Počet obětí útoků na křesťanské kostely v Egyptě vzrostl na 43, Sísí v zemi zavede výjimečný stav

Nahrávám video

Dva křesťanské kostely v Egyptě se během oslav Květné neděle staly terčem bombového útoku. Při výbuchu ve městě Tanta na severu země zemřelo nejméně 27 lidí a osm desítek bylo zraněno. Další exploze zasáhla kostel v Alexandrii. Celkem podle agentury AP zahynulo 43 lidí a dalších zhruba sto bylo zraněno. K útokům se přihlásilo radikální hnutí Islámský stát a varovalo před jejich pokračováním. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí oznámil v reakci na útoky, že dojde k zavedení výjimečného stavu na tři měsíce. Koncem měsíce má do země přijet papež František.

O záměru zavést výjimečný stav informoval prezident ve svém televizním projevu. Podle Sísího ale musí nejdříve vláda podniknout příslušné právní a ústavní kroky. Prezident ohlásil také další bezpečnostní opatření, jejichž povahu ale neupřesnil. Krátce předtím nařídil okamžité nasazení armády; vojáci mají pomoci policii v ochraně klíčových infrastruktur po celé zemi.

Exploze otřásla kostelem ve městě Tanta asi 100 kilometrů severně od metropole Káhiry v době, kdy byl plný věřících. Televize CBC zveřejnila záběry z vnitřku kostela, na nichž se množství lidí kupí kolem očividně bezvládných, zakrvácených těl zakrytých papíry. 

Následky sebevražedného útoku v kostele v Alexandrii
Zdroj: Fawzy Abdel Hamied/Reuters

K výbuchu v kostele svatého Marka v Alexandrii došlo asi hodinu po explozi v Tantě. Podle státní televize se zde odpálil sebevražedný atentátník chvíli poté, co zde mši odsloužil patriarcha Tavardos II. Podle svého tajemníka ale odešel z kostela ještě před atentátem a je v pořádku.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že se muž opásaný výbušninami snažil proniknout do kostela ještě v době patriarchovy přítomnosti. Policisté mu v tom ale zabránili, a tak se nakonec odpálil před kostelem.

K útokům se přihlásili radikálové z hnutí Islámský stát. „Skupina patřící k Islámskému státu provedla dva útoky na kostely ve městěch Tanta a Alexandrie,“ oznámili teroristé prostřednictvím své propagandistické agentury Amak.

Sobotka: Česko je v myšlenkách s egyptským lidem

Za kruté a zavrženíhodné činy označil útoky premiér Bohuslav Sobotka. V kondolenci zaslané předsedovi egyptské vlády Šarífu Ismáílovi uvedl, že byl zprávou o útocích hluboce zasažen.

„Důrazně odsuzuji tyto kruté a zavrženíhodné násilné teroristické činy, jejichž cílem je šířit strach a přinášet zkázu věřícím pokojně oslavujícím náboženské svátky, a zároveň demonstrovat sílu hanebných teroristických organizací,“ napsal Sobotka a egyptského premiéra ujistil, že Česko je v myšlenkách s egyptským lidem. 

Incidenty odsoudil americký prezident Donald Trump. Na Twitteru uvedl, že je z útoku vůči spojenci USA smutný a že má velkou důvěru v to, že Sísí se „se situací vhodně vypořádá“.

Ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil nutnost společného boje proti terorismu. „Teroristé se snaží nejen lidi zastrašit, ale i zasévat rozkol mezi vyznavače různých náboženství,“ napsal v listu adresovaném egyptskému prezidentovi.

Egyptská armáda před kostelem v Alexandrii
Zdroj: Fawzy Abdel Hamied/Reuters

Desetina Egypťanů se hlásí ke křesťanství

Koptští křesťané tvoří asi deset procent z 94 milionů obyvatel Egypta, a jsou tak největším křesťanským společenstvím na Blízkém východě. Jsou většinou potomky původních obyvatel země, kteří zde žili ještě před příchodem Arabů a tím i islámu v sedmém století.

Násilnosti vůči koptským křesťanům se začaly množit po roce 2013, kdy vojenský puč svrhnul prvního demokraticky zvoleného prezidenta Muhammada Mursího podporovaného Muslimským bratrstvem.

Současný vojenský režim prezidenta Sísího Bratrstvo v Egyptě zakázal a prohlásil jej za teroristickou organizaci. Naopak s křesťany má Sísí velice dobré vztahy, což je přívržencům Muslimského bratrstva trnem v oku.

„Historická zkušenost křesťanů v Egyptě a celkově na Blízkém východě říká, že pokud vládnou islamisté, je to problém. Takže podobně jako v Sýrii, tak i v Egyptě se křesťané přiklání k autoritářským vládám,“ vysvětluje editor Českého rozhlasu Plus Pavel Novotný. 

Nahrávám video

Egyptští křesťané se opakovaně stávají terčem islámských extremistů. V prosinci bylo při těžkém pumovém útoku na křesťanskou katedrálu v Káhiře zabito 30 lidí. I k tomuto útoku se přihlásil Islámský stát.

Koncem měsíce má na návštěvu Egypta přijet papež František, který během kázání při oslavách Květné neděle útok na kopty ostře odsoudil a vyjádřil hlubokou soustrast „svému bratru, patriarchovi Tavardosovi II., koptské církvi a celému drahému egyptskému národu“. Řekl, že se modlí za mrtvé a zraněné při útoku a prosí Boha, aby „změnil srdce těch, kdo šíří teror, násilí a smrt“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 36 mminutami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 5 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.