Berlín - Snad žádný jiný myslitel neovlivnil dějiny tolik jako Karel Marx. Ač byly jeho myšlenky ve dvacátém století mnohdy zneužity k účelům totalitních režimů, jeho vliv na boj dělníků za lepší pracovní podmínky je nesporný. Ke svým duchovním otcům ho dodnes řadí sociálnědemokratické strany, které se ale v zájmu ochoty podílet se na parlamentní demokracii vzdaly myšlenky na násilné uchopení moci dělnickou třídou. Přestože jsou Marxovy myšlenky dodnes středem ostré polemiky, vliv jeho děl na dějiny 20. století je přinejmenším udivující.
V malém pruském městečku Trevír se narodil v roce 1818 Karl Heinrich Marx. Jeho rodné město dodnes žije ze záplavy turistů, kteří branami každoročně proudí. A není se čemu divit, že nejvíc jich přichází z komunistické Číny. Než se ale Marx stal radikálním obhájcem práv dělníků, začal studovat práva v Bonnu, kde hledal inspiraci především v dílech G. Hegela. Učení ale moc nedal, rád filozofoval nad svými knihami a volný čas trávil s přáteli po hospodách.
S Engelsem se seznámil v Paříži, spolu sepsali Komunistický manifest
Lépe se mu dařilo na unievrzitě v Berlíně, kde vystudoval filozofii a historii. V té době začala i jeho úspěšná žurnalistická kariéra. Krátce zde pracoval jako šéfredaktor Rýnského deníku, který byl na jaře 1843 vládou zrušen zřejmě i kvůli Marxovu radikalismu. Poté se oženil s Jenny von Westphalenovou a než natrvalo přesídlil do Londýna, navštívil Paříž. Zde se seznámil s Bedřichem Engelsem.
V roce 1864 stál Marx u zrodu mezinárodního dělnického sdružení První internacionála, na jejímž vedení se podílel. Ve stáří se z revolucionáře stal středostavovský gentleman, který své nemoci léčil v lázních, mimo jiné v Karlových Varech.
Kritici mu dodnes vyčítají jeho radikálnost ve svržení kapitalismu. „Nechť se třesou panující třídy před komunistickou revolucí! Proletáři nemají v ní co ztratit, leda své okovy,“ vyzýval Marx spolu s Bedřichem Engelsem ke spojení proletářů všech zemí v jejich nejslavnějším spisku Manifest komunistické strany v roce 1948.
Marx, který kapitalismu prorokoval brzký zánik, sepsal své politicko-ekonomické názory ve spise Kapitál. Kapitalismus bude podle něj brzy nahrazen komunismem s beztřídní společností bez soukromého vlastnictví. Tato Marxova představa se ale ukazuje jako idealistická, ostatně ani on sám ve stozích svých spisů nedává přesný návod, jak by toto zřízení mělo fungovat. Kritizován je také za své antisemitistické postoje, přestože sám měl židovský původ. Sepisoval pamflety, v nichž Židy považoval za tvůrce kapitalistického systému.
Marxovy pronikavé novinářské analýzy
Lépe než prorokovi se Marxovi dařilo jako novináři. Jeho rozbory britské koloniální politiky v Indii a vývoje občanské války v USA jsou podle mnohých pronikavými analýzami. Kromě místních radikálních novin, vesměs brzy zakázaných, psal později krátce také z Londýna pro New York Tribune. I když se Marx v mnohém mýlil, byl jistě zajímavou postavou evropského myšlení. Britové ho v roce 1999 v anketě BBC dokonce zvolili myslitelem tisíciletí.
