V říjnu 1942 Němci zahájili v koncentračním táboře Mauthausen odplatu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celkem zabili 294 československých vlastenců, příbuzných a spolupracovníků parašutistů. Mezi popravenými byla tehdy i filmová a divadelní herečka Anna Letenská. Šlo o největší popravu v dějinách Mauthausenu za dobu jeho existence, uvedl vojenský historik Eduard Stehlík.
Němci svou mstu za Heydrichovu smrt provedli ve třech vlnách. Kromě 24. října 1942 se další vraždy v táboře odehrály 26. ledna 1943 a 3. února 1944.
Čeští vězni byli v Mathausenu přijímáni ve dvou kategoriích. První skupina měla zemřít při práci v kamenolomu, druhá byla určena k okamžité likvidaci. „Když byl někdo poslán do Mauthausenu, bylo počítáno s tím, že bude zlikvidován. Odtud se neměl vrátit nikdo,“ potvrzuje archivář Vojtěch Šustek.
Nacisté popravovali české vlastence ranou do týla, často celé rodiny. Byly mezi nimi i děti. „Nejen Jindřiška Nováková, které bylo 14 let, ale bylo tady i několik sedmnáctiletých a osmnáctiletých,“ dodává publicista Jaroslav Čvančara.
„Vodili je po jednom do takzvaného odstřelovacího kouta, který byl maskován, aby měl vězeň pocit, že mu boudou měřit výšku a bude fotografován,“ popisuje postup nacistů Vojtěch Šustek.
Mezi povražděnými byli příbuzní a zejména spolupracovníci členů paraskupin Anthropoid, Out Distance a Silver A. „Jedná se o lidi, kteří se naprosto zásadním způsobem na realizaci atentátu podíleli,“ uvedl Eduard Stehlík. Bez jejich statečnosti a obětavosti by nemohla být úspěšně provedena vojenská akce proti Heydrichovi.
Anna Letenská byla s atentátem spojena tím, že se svým manželem Vladislavem Čalounem pomáhala v přechodu do ilegality doktoru Břetislavu Lyčkovi, což byl lékař, který ošetřil Janu Kubišovi zraněné oko bezprostředně po atentátu, uvedl Stehlík.
„Když se ho pokusilo dopadnout gestapo, oni mu poskytli úkryt a pomáhali jemu a chtěli pomoci i jeho manželce v útěku. Pan Čaloun byl zatčený v polovině července a Anna Letenská také, nicméně pak byla na krátkou dobu propuštěna, aby se mohly dotočit filmy,“ připomněl Stehlík.
Členové výsadkářské skupiny Anthropoid Jozef Gabčík a Jan Kubiš provedli atentát na zastupujícího říšského protektora a jednoho z hlavních architektů holokaustu Heydricha 27. května 1942.
V následné vlně represí okupační správa popravila tisíce lidí a srovnala se zemí obce Lidice a Ležáky. Atentát ale posílil pozici československé exilové vlády v Londýně a i díky němu západní mocnosti odstoupily od mnichovské dohody, která předválečné Československo připravila o pohraničí.
