Rakušané si volbu prezidenta zopakují 4. prosince

Rakušané si zopakují volbu prezidenta 4. prosince. Termín schválila dolní komora parlamentu s tím, že budoucí hlavu státu budou moci přitom nově vybírat už šestnáctiletí Rakušané. Znovu se tak utkají vítězové prvního kola na jaře – Alexander Van der Bellen ze strany zelených a člen pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer.

Původně se měly volby konat 2. října. Kvůli technickým problémům s volebními obálkami pro korespondenční hlasování jsou ale nyní definitivně odloženy na 4. prosince, jak už dříve rozhodl ministr vnitra Wolfgang Sobotka.

  • Problémy způsobil nekvalitní lepicí proužek na obálkách určených ke korespondenční volbě. Přitom platí, že pokud se po odeslání obálka s hlasovacím lístkem rozlepí, musí volební komise hlas prohlásit za neplatný, protože existuje možnost, že s lístkem po příslušném voliči manipuloval ještě někdo jiný.
  • Nevhodný mohl být podle odhadů více než milion volebních obálek, které jednotlivé rakouské obce již obdržely. Objevily se v několika spolkových zemích, naposledy v Salcbursku. Firma, která obálky vyrobila, se k záležitosti dosud odmítala vyjádřit.

Zároveň se rozšíří seznam voličů, aby budoucí hlavu státu mohli vybírat i občané, kteří v den voleb dovrší 16 let věku.

Sobotka vyčíslil náklady samotného posunutí termínu voleb na dva miliony eur (54 milionů Kč). Už dříve rakouské úřady odhadly, že uspořádání opakovaného druhého kola bude stát deset milionů eur (270 milionů Kč).

Vadné obálky se objevily v několika spolkových zemích, naposledy v Salcbursku. Problém způsoboval nekvalitní lepicí proužek na obálkách určených ke korespondenční volbě.

Právě nesrovnalosti při sčítání korespondenčních hlasů vedly k tomu, že FPÖ napadla květnové druhé kolo voleb, v němž Hofera o 30 863 hlasů těsně porazil Van der Bellen. Soud následně hlasování zrušil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...