Tragédie v Ankaře: Vybuchlé nálože zabily téměř 100 lidí

Turecká policie stále vyšetřuje okolnosti dvou vybuchlých náloží v centru Ankary, které si podle posledních oficiálních informací vlády vyžádaly nejméně 95 mrtvých. Prokudské zdroje uvádí ještě o dvě oběti více. Dalších 246 osob bylo podle vlády zraněno, z toho 48 je ve vážném stavu. V Turecku jde o nejkrvavější útok za posledních dvacet let.

Exploze zazněly na křižovatce před nádražím, kde se shromažďovali lidé na demonstraci proti bojům s Kurdy. Podle tureckého premiéra incident nesl všechny známky sebevražedného útoku.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu svolal kvůli tragické události zasedání bezpečnostní rady. Na jednání byli pozváni mimo jiné ministři vnitra a zdravotnictví, šéfové policie a rozvědky a představitelé samosprávy. Schůzky se zúčastnil i prezident Recep Tayyip Erdogan, který v prohlášení útok odsoudil a uvedl, že jeho pachatelé se pokoušejí „zasít svár mezi jednotlivé složky společnosti“.

Podle svědků následovaly dva výbuchy těsně po sobě krátce po 10:00 místního času (09:00 SELČ) na křižovatce poblíž frekventovaného hlavního železničního nádraží. Tam se před začátkem pochodu shromažďovali zejména příznivci prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), uvedl deník Hürriyet.

Na fotografiích zveřejněných na sociálních sítích je vidět, jak oběti leží na ulici v kalužích krve a jak se lidé snaží pomáhat zraněným. K nádraží se okamžitě sjely stovky policistů a zdravotníků, zasahovaly i záchranářské vrtulníky. Policie okolí nádraží vyklidila a při rozhánění zbylých demonstrantů dokonce střílela do vzduchu, uvedla agentura AFP.

Jakmile cokoliv vybuchne v centru Ankary, první vina obyčejně padá na kurdské separatisty, ale vzhledem k tomu, že mezi oběťmi jsou i samotní členové kurdské strany, která se měla zúčastnit shromáždění, viníka bude zřejmě potřeba hledat někde jinde.
Jakub Szántó
Zpravodaj ČT

Přímo na místě výbuchů zemřelo 62 lidí, dalších 24 osob podlehlo svým zraněním po převozu do nemocnice, uvedl na odpolední tiskové konferenci ministr zdravotnictví Mehmet Müezzinoglu.

Podle premiéra existují jasné důkazy, které naznačují, že útok spáchali dva sebevražední atentátníci. Existují prý tři potenciální podezřelí ze spáchání útoku - radikálové z organizace Islámský stát, bojovníci ze separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a členové zakázané extrémně levicové Revoluční strany pro lidové osvobození (DHKP-C). V reakci na útoky premiér vyhlásil třídenní smutek.

Místo útoku v centru Ankary
Zdroj: ČTK/AP

„Občané Turecka a všechny politické díly by měli čelit jednotně teroristům a těm, kdo se snaží zemi destabilizovat,“ uvedli ve společném prohlášení ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn. Za „neomluvitelný čin teroru“ označil výbuchy v Ankaře předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

K útoku došlo v předvolebním období. V Turecku proběhnou 1. listopadu předčasné parlamentní volby a mnoho zraněných byli sympatizanti prokurdské Lidové demokratické strany (HDP). Shromažďovali se k demonstraci za ukončení bojů mezi tureckou armádou a kurdskou organizací PKK (Kurdská strana pracujících). Svolal ji odborový svaz KESK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 15 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 26 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 38 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 6 hhodinami
Načítání...