Týden do britských předčasných voleb ukazují průzkumy překvapivou tendenci – vše nasvědčuje návratu systému dvou stran, takzvaného bipartismu. Dvě strany, které se u moci tradičně střídají, mají dohromady 81 procent, což je nejvíc od roku 1979. Kolaps euroskeptické strany UKIP a omezený zájem o liberální demokraty zastavil trend fragmentace politické scény.
Ve volbách za posledních dvacet let se menší politické strany dělily o čtvrtinu až třetinu voličů. V roce 2010 získaly dokonce skoro 35 procent a liberální demokraté šli do koaliční vlády s konzervativci vedenými Davidem Cameronem.
Průzkumy voličských preferencí ale nyní ukazují, že posilují obě hlavní strany na úkor těch menších. „Dvě další celostátní strany spáchaly politickou sebevraždu. Liberální demokraté nadále platí za své účinkování v koaliční vládě s konzervativci (2010–15). UKIP doplatil na absenci jakéhokoliv plánu po referendu o brexitu a na chaos kolem výběru nového lídra,“ uvedl profesor politologie Patrick Dunleavy z London School of Economics.
Od konce druhé světové války se konzervativci a labouristé střídali u moci v kratších či delších intervalech. Zmíněná koalice konzervativců s liberálními demokraty byla přitom výjimkou.
Labouristé posilují, koalice bude možná nutností
Ani při stoupající podpoře hlavních stran ale není vyloučené, že se nějaká koalice zopakuje. Volební model agentury YouGov nadále počítá s politickým patem, kdy konzervativci premiérky Theresy Mayové nezískají v parlamentu většinu – a to v kritické době, kdy země začíná s Evropskou unií jednat o odchodu z bloku.
Zatímco středeční analýza ukazovala, že k získání většiny v Dolní sněmovně bude konzervativcům chybět 16 křesel, aktualizovaný odhad hovoří o devíti chybějících mandátech.
Analýza YouGov vychází z hodnocení na úrovni jednotlivých volebních obvodů a institut ji bude až do hlasování každý den aktualizovat. Podle nejnovějších odhadů konzervativci získají v 650členné sněmovně 313 křesel a opoziční labouristé 257 mandátů. Zbylá křesla pak připadnou liberálním demokratům (10 křesel) či Skotské národní straně (48 křesel).
Labouristé jinak slibují ve svém programu Britům vyšší minimální mzdu či znárodnění podniků. V souvislosti s brexitem by chtěli zachovat přístup Británie k jednotnému unijnímu trhu, jsou tedy proti takzvanému tvrdému odchodu.
Pokud jde o imigraci, nechtějí zavádět roční strop na přistěhovalce. Konzervativci slibují snížit počet imigrantů na desetitisíce.
Konzervativci u lidí narazili s reformou sociální péče
Předčasné volby si Mayová prosadila s argumentem, že vláda potřebuje mít co nejsilnější pozici v jednáních o odchodu země z Evropské unie. Konzervativci chtějí tvrdý brexit, tedy odchod z jednotného trhu kvůli snaze omezit přistěhovalectví. Ostatní strany kromě UKIPu to kritizují.
Ještě začátkem května vedli konzervativci před labouristy o 20 procentních bodů. Příčinou poklesu volebních preferencí vládní strany je patrně mimo jiné sporný bod jejího volebního programu, který se týká vyšších příspěvků seniorů na sociální péči. Strana navrhovala, aby staří lidé platili na sociální péči více než dosud.
Agentura Reuters tento bod programu nazvala „patrně největším přešlapem“ Mayové v kampani. Premiérka později návrh mírnila s tím, že by byl pro příspěvky seniorů zaveden strop.
Proti plánu protestovaly charitativní organizace a svazy důchodců a kritizovali ho labouristé i liberální demokraté. Panují obavy, že staří lidé budou muset prodat své domy, aby si mohli péči zaplatit. Mayová to ale odmítla. „Zajistíme, že nikdo nebude muset prodat svůj dům, aby si zaplatil péči,“ řekla premiérka.
