Koupě Aljašky byl pro Američany kauf

Washington – Spojeným státům se povedl jeden z nejlepších obchodů historie, když od Ruska koupily Aljašku. Rusům údajně v té době severozápadní výspa Ameriky nepřinášela žádné zisky, kupující ale dobře věděli o nerostném bohatství skrytém v zemi. Američané navíc tehdy dali za Aljašku 7,2 milionu dolarů, v dnešních cenách by to mohlo být až 90 milionů dolarů. Aljaška tak Američany přišla na polovinu toho, co zaplatili Francii začátkem 19. století za Louisianu.

Přesto ale koupi území, o kterém se vtipkovalo jako o „ledničce“ či „hoře ledu“, mnozí lidé ve Spojených státech kritizovali. Země se v té době totiž teprve vzpamatovávala z občanské války. Pomlouvání ale utichlo, když se poukázalo na to, že hektar území bohatého na lesy přišel na pouhé čtyři centy. Definitivní potvrzení výhodnosti obchodu pak přinesl až objev zlata v roce 1896. Dnes je zlatá horečka dávnou minulostí, Aljaška ale stále skrývá ohromné nerostné bohatství, zejména ropu.

Aljašku objevila v roce 1741 ruská expedice, kterou vedl dánský mořeplavec v ruských službách Vitus Beringg. Nová teritoria tak využívala nejdříve ruská lovecká společnost, později se zde založila Rusko-americká společnost. Ta získala monopol na veškerý zdejší „průmysl“, zabývala se především lovem kožešinové zvěře a těžbou nerostů. Ruští podnikatelé tu také dobývali led, který vyváželi do Kalifornie.

Rusové si nemohli Aljašku udržet kvůli dopravě a konkurenci

V první polovině 19. století se ale situace začala zhoršovat. Rusové stále častěji řešili problémy s dopravou na poloostrov, ta trvala velmi dlouho. Nastaly také neshody s konkurenty. Situace v zemi se zkomplikovala po krymské válce (1853-1856). Rusko v ní bylo poraženo a zbaveno možnosti udržoval potřebné síly pro ochranu ruských osad v oblasti Tichého oceánu. Tehdy se začalo poprvé mluvit o tom, že by se Aljaška mohla prodat. Rusko mělo dvě volby – Angličany a Američany. Petrohrad nemohl zapomenout na působení Angličanů na Krymu, a proto zvolil Američany.

Aljaška
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Pro Rusy bylo skoro nemožné si Aljašku udržet. Na celém poloostrově, uprostřed mnoha tisíců Eskymáků, Indiánů a Aleutů, bylo jen osm set Rusů. Amerika měla v té době už 30 milionů obyvatel, byla v pohybu a energicky dobývala nová území. Po skončení občanské války bylo ovládnutí Aljašky otázkou času. Dohoda o prodání Aljašky Americe byla uzavřena v americkém hlavním městě v noci z 29. na 30. března roku 1867. Ruskou stranu zastupoval baron Eduard de Steckel, zvláštní vyslanec cara Alexandra II., americkou stranu pak tehdejší ministr zahraničí William Seward. Na počátku listopadu byla Aljaška Spojeným státům formálně předána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Obrovské ztráty.“ Masivní povodně v Nepálu a Tibetu zabily přes sto padesát lidí

Nejméně 157 obětí si podle nové bilance vyžádaly v Nepálu ničivé povodně na hranici s Tibetem, informovala místní policie. Na čínské straně jsou nejméně tři mrtví a 265 pohřešovaných, uvedla čínská státní televize CCTV. Čeští občané mezi dosud uvedenými pohřešovanými nejsou. V obou zemích se nyní konají rozsáhlé záchranné akce ve snaze najít stovky pohřešovaných.
12:53Aktualizovánopřed 16 mminutami

Írán zařadil na seznam vojenských cílů stanici Radio Farda sídlící v Praze

Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů několik perskojazyčných médií sídlících v zahraničí, včetně stanice Radio Farda. Tu provozuje americká stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která sídlí v Praze. Na seznamu jsou také stanice BBC Persian či Iran International. Podle AFP to ve středu oznámil mluvčí sil Abólfazl Šekárčí, který tato média obvinil ze spolupráce s americkými a izraelskými rozvědkami.
před 22 mminutami

Meta se v USA dohodla na mimosoudním urovnání sporu o závislosti dětí na sítích

Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí téměř sedmnáct miliard dolarů (asi 351 miliard korun) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA ji vinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala to před veřejností. Firmu také viní z neoprávněného shromažďování a využívání osobních údajů dětí používajících její platformy.
15:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Francouzské školství se stává jedním z hlavních témat prezidentské kampaně

S blížícím se začátkem školního roku se vzdělávání stává jedním z hlavních témat francouzské prezidentské kampaně. Nejvýrazněji se mu věnují bývalí premiéři a političtí soupeři Édouard Philippe a Gabriel Attal, kteří představili návrhy na zvýšení platů učitelů i posílení autority škol.
před 4 hhodinami

Rusové útočili v Černihivu, Ukrajina zasáhla sklad Wildberries i rafinerii

Nejméně dva lidé včetně čtyřleté holčičky přišli o život při ruském útoku na Černihiv, další civilista zemřel ve Slovjansku, oznámily tamní úřady. Rusko mluví o dvou obětech v Lipecké oblasti a devíti mrtvých v Luhanské oblasti. Ukrajinské drony také znovu zaútočily na sklad největšího ruského internetového prodejce Wildberries v Tambovské oblasti. Útok potvrdila společnost. Kyjev zasáhl i rafinerii ve městě Kstovo.
10:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Antverpy trvají na zákazu žebrání, evropský výbor jej označil za protiprávní

Navštívili jste někdy Antverpy? Když vyjdete z nádraží, neuvidíte v okolí žádné žebrající lidi – a není to náhoda. Na „turistické trase“, která spojuje antverpské hlavní nádraží s hradem Het Steen, je žebrání zakázáno. Stejný zákaz platí také v nákupních ulicích, v okolí fotbalových stadionů a ve vzdálenosti do sta metrů od železničních stanic.
před 5 hhodinami

Írán se podle revolučních gard s Ománem dohodl na podílech na Hormuzu

Írán tvrdí, že s Ománem dosáhl dohod ohledně svých podílů na Hormuzském průlivu a z nich plynoucích příjmů. Podle tamní agentury Tasním to ve středu uvedl mluvčí íránských revolučních gard, podle něhož se vyjednávání zdržela, protože jim bránily Spojené státy. Agentura Reuters nicméně s odkazem na íránský zdroj informovala, že dohoda mezi oběma zeměmi dosud nebyla uzavřena.
15:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Mexičan, o něhož usilují USA, nabízel českému soudu kauci milion eur

Jeden ze dvou Mexičanů, kteří v české vazbě čekají na vydávací řízení do USA, za sebe nabízel kauci milion eur (24,1 milionu korun). Justice peněžitou záruku nepřijala s odůvodněním, že by tyto peníze mohly pocházet z trestné činnosti či prostředí organizované zločinecké skupiny, uvedla mluvčí pražského vrchního soudu Eliška Duchková. USA se vydání dvojice zadržených domáhají pro drogovou a teroristickou kriminalitu, Mexičanům hrozí až doživotní trest.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.