Phnompenh - Italská sopka Etna byla zapsána na seznam světového přírodního dědictví Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Na seznam přibyly rovněž další čtyři přírodní památky z Tádžikistánu, Mexika, Číny a Namibie. Mezi kulturní dědictví UNESCO bylo pak začleněno 16 dřevěných kostelů z oblasti polských a ukrajinských Karpat. Organizace o tom rozhodla na svém pokračujícím výročním zasedání v kambodžské metropoli Phnompenhu.
Seznam UNESCO se rozrostl o Etnu a karpatské kostely
Zmíněné ortodoxní dřevěné kostely, které byly postaveny v 16. až 19. století, se nacházejí na hranicích Polska, Ukrajiny a Slovenska. Osm dřevěných slovenských kostelů již na seznamu UNESCO figuruje, nyní se organizace rozhodla připsat osm dalších na polské straně a osm na ukrajinské straně. Pro svůj region mají výjimečný historický a společenský význam, uvedlo UNESCO.
Dřevěný ukrajinský kostel
Hora Etna, jež se tyčí do výšky 3 323 metrů na východě ostrova Sicílie, je nejvýznamnější činnou sopkou Evropy s aktivitou doloženou minimálně 2 700 let. „Její činnost patří tedy k nejdéle dokumentovaným vulkanickým aktivitám na světě,“ konstatovalo UNESCO. „Proslulost této sopky, její vědecký význam a její kulturní a vzdělávací hodnoty mají celosvětovou důležitost,“ dodala organizace.
Kromě Etny dnes UNESCO začlenilo do svého přírodního dědictví také národní park na východě Tádžikistánu, který zahrnuje vrcholky pohoří Pamír šplhající až do výše 7 000 metrů nad mořem. V rezervaci se vyskytuje nejdelší údolní ledovec mimo polární oblasti, vzácná květena i ohrožené druhy savců jako levhart sněžný či kozorožec sibiřský.
GALERIE
Sopka Etna
Stejně tak bylo na seznam připsáno i pohoří Tchien-šan rozkládající se v čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang s působivými zasněženými horskými velikány, průzračnými řekami a panenskými lesy. Oblast je rovněž domovem levharta sněžného.
Čtvrtým úspěšným kandidátem se dnes stal mexický přírodní park El Pinacate y Gran Desierto de Altar s vulkanickými krátery a písečnými dunami a se svou kandidaturou uspěla také část vyprahlé pouště Namib v západoafrické Namibii označovaná Namib Sand Sea.
Představitelé UNESCO, kteří od 16. do 27. června jednají v kambodžském hlavním městě, letos rozhodují o 31 návrzích na zápis na seznam přírodního či kulturního dědictví organizace. Mezi uchazeči jsou rovněž japonská hora Fudži, město Agadez v Nigeru, vila slavného rodu Medicejských v Itálii či kanadská vesnice Red Bay s pozůstatky velrybářských osad.