Krajské volby na Slovensku skončily pro vládní sociální demokraty premiéra Roberta Fica katastrofálním výsledkem. Shodují se na tom všechna slovenská média. Nejsilnější vládní strana se svými koaličními spojenci bude mít hejtmany jen ve dvou krajích. Propadl také šéf slovenské ultrapravice Marian Kotleba, který neobhájil post hejtmana Banskobystrického kraje. Podle médií to ukazuje, že když veřejnost chce, je schopna porazit fašisty.
„Měly to být volby o Kotlebovi a fašistech. Spíš se ale zdá, že to byla rozlučka se Smerem, jak jsme ho znali posledních deset let,“ napsal Denník N. Podle šéfredaktora deníku Matúše Kostolného je Ficova prohra o to horší, že Smer-SD neuspěl nejen ve velkých městech, jako jsou Bratislava a Košice, ale ani v Žilině nebo v Trnavě, kde to nepředpokládaly ani průzkumy.
Neúspěch Kotleby pak vidí v tom, že ve svém kraji za čtyři roky nic nedokázal. Podařilo se také zmobilizovat demokratické a protifašistické voliče. Kotlebova strana totiž tentokrát měla více než tři sta kandidátů nejen v Banské Bystrici, ale i na mnoha dalších okrscích. Uspěli ale jen Kotleba a Milan Uhrík v Nitře.
Voliči Smeru zůstali doma
„Nepochybně to má za následek i to, že prohrál Smer. Lidé, kteří se cítili ohrožení fašisty, neinklinují ani k politice, kterou předvádí Robert Fico… Zdá se, že voliči Smeru tentokrát zůstali doma, protože ohrožení nepovažovali za tak dramatické, “ řekl Kostolný Radiožurnálu.
Připomněl také, že Smer změnil systém voleb z dvoukolových na jednokolové: „Mělo to zabezpečit, aby se udržel u moci, aby v druhém kole nevzniklo referendum všichni proti Smeru. Navzdory tomu referendum zjevně proběhlo už v prvním kole.“
Podle listu Sme Ficova strana ztratila svou nadvládu. Výsledky odrážejí sílící nevoli s politikou této strany. „Župní politická mapa se zásadně mění, a ačkoliv se porážka Mariana Kotleby v Banské Bystrici sice opatrně, ale přece jen očekávala, hlasování potvrdilo trend ztrácení pozic Smeru,“ napsal list.
Neúspěch Mariana Kotleby, kterého v přímě volbě hejtmana Banskobystrického kraje porazil nezávislý kandidát s podporou koaličních i opozičních stran Ján Lunter, je podle Sme pro zemi velmi dobrou zprávou: „Ukazuje, že když veřejnost chce, je schopna porazit fašisty. Cenou za to je, že z politiky se prakticky vytratil souboj idejí a řešení.“
Sociolog: Kotleba doplatil na většinový systém
Sociolog Michal Vašečka vidí za neúspěchem Kotlebovců hlavně většinový volební systém. „Čím větší volební účast, tím menší šance Kotlebova LSNS měla,“ řekl ČT. Slovensko pak podle něj překvapilo samo sebe, když dokázalo zmobilizovat voliče proti Kotlebovým lidem, kteří už rok a půl před volbami byli na vítězné vlně: „V ulicích byla auta polepená stranickými značkami. Sebevědomí rostlo každým dnem. Lidé tomu ale vystavili stopku.“
Neúspěch Smeru označil Vašečka za revoluci: „To v Smeru nečekali ani v nejhorších snech. Sporné měly být maximálně tři vyšší územní správní celky. Zisk pouze dvou je způsobený nejen kauzami, ale i únavou materiálu. Někteří ze županů jsou ve funkcích už tři období. Ukazuje se, že Smer dosáhl svého stropu a bude muset zásadně zareagovat, aby pád zastavil. V minulosti to většinou bylo formou populismu. Opozici by sebral vítr z plachet i tím, že by razantně začal řešit korupční kauzy, které se otřely i o samotnou stranu.“
Pád Smeru je příznakem vážné krize
„Takový výsledek strany, která ještě minulý týden dominovala regionální politice na Slovensku, je jednoznačným neúspěchem,“ komentoval volby deník Pravda. Dodal, že pád Smeru v krajských volbách je příznakem vážné krize.
Podle Hospodárských novin skončily župní volby jednoznačným vítězstvím opozice a Smer-SD utrpěl krutou porážku. Právě neúspěch Ficovy strany označil list za největší překvapení krajských voleb.
Kandidáti široké pravicové koalice obsadí posty hejtmanů v pěti z osmi samosprávných krajů. Kotleba získal 23 procent hlasů, zatímco Lunterovi dalo přednost více než 48 procent voličů. Volební účast byla podle slovenských médií rekordní. Odhady se pohybují těsně pod hranicí 30 procent. V minulých krajských volbách v roce 2013 byla účast zhruba o deset procent nižší.
