvedl, že se v souvislosti s jeho osobou vyvolává falešný obraz toho, že policie v zemi nepracuje správně. Jako příklad lidí, kteří podle něj vytvářejí pseudodůvody, aby mohlo být jeho odvolání ospravedlněno, jmenoval Gašpar i prezidenta Andreje Kisku. 

Demonstranti žádají i odchod zvláštního prokurátora

Ohradil se rovněž proti tvrzením, že je tím, kdo polarizuje společnost. „Pokud někdo polarizuje společnost prostřednictvím mé osoby, nejsem to já. Nejsem politik, jsem policejní profesionál,“ řekl a poznamenal, že již nerozhodují argumenty a zdravý rozum.

Gašparův odchod požadovali demonstranti, kteří se domáhají změn po dosud neobjasněné únorové vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Protestující také chtějí, aby z funkce odešel zvláštní prokurátor Dušan Kováčik.

Současný šéf vnitra Tomáš Drucker (Smer-SD) v pondělí oznámil, že důvod ke zbavení Gašpara funkce nevidí, a proto odstoupí on sám. Prezident už přijal Druckerovu demisi. Vnitro teď povede premiér.

Gašparovo jméno je spojováno s exministrem vnitra Robertem Kaliňákem (Smer-SD). Ten z postu odešel poté, co se v zemi prohloubila politická krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Ficova vláda nakonec padla.

Rekonstrukcí koaliční vlády, v jejímž čele stanul Pellegrini, ale krize neskončila. Desetitisíce Slováků v neděli opět vyrazily do ulic, aby si vynutily vládní reformu a odchod Gašpara a zvláštního prokurátora Dušana Kováčika. Podle kritiků je Gašpar symbolem politického vlivu na výkon spravedlnosti.

Podle organizátorů protestů se řada věcí nezměnila. „Žádáme důsledné vyšetření vražd Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové za účasti mezinárodního týmu,“ řekl nedávno člen organizačního týmu Juraj Šeliga. „I běžná zkušenost lidí s policií způsobila, že patříme k zemím s nejnižší důvěrou lidí v policii,“ upozornila během bratislavské demonstrace novinářka Zuzana Petková.

Kiska: Odvolat Gašpara je nutné kvůli obnově důvěry v policii

Za Gašparovo odvolání se opakovaně vyslovil i prezident Andrej Kiska. „Již při jmenování vlády a při rozhovoru s ministrem vnitra jsem řekl, že výměna klíčových lidí v policii, mezi které patří i policejní prezident, je klíčovou věcí k tomu, abychom mohli začít budovat důvěru lidí v policii. Nemáme šanci tuto důvěru vrátit, pokud nedokážeme v nejbližších dnech zrealizovat tak nesmírně důležitou věc, jakou je odstoupení policejního prezidenta,“ prohlásila před oznámením Gašparova odchodu hlava státu. 

Prokuratura na konci března sdělila, že verzí je vícero a že žádná není považována za nejpravděpodobnější. Gašpar přitom dříve řekl, že nejpravděpodobnějším motivem zastřelení Kuciaka a jeho přítelkyně v jejich domě nedaleko Trnavy byla investigativní práce reportéra, jenž psal o vazbách italské mafie na politiky. Za pomoc s pátráním po vrahovi vypsala předchozí slovenská vláda odměnu milion eur (25,4 milionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled