Pobřeží u chorvatského Dubrovníku zaplavily nánosy odpadu. V moři plavou plastové lahve, větve a kmeny stromů ale i stará elektronika. Lodě v přístavu uvázly, protože motory nezvládly smetištěm proplout. Nánosy odpadků k pobřeží navál silný vítr. Město mluví o největším znečištění moře ve své historii.
Dubrovník, kam přijíždí zhruba milion lidí ročně, podle redaktorky ČT Nikoly Tenevové tak silné znečištění nepamatuje. Už týden s ním zápasí všechny městské služby od popelářů po hasiče.
„V tomhle městě jsem se narodila, žiji tady, ale nic podobného jsem ještě neviděla. Když fouká jižní vítr, může přinést nějaké smetí. Tohle je ale strašné,“ říká obyvatelka Dubrovníku.
Odpadky přinesl silný vítr
Odpad přivál silný jižní vítr od chorvatských sousedů. Důkazem nejsou jen nápisy v albánštině ale i želvy. „Mezi odpadky jsme našli pět nebo šest exemplářů želvy bahenní. Můžeme proto předpokládat, že přišly z albánských nebo černohorských řek,“ uvedl Rade Garic z Mořského a pobřežního institutu.
Podle meteorologa Miloslava Müllera za spoušť konkrétně může vítr jugo. Řádil dva dny, což odpovídá následkům. Jeho sílu minulý týden poznalo i Česko.
„V pondělí 11. prosince u nás, hlavně na Moravě vál velice silný vítr, na Lysé hoře byl vítr o síle orkánu. Byl to vítr způsobený stejnou cyklónou, kterou vyvolal právě tento vítr jugo,“ uvedl Miloslav Müller z Přírodovědecké fakulty UK, Katedry fyzické geografie a geoekologie.
V minulosti se už ale jugo projevil dvakrát silněji. „Víc než počasí se tak projevuje to, že si lidé z moře dělají smetiště. Podle neziskových organizací zaměřených na životní prostředí v oceánech ročně plave okolo osmi milionů tun plastu,“ uvedla redaktorka ČT Nikola Tenevová.
