Ankara má stále nedostatky v oblastech, jako je vláda práva, základní práva, soudnictví, či v otázkách svobody slova a shromažďování. Poukázala na to letošní zpráva Evropské komise o připravenosti Turecka na členství v Unii. Dokument, jehož zveřejnění bylo pozdrženo kvůli konání tureckých parlamentních voleb, představil v europarlamentu komisař pro rozšíření Johannes Hahn.
„Reformní proces v minulém roce v Turecku zpomalil, kromě jiného také kvůli volebním průtahům a pokračujícímu politickému rozdělení,“ uvádí Evropská komise ve zprávě, která vývoj v zemi hodnotí převážně kriticky.
Podle jejího názoru je přijetí klíčových zákonů v oblasti vlády práva, svobody vyjadřování a shromažďování v rozporu s evropskými standardy. Hahn zmínil sílící tlak a zastrašování novinářů a médií či změny v zákonech, které umožňují blokovat obsah na internetu.
„Změny v těchto oblastech jsou nutnými prioritami v tureckých snahách o přistoupení k EU. Jsou v tureckém vlastním zájmu,“ prohlásil eurokomisař s tím, že evropská exekutiva bude o těchto věcech s Ankarou intenzivně jednat.
Komise také zdůraznila, že musí opět začít mírové rozhovory s Kurdy poté, co letos po předchozích pokrocích zkrachovaly dosavadní snahy o urovnání.
Prioritou nové vlády, která vzešla z opakovaných voleb na počátku tohoto měsíce, musí být podle textu řešení zmíněných nedostatků. Volby 1. listopadu vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou založil a vedl prezident Recep Tayyip Erdogan, vyhrála zcela přesvědčivě a získala v parlamentu absolutní většinu.
„Prezident se dál zapojoval v široké oblasti domácích a zahraničně politických otázek, což v Turecku vedlo ke kritice, že překračuje své ústavní pravomoci,“ upozorňuje zpráva.
Kladné body za hospodářství a pomoc uprchlíkům
Zpráva komise zdůraznila, že Turecko je funkčním tržním hospodářstvím, které má dobré předpoklady zvládnout tlak konkurence a tržních sil v Unii.
Rakouský eurokomisař také před europoslanci ocenil angažování Turecka při současné uprchlické krizi: „Oceňuji tureckou podporu více než dvou milionů uprchlíků ze Sýrie a Iráku.“ Evropští politici s Tureckem začali vyjednávat o společném akčním plánu, Ankara žádá nejen výraznou finanční pomoc právě na řešení situace uprchlíků na svém území, ale také urychlení léta se vlekoucích jednání o vstupu do EU a zjednodušení vízového styku.
- Turecko už v roce 1987 požádalo o členství v tehdejším Evropském hospodářském společenství, v roce 1999 jej země EU uznaly za kandidátskou zemi, v roce 2004 bylo rozhodnuto zahájit rozhovory o členství.
- Otevřeno je nyní 14 z 33 kapitol, které je před vstupem třeba dojednat. Nynější jednání související se snahou dosáhnout turecké spolupráce v otázkách migrace by mohla znamenat otevření některých dalších. Jiné části přístupových rozhovorů jsou už ale řadu let zmrazeny.
Šestice balkánských zemí se potýká s ekonomikou
Zároveň se zprávou týkající se Turecka Evropská komise zveřejnila také zprávy o situaci v balkánských zemích Albánii, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Makedonii, Černé Hoře a Srbsku. Země Balkánu čelí podle Bruselu vážným problémům v ekonomice, komise proto klade důraz na regionální spolupráci, posilování hospodářského rozvoje a propojení mezi zeměmi.
Víceméně ve slepé uličce je proces přistoupení s Makedonií, která je kandidátskou zemí od roku 2005. S Černou Horou se jedná od roku 2012, se Srbskem od roku 2014. Dohoda o
stabilizaci a přidružení s Bosnou a Hercegovinou začala platit v červnu, s Kosovem byla podepsána minulý měsíc.
