Turecké parlamentní volby vyhrála AKP - a bude vládnout sama

Turecká proislámská vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) získala po nedělních předčasných volbách v parlamentu absolutní většinu. Strana, kterou založil a vedl nynější prezident Recep Tayyip Erdogan, tak bude moci opět vládnout sama. Premiér Ahmet Davutoglu z AKP označil výsledek voleb za vítězství demokracie.

Po sečtení 95,86 procenta volebních lístků vede AKP s 49,4 procenta hlasů, zatímco sekulární a hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) získala 25,34 procenta hlasů. Na dalších místech skončila nacionalistická Strana národní akce (MHP) s necelými 12 procenty hlasů a prokurdsky orientovaná Lidová demokratická strana (HDP) s 10,4 procenta hlasů. HDP se po červnových volbách se 13 procenty dostala do parlamentu poprvé, nyní jen těsně překonala nutnou desetiprocentní hranici.

V přepočtu na mandáty získá AKP v 550členném parlamentu pohodlnou většinu 316 křesel, CHP jich bude mít 133, nacionalisté 42 a Kurdové 59. HDP dosud měla 80 poslanců. Oficiální konečné výsledky budou vyhlášeny za 12 dní, uvedla centrální volební komise. Prodleva umožní zvážit případné stížnosti jednotlivých stran na průběh hlasování.

Hlasování proběhlo bez větších incidentů

Vzhledem k důležitosti hlasování se očekávala vysoká volební účast. Volby ve více než 175 000 středisek byly převážně bez incidentů. Například v severovýchodní provincii Kocaeli policie ale zasáhla slzným plynem k ukončení potyčky mezi přívrženci Erdogana a separatistických Kurdů.

Na jihovýchodě Turecka se demonstruje proti výsledkům voleb

Turecké bezpečnostní síly v převážně kurdském Diyarbakiru na jihovýchodě země použily slzný plyn proti demonstrantům. Ty do ulic vyhnal výsledek voleb, v nichž se prokurdsky orientovaná HDP nebezpečně přiblížila k hranici deseti procent nutných pro vstup do parlamentu.

Turci znovu zamířili k volebním urnám po pěti měsících. Prezident a zakladatel AKP Recep Tayyip Erdogan nechal mimořádné volby vypsat po červnovém neúspěchu své strany. Ta po 13 letech přišla o nadpoloviční většinu v parlamentu a musela hledat koaličního partnera. Ani s jednou ze stran se však nedohodla.

Povolební protesty v Turecku
Zdroj: ČTK/AP/Lefteris Pitarakis

AKP věřila, že absolutní většinu získá

AKP věřila tomu, že v nových volbách dokáže získat potřebnou většinu. To potvrdil i dosavadní premiér Davutoglu v jednom ze svých vystoupení v předvolební kampani. „Po prvním listopadu budeme zase schopni vládnout sami,“ prohlásil a vyzval voliče, aby přišli v hojném počtu a ukázali, že se průzkumy mýlí. Většina z nich totiž naznačovala, že se AKP jejího cíle nepodaří dosáhnout ani tentokrát.

„Dnešek je vítězství naší demokracie a našeho lidu. Snad vám v následujících čtyřech letech budeme moci dobře sloužit a v roce 2019 se před vás opět postavíme,“ prohlásil po volbách Davutoglu v projevu ke svým příznivcům.

Ahmet Davutoglu po oznámení výsledků promluvil ke svým příznivcům
Zdroj: ČT24
  • Turecký parlament má 550 křesel, ke změně ústavy je třeba 367 hlasů, k vyhlášení referenda 330. V červnu získala AKP 258 křesel. Erdogan před volbami věřil, že jeho zisk bude natolik vysoký, že mu i bez nutnosti hledání koaličního partnera dovolí měnit ústavu a rozšířit prezidentské pravomoci. Triumf si proislámská AKP ale slibovala i u červnových voleb. Strana však tehdy na většinu v parlamentu nedosáhla a získala necelých 41 procent hlasů.
Volební komise v Diyarbakiru provádí sčítání hlasů
Zdroj: Stojan Nenov/Reuters

AKP podle expertů riskuje, že Turecko uvrhne do chaosu

Kritici předem varovali, že pokud by AKP nerespektovala ani výsledek listopadových voleb, mohla by přivést Turecko k naprostému rozkolu podobnému tomu, jaký prožívá Sýrie. Idris Baluken z Demokratické strany lidu (HDP) řekl, že se stačí podívat do Sýrie, kde kurdské milice bojují nejenom proti Islámskému státu, ale i proti syrské armádě. „V Turecku může nastat chaos srovnatelný s tím, jaký panuje v Sýrii,“ řekl.

Erdogan: Mír se Stranou kurdských pracujících je u ledu

Většina Turků si přeje návrat stability a klidu. Podle mnohých je k tomu nutné obnovit mírový proces se Stranou kurdských pracujících (PKK) zahájený před třemi lety. Erdogan ale prohlásil, že tento proces je prozatím uložen k ledu. Vláda zahájila tažení proti Straně kurdských pracujících, která je označovaná za teroristickou organizaci, krátce po červnových volbách, kdy Tureckem začaly otřásat atentáty.

Útoky vyvrcholily 10. října atentátem na účastníky mírového pochodu v Ankaře a smrtí 102 lidí. Akci pořádaly levicové a kurdské kruhy. HDP pak ztlumila svou kampaň a AKP jí začala jednoznačně připisovat podporu separatistů ze Strany kurdských pracujících ve snaze zdiskreditovat HDP natolik, aby strana nedosáhla na desetiprocentní práh pro vstup do parlamentu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie nařídila kvůli požárům další evakuace. S plameny stále bojují i ve Španělsku

Francie dál bojuje s požáry, dalších 55 tisíc obyvatel se musí evakuovat z vesnic v okolí Bordeaux. Plameny se dál šíří od pobřeží směrem do vnitrozemí. Francie aktuálně eviduje celkem asi třicet aktivních ohnisek. Jižně od Bordeaux byla do odvolání přerušena železniční doprava i dálnice do Španělska. Požáry dál zuří i ve Španělsku, premiér Pedro Sánchez uvedl, že jeho zemi čekají ještě těžké hodiny, informuje agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a Írán zastavily útoky kvůli jednáním o Hormuzu

Spojené státy a Írán poslední dva dny pozastavily vzájemné vzdušné útoky na Blízkém východě kvůli jednání ománské delegace v Teheránu o otevření Hormuzského průlivu. Uvedla to televize CBS News s odvoláním na informované zdroje z regionu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové opět zabíjeli na Ukrajině, zasáhli obchody v Černihivu a Kryvém Rihu

Ruský dron zasáhl supermarket v severoukrajinském městě Černihiv, zabil dva lidi a dalších dvacet pět zranil. Úder na hypermarket ve městě Kryvyj Rih způsobil rozsáhlý požár. Při útoku na východoukrajinský Charkov zahynula čtyřicetiletá žena, devět lidí včetně desetiletého chlapce bylo zraněno. Agentura AFP píše, že podle Moskvy naopak šest lidí zahynulo při ukrajinských útocích v Rusku a v okupované části Ukrajiny. Rusové podle tiskových agentur také tvrdí, že dobyli na východě Ukrajiny další vesnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie zastřelila podezřelého z útoku v Berlíně

Policie v Berlíně potvrdila, že zastřelila muže, který je podezřelý ze sobotního útoku na manifestaci na podporu práv komunity LGBT+. Tento člověk na policisty útočil bodnou zbraní. Jeho útok v centru německé metropole si v sobotu večer vyžádal jednu oběť na životě a 29 zraněných.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok v Berlíně byl dle všeho islamistický terorismus, řekl německý ministr

Sobotní útok při manifestaci za práva komunity LGBT+ v Berlíně byl podle všeho islamistický terorismus, řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Incident si podle něj vyžádal jednu oběť a 29 zraněných. V neděli večer policie podezřelého muže zastřelila. České ministerstvo zahraničí nemá žádné informace o tom, že by se útok nějak dotkl tuzemských občanů.
25. 7. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Rumunská stíhačka F-16 sestřelila dron, od pátku již třetí

Rumunská stíhačka F-16 v neděli nad Černým mořem sestřelila dron, který narušil rumunský vzdušný prostor. Na síti X to oznámilo ministerstvo obrany této členské země Severoatlantické aliance. Jde už o třetí dron, který od pátku rumunské letectvo zneškodnilo. Bukurešť si kvůli tomu předvolala ruského velvyslance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 14 hhodinami

Přeshraniční eRecepty jsou v kurzu, tuzemské lékárny jich vyřizují stále víc

Zahraniční pacienti si v českých lékárnách vyzvedávají léky na elektronický recept ze svého domovského státu čím dál častěji. Za necelých sedm měsíců letošního roku lékárníci odbavili víc přeshraničních eReceptů než za celý loňský rok, vyplývá z aktuálních statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Léky si v tuzemsku nejčastěji vyzvedávají Poláci, zatímco Češi s eRecepty většinou míří do Chorvatska. Systém nyní propojuje Česko s jedenácti evropskými státy a v dohledné době by k nim mohla přibýt Francie nebo Německo.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.