Turecké parlamentní volby vyhrála AKP - a bude vládnout sama

Turecká proislámská vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) získala po nedělních předčasných volbách v parlamentu absolutní většinu. Strana, kterou založil a vedl nynější prezident Recep Tayyip Erdogan, tak bude moci opět vládnout sama. Premiér Ahmet Davutoglu z AKP označil výsledek voleb za vítězství demokracie.

Po sečtení 95,86 procenta volebních lístků vede AKP s 49,4 procenta hlasů, zatímco sekulární a hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) získala 25,34 procenta hlasů. Na dalších místech skončila nacionalistická Strana národní akce (MHP) s necelými 12 procenty hlasů a prokurdsky orientovaná Lidová demokratická strana (HDP) s 10,4 procenta hlasů. HDP se po červnových volbách se 13 procenty dostala do parlamentu poprvé, nyní jen těsně překonala nutnou desetiprocentní hranici.

V přepočtu na mandáty získá AKP v 550členném parlamentu pohodlnou většinu 316 křesel, CHP jich bude mít 133, nacionalisté 42 a Kurdové 59. HDP dosud měla 80 poslanců. Oficiální konečné výsledky budou vyhlášeny za 12 dní, uvedla centrální volební komise. Prodleva umožní zvážit případné stížnosti jednotlivých stran na průběh hlasování.

Hlasování proběhlo bez větších incidentů

Vzhledem k důležitosti hlasování se očekávala vysoká volební účast. Volby ve více než 175 000 středisek byly převážně bez incidentů. Například v severovýchodní provincii Kocaeli policie ale zasáhla slzným plynem k ukončení potyčky mezi přívrženci Erdogana a separatistických Kurdů.

Na jihovýchodě Turecka se demonstruje proti výsledkům voleb

Turecké bezpečnostní síly v převážně kurdském Diyarbakiru na jihovýchodě země použily slzný plyn proti demonstrantům. Ty do ulic vyhnal výsledek voleb, v nichž se prokurdsky orientovaná HDP nebezpečně přiblížila k hranici deseti procent nutných pro vstup do parlamentu.

Turci znovu zamířili k volebním urnám po pěti měsících. Prezident a zakladatel AKP Recep Tayyip Erdogan nechal mimořádné volby vypsat po červnovém neúspěchu své strany. Ta po 13 letech přišla o nadpoloviční většinu v parlamentu a musela hledat koaličního partnera. Ani s jednou ze stran se však nedohodla.

Povolební protesty v Turecku
Zdroj: ČTK/AP/Lefteris Pitarakis

AKP věřila, že absolutní většinu získá

AKP věřila tomu, že v nových volbách dokáže získat potřebnou většinu. To potvrdil i dosavadní premiér Davutoglu v jednom ze svých vystoupení v předvolební kampani. „Po prvním listopadu budeme zase schopni vládnout sami,“ prohlásil a vyzval voliče, aby přišli v hojném počtu a ukázali, že se průzkumy mýlí. Většina z nich totiž naznačovala, že se AKP jejího cíle nepodaří dosáhnout ani tentokrát.

„Dnešek je vítězství naší demokracie a našeho lidu. Snad vám v následujících čtyřech letech budeme moci dobře sloužit a v roce 2019 se před vás opět postavíme,“ prohlásil po volbách Davutoglu v projevu ke svým příznivcům.

Ahmet Davutoglu po oznámení výsledků promluvil ke svým příznivcům
Zdroj: ČT24
  • Turecký parlament má 550 křesel, ke změně ústavy je třeba 367 hlasů, k vyhlášení referenda 330. V červnu získala AKP 258 křesel. Erdogan před volbami věřil, že jeho zisk bude natolik vysoký, že mu i bez nutnosti hledání koaličního partnera dovolí měnit ústavu a rozšířit prezidentské pravomoci. Triumf si proislámská AKP ale slibovala i u červnových voleb. Strana však tehdy na většinu v parlamentu nedosáhla a získala necelých 41 procent hlasů.
Volební komise v Diyarbakiru provádí sčítání hlasů
Zdroj: Stojan Nenov/Reuters

AKP podle expertů riskuje, že Turecko uvrhne do chaosu

Kritici předem varovali, že pokud by AKP nerespektovala ani výsledek listopadových voleb, mohla by přivést Turecko k naprostému rozkolu podobnému tomu, jaký prožívá Sýrie. Idris Baluken z Demokratické strany lidu (HDP) řekl, že se stačí podívat do Sýrie, kde kurdské milice bojují nejenom proti Islámskému státu, ale i proti syrské armádě. „V Turecku může nastat chaos srovnatelný s tím, jaký panuje v Sýrii,“ řekl.

Erdogan: Mír se Stranou kurdských pracujících je u ledu

Většina Turků si přeje návrat stability a klidu. Podle mnohých je k tomu nutné obnovit mírový proces se Stranou kurdských pracujících (PKK) zahájený před třemi lety. Erdogan ale prohlásil, že tento proces je prozatím uložen k ledu. Vláda zahájila tažení proti Straně kurdských pracujících, která je označovaná za teroristickou organizaci, krátce po červnových volbách, kdy Tureckem začaly otřásat atentáty.

Útoky vyvrcholily 10. října atentátem na účastníky mírového pochodu v Ankaře a smrtí 102 lidí. Akci pořádaly levicové a kurdské kruhy. HDP pak ztlumila svou kampaň a AKP jí začala jednoznačně připisovat podporu separatistů ze Strany kurdských pracujících ve snaze zdiskreditovat HDP natolik, aby strana nedosáhla na desetiprocentní práh pro vstup do parlamentu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 1 hhodinou

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...