Turecké parlamentní volby vyhrála AKP - a bude vládnout sama

Turecká proislámská vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) získala po nedělních předčasných volbách v parlamentu absolutní většinu. Strana, kterou založil a vedl nynější prezident Recep Tayyip Erdogan, tak bude moci opět vládnout sama. Premiér Ahmet Davutoglu z AKP označil výsledek voleb za vítězství demokracie.

Po sečtení 95,86 procenta volebních lístků vede AKP s 49,4 procenta hlasů, zatímco sekulární a hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) získala 25,34 procenta hlasů. Na dalších místech skončila nacionalistická Strana národní akce (MHP) s necelými 12 procenty hlasů a prokurdsky orientovaná Lidová demokratická strana (HDP) s 10,4 procenta hlasů. HDP se po červnových volbách se 13 procenty dostala do parlamentu poprvé, nyní jen těsně překonala nutnou desetiprocentní hranici.

V přepočtu na mandáty získá AKP v 550členném parlamentu pohodlnou většinu 316 křesel, CHP jich bude mít 133, nacionalisté 42 a Kurdové 59. HDP dosud měla 80 poslanců. Oficiální konečné výsledky budou vyhlášeny za 12 dní, uvedla centrální volební komise. Prodleva umožní zvážit případné stížnosti jednotlivých stran na průběh hlasování.

Hlasování proběhlo bez větších incidentů

Vzhledem k důležitosti hlasování se očekávala vysoká volební účast. Volby ve více než 175 000 středisek byly převážně bez incidentů. Například v severovýchodní provincii Kocaeli policie ale zasáhla slzným plynem k ukončení potyčky mezi přívrženci Erdogana a separatistických Kurdů.

Na jihovýchodě Turecka se demonstruje proti výsledkům voleb

Turecké bezpečnostní síly v převážně kurdském Diyarbakiru na jihovýchodě země použily slzný plyn proti demonstrantům. Ty do ulic vyhnal výsledek voleb, v nichž se prokurdsky orientovaná HDP nebezpečně přiblížila k hranici deseti procent nutných pro vstup do parlamentu.

Turci znovu zamířili k volebním urnám po pěti měsících. Prezident a zakladatel AKP Recep Tayyip Erdogan nechal mimořádné volby vypsat po červnovém neúspěchu své strany. Ta po 13 letech přišla o nadpoloviční většinu v parlamentu a musela hledat koaličního partnera. Ani s jednou ze stran se však nedohodla.

Povolební protesty v Turecku
Zdroj: ČTK/AP/Lefteris Pitarakis

AKP věřila, že absolutní většinu získá

AKP věřila tomu, že v nových volbách dokáže získat potřebnou většinu. To potvrdil i dosavadní premiér Davutoglu v jednom ze svých vystoupení v předvolební kampani. „Po prvním listopadu budeme zase schopni vládnout sami,“ prohlásil a vyzval voliče, aby přišli v hojném počtu a ukázali, že se průzkumy mýlí. Většina z nich totiž naznačovala, že se AKP jejího cíle nepodaří dosáhnout ani tentokrát.

„Dnešek je vítězství naší demokracie a našeho lidu. Snad vám v následujících čtyřech letech budeme moci dobře sloužit a v roce 2019 se před vás opět postavíme,“ prohlásil po volbách Davutoglu v projevu ke svým příznivcům.

Ahmet Davutoglu po oznámení výsledků promluvil ke svým příznivcům
Zdroj: ČT24
  • Turecký parlament má 550 křesel, ke změně ústavy je třeba 367 hlasů, k vyhlášení referenda 330. V červnu získala AKP 258 křesel. Erdogan před volbami věřil, že jeho zisk bude natolik vysoký, že mu i bez nutnosti hledání koaličního partnera dovolí měnit ústavu a rozšířit prezidentské pravomoci. Triumf si proislámská AKP ale slibovala i u červnových voleb. Strana však tehdy na většinu v parlamentu nedosáhla a získala necelých 41 procent hlasů.
Volební komise v Diyarbakiru provádí sčítání hlasů
Zdroj: Stojan Nenov/Reuters

AKP podle expertů riskuje, že Turecko uvrhne do chaosu

Kritici předem varovali, že pokud by AKP nerespektovala ani výsledek listopadových voleb, mohla by přivést Turecko k naprostému rozkolu podobnému tomu, jaký prožívá Sýrie. Idris Baluken z Demokratické strany lidu (HDP) řekl, že se stačí podívat do Sýrie, kde kurdské milice bojují nejenom proti Islámskému státu, ale i proti syrské armádě. „V Turecku může nastat chaos srovnatelný s tím, jaký panuje v Sýrii,“ řekl.

Erdogan: Mír se Stranou kurdských pracujících je u ledu

Většina Turků si přeje návrat stability a klidu. Podle mnohých je k tomu nutné obnovit mírový proces se Stranou kurdských pracujících (PKK) zahájený před třemi lety. Erdogan ale prohlásil, že tento proces je prozatím uložen k ledu. Vláda zahájila tažení proti Straně kurdských pracujících, která je označovaná za teroristickou organizaci, krátce po červnových volbách, kdy Tureckem začaly otřásat atentáty.

Útoky vyvrcholily 10. října atentátem na účastníky mírového pochodu v Ankaře a smrtí 102 lidí. Akci pořádaly levicové a kurdské kruhy. HDP pak ztlumila svou kampaň a AKP jí začala jednoznačně připisovat podporu separatistů ze Strany kurdských pracujících ve snaze zdiskreditovat HDP natolik, aby strana nedosáhla na desetiprocentní práh pro vstup do parlamentu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, zasáhlo i hráz přehrady

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil i na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina napadené země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně. V Charkovské oblasti zasáhli okupanti hráz přehrady, v Černihivské oblasti hlásí po ruském náletu jednoho mrtvého. Ruská média zaznamenala v sobotu zřejmě další případ, kdy tamní armáda omylem svrhla bombu na ruské město.
09:47Aktualizovánopřed 8 mminutami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 15 mminutami

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč

Skupina vojáků oznámila v neděli ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a převzala zpět kontrolu nad situací.
před 2 hhodinami

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, uvedl podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se zmíněné letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.
08:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo minimálně 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi plamenů v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou nejméně čtyři turisté. Tuzemské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nemá informace o tom, že by mezi oběťmi byli čeští občané. Dalších šest lidí je zraněných.
01:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kreml vítá novou strategii USA, která neoznačuje Rusko za přímou hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě, uvedl v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Americký dokument mimo jiné volá po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem a tvrdí, že se už nebude rozšiřovat Severoatlantická aliance.
05:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Dealeři si kupují mlčení“. Ve Francii přibývá násilí spojeného s drogami

Ve Francii narůstá obchodování s drogami i násilné činy, které s jejich prodejem, užíváním a distribucí souvisí. Problém mají zejména velká města – třeba Marseille. Podle francouzského centra boje proti drogám zkusí kokain alespoň jednou za rok víc než milion lidí v zemi. Překupníci navíc zavádějí nové způsoby distribuce narkotik a na policejní zátahy pružně reagují.
před 6 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 15 hhodinami
Načítání...