Kiska přijal pozvání do Česka. Se Zemanem mluvili o oslavách vzniku Československa i politice

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman během návštěvy Slovenska u Štrbského plesa jednal se svým protějškem Andrejem Kiskou. Kiska ocenil, že první Zemanova cesta po znovuzvolení vedla právě na Slovensko a přijal pozvání na oslavy 100. výročí vzniku Československa 28. října do Prahy. Český prezident pak přijede 30. října do Martina.

Zemana na Štrbském plese oficiálně přivítal jeho slovenský protějšek. Po uvítacím ceremoniálu se odebrali k soukromému rozhovoru. Na následné tiskové konferenci oba prezidenti ocenili vztahy mezi republikami. „Neznám dvě země tak blízké jako Česko a Slovensko,“ zdůraznil slovenský hostitel.

„Jsem tady rád a cítím se tu jako doma,“ řekl posléze Zeman a připomněl, že je v Tatrách po 20 letech. Počátkem října se Kiska v Tatrách znovu s českým prezidentem setká, a to na schůzce hlav států Visegrádské čtyřky.

Po společné schůzce a následném obědě se oba prezidenti vydali na projížďku okolo Štrbského plesa kočárem, který táhli dva koně. V jedné z restaurací u břehu pak podle Kiskova mluvčího Romana Krpelana bylo pro Zemana připravené pohoštění, například brynzové halušky.

Nahrávám video

Zeman chce Český dům v Bratislavě

Zeman během tiskové konference označil za poslední česko-slovenský problém neexistenci Českého domu v Bratislavě. „Rozhodl jsem se řešit poslední česko-slovenský problém, to jest neexistenci Českého domu v Bratislavě a věnovat tomu, bude-li nutno, celých pět let svého druhého funkčního období. Má to být třípodlažní budova v centru Bratislavy,“ řekl Zeman.

Dodal, že dostal předběžný příslib nejmenovaného podnikatele, který se chce projektu ujmout. „Doufejme, že tam bude jak hospůdka, tak kanceláře našich spolků, tak českých institucí,“ uvedl Zeman.

„Neboj se, devět milionů českých korun (na stavbu) určitě najdeme a Český dům v Bratislavě určitě vznikne,“ reagoval na Zemanovu poznámku Kiska. 

Zeman: Vydání Nikulina může posloužit vnitropolitickému boji v USA

V rámci novinářských dotazů došlo i na téma otravy bývalého špiona Sergeje Skripala a vyhošťování diplomatů nebo vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Český prezident vydání Nikulina kritizoval jako krok, který může posloužit k vnitropolitickému boji ve Spojených státech. Podle jeho slov by se Česko do takového boje nemělo zapojovat.

„Začnu trochu anekdoticky. Když byl zvolen Donald Trump americkým prezidentem, (předseda americké Sněmovny reprezentantů Paul) Ryan si vzal černou kravatu. Tentýž pan Ryan nyní (minulý týden) přiletěl do České republiky. Veřejně prohlásil, že sem přiletěl v podstatě proto, aby dostal pana Nikulina do Spojených států, což se mu podařilo. Nu a jedna z variant je, že pan Nikulin – ať tak či onak – může sloužit jako nástroj vnitroamerického politického boje – k tomu slouží i ta černá kravata,“ řekl Zeman.

Kiska by diplomaty vypověděl

V otázce vyhošťování diplomatů v reakci na kauzu Skripal se slovenský a český prezident v názorech liší. „Já sám mám určité pochybnosti o vypovídání zahraničních diplomatů, nicméně respektuji dělbu kompetencí. Vypovídání je u nás v kompetenci premiéra,“ řekl Zeman.

Kiska naopak vyjádřil lítost, že se Bratislava nepřipojila k většině zemí EU, nevyhostila ruské diplomaty a pouze povolala na konzultace svého velvyslance v Moskvě.

„Pokládám za nesmírně důležité v tomto konfliktu ukázat solidaritu našim partnerům z EU a NATO. Je mi líto, že ze států Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) jsme jedinou zemí, která nevyhostila diplomaty. Měli jsme přistoupit ke stejným krokům jako většina zemí Evropské unie,“ řekl Kiska.

Nahrávám video

Pellegrini vysvětloval, proč Slovensko nevyhostilo ruské diplomaty

Česká hlava státu se později sešla i s novým slovenským premiérem Peterem Pellegrinim. Ten tlumočil Zemanovi postoj slovenské vlády, která naopak považuje povolání velvyslance v Moskvě na konzultace do Bratislavy za dostatečnou reakci. „S ohledem na důkazy, které jsme dosud měli k dispozici, považujeme postoj Slovenské republiky a stažení velvyslance z Moskvy za dostatečné,“ řekl Pellegrini po schůzce se Zemanem.

Pellegrini řekl, že se Zemanem hovořil i o nadcházejícím slovenském předsednictví v uskupení visegrádská čtyřka (V4), do které kromě Česka a Slovenska patří také Maďarsko a Polsko „Potvrdili jsme si vzájemné postoje, že formát V4 vnímáme jako velmi důležitý pro tento region. Právě díky tomuto formátu jsme schopni podstatně lépe prosazovat postoje středoevropského regionu na celoevropské úrovni,“ řekl Pellegrini. 

Návštěvou Slovenska Zeman pokračuje v tradici, že první či poslední zahraniční cesta českého a slovenského prezidenta vede do druhého státu bývalé československé federace.

Na stávající schůzce ve Vysokých Tatrách se, v případě Zemanova úspěchu v prezidentských volbách, prezidenti obou zemí domluvili už loni, když český státník na závěr svého prvního funkčního období přijel do Bratislavy.

  • 1. den cesty
    středa dne 4. dubna 2018
  • 16:00 – odlet prezidenta republiky a paní Ivany Zemanové z Prahy do Popradu
  • 2. den cesty
    čtvrtek dne 5. dubna 2018
  • 10:30 - oficiální uvítací ceremoniál s vojenskými poctami konaný u příležitosti oficiální návštěvy prezidenta republiky a paní Ivany Zemanové ve Slovenské republice
    (Grandhotel Kempinski Štrbské Pleso)
  • 10:45 – soukromé setkání prezidentů České republiky a Slovenské republiky
  • 11:50 – setkání prezidentů České republiky a Slovenské republiky se zástupci médií
    (místnost Krivaň)
  • 12:20 - oběd pořádaný prezidentem Slovenské republiky na počest návštěvy prezidenta republiky a paní Ivany Zemanové
  • 14:00 - projížďka prezidenta České republiky a prezidenta Slovenské republiky v kočáře kolem Štrbského Plesa
  • 17:00 - setkání prezidenta republiky s předsedou vlády Slovenské republiky panem Peterem Pellegrinim
  • 3. den cesty
    pátek dne 6. dubna 2018
  • 12:00 - odlet prezidenta republiky a paní Ivany Zemanové z Popradu do Prahy
  • Zdroj: hrad.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Turecký parlament schválil zákon, který by umožnil propuštění části členů PKK

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.
před 3 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí přes sto obětí

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vojáci nasazení v Ceutě musí zrušit volna a vycházky

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 6 hhodinami

Drony britského námořnictva tajně posílaly data do Číny, píše The Telegraph

Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě, napsal web The Telegraph. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí námořnictva odesílaly informace do Číny.
před 6 hhodinami

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.