Stále váháme bojovat proti terorismu, řekl Zeman na půdě OSN

Nahrávám video

Český prezident Miloš Zeman se v projevu ve Valném shromáždění OSN podle předpokladů věnoval boji proti terorismu. Zdůraznil, že současná společnost stále váhá s tím, aby se naplno pustila do boje proti terorismu. Je podle něj třeba silný úřad OSN, který by byl schopen proti teroristům užít i vojenskou sílu.

„Pod deštníkem OSN existuje 38 protiteroristických organizací či institucí. Čím víc jich je, tím více vzkvétá teroristické hnutí na světě. My potřebujeme jednu instituci, která bude silná a vybavená všemi možnými prostředky, včetně vojenské síly,“ prohlásil český prezident.

Posíláme kondolence, vyjadřujeme svou solidaritu s oběťmi teroristických činů, organizujeme protesty a demonstrace. Ale bohužel se stále zdráháme bojovat s teroristickou anticivilizací plnou silou.
Miloš Zeman

Podle něj je terorismus spouštěcím elementem migrace, například v Sýrii a Iráku. Na druhou stranu je podle Zemana migrace s terorismem propojena, protože se mezi uprchlíky ukrývají džihádisté, kteří po příchodu do Evropy vytvářejí teroristické buňky. 

Masivní migrace z Afriky a Asie podle něj oslabuje potenciál těchto regionů a každý, kdo vítá migranty v Evropě, je s tím srozuměn. „Masivní migrace představuje odliv mozků. Mladí muži opouštějí své země, což znamená oslabení potenciálu těchto zemí. Každý, kdo vítá migranty v Evropě, s tímto únikem mozků souhlasí. Souhlasí s permanentní zaostalostí těchto zemí.“

Zapotřebí je podle českého prezidenta stabilizace obyvatelstva těchto států cestou budování škol a vodních a energetických zdrojů.

Svůj zhruba desetiminutový projev pronesený v angličtině ukončil Zeman optimistickým prohlášením, že nad mezinárodním terorismem se nakonec podaří zvítězit.

Nahrávám video

Kiska zdůraznil odpovědnost světa za osud uprchlíků

Po šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který v projevu vyzdvihl potřebu chránit suverenitu a občanské svobody, vystoupil před Valným shromážděním OSN i slovenský prezident Andrej Kiska.

Andrej Kiska během projevu na Valném shromáždění OSN
Zdroj: Reuters

Zdůraznil odpovědnost za osud migrantů prchajících před bídou a hrůzami války. „Příliš mnoho lidí umírá při zbytečných konfliktech. Jsou vyháněni ze svých domovů. Krvavá realita naší současnosti nám bolestivě připomíná náš egoismus,“ prohlásil před zástupci zemí OSN slovenský prezident.

„Naše odhodlání jednat je často poslední nadějí těchto lidí,“ konstatoval Kiska. Ochrana národních zájmů je podle něj často zástěrkou pro prosazování neodpovědné politiky. „Je to nebezpečná hra,“ řekl slovenský prezident.

Moldavsko, Gruzie nebo Ukrajina jsou vystaveny tlaku nebezpečného souseda přesvědčeného o tom, že pravidla pro něj neplatí, zdůraznil s odkazem na agresivní politiku Ruska.

Kiska poukázal také na význam pařížské dohody o klimatických změnách, kterou označil za výjimečný projev mezinárodní spolupráce. Žádnými penězi by nebylo možné uhradit škody, které bychom mohli způsobit svým neodpovědným chováním, varoval.

Kiska ve svém projevu zmínil i jadernou hrozbu, kterou představuje Severní Korea. „KLDR otevřeně ohrožuje náš svět jadernými zbraněmi. Potřebujeme kolektivní odhodlání. OSN musí být pevná a stát za principy, na kterých byla vytvořena. Neexistuje místo pro geopolitické hrátky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 4 mminutami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 56 mminutami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 4 hhodinami

VideoEvropa se dívá, ale nic nedělá, tlumočí pohled části Ukrajinců na válku zpravodajka ČT

Označení „press“ nebo modré vesty mohou dle místních přilákat ruské drony, přiblížila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby práci novinářů na Ukrajině zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. „Dost často jsme oblečeni nenápadně, v černých barvách. Pro bezpečnost děláme maximum, co můžeme,“ sdělila s tím, že bezpečnostní situace se také vlivem intenzivnějšího využívání dronů pro útoky ze strany Ruska zhoršuje. Kromě toho není dle Zasidkovyčové vždy jednoduché dostat se k příběhům místních, jelikož lidé se často s novináři bavit nechtějí. „Říkají často: ‚k čemu to je, celý svět pouze přihlíží a naše příběhy jsou nějaká telenovela, na kterou se celá Evropa dívá, ale nic nedělá‘,“ popisuje zpravodajka. Mnoho lidí ale podle ní naopak chce, aby svět viděl, co se na Ukrajině, která se už roky brání plnohodnotné ruské invazi, děje.
před 5 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.