Američan ztracený v Íránu byl špion CIA, rodinu umlčely miliony

Washington - Američan Robert Levinson, který před téměř sedmi lety zmizel v Íránu, pracoval tehdy pro americkou CIA. Dosud přitom americké úřady tvrdily, že nyní 65letý Američan byl v Íránu jako soukromá osoba. Vláda USA na jeho spojení se CIA přišla již dříve, ale rozhodla se jej zatajit, uvedla agentura AP. Podle ní se jedná o jeden z největších skandálů CIA v poslední době. O Levinsonově „misi“ věděla i jeho rodina, za peníze však mlčela.

Rodinu umlčelo 2,5 milionu dolarů od CIA

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zaměřená na zahraniční špionáž zaplatila podle AP Levinsonově rodině 2,5 milionu dolarů, aby se její spojení se zmizelým mužem nevyzradilo. CIA se také snažila ututlat to, že Levinson odjel do Íránu bez náležitého povolení a vědomí vedení agentury. Spolupracoval s analytickým týmem CIA, kterému krátce před svým zmizením hlásil, že v Íránu našel člověka, od něhož může získat informace o korupci v zemi.

Pohřešovaný Robert Levinson může být stále naživu. AP se po letech vyšetřování případu rozhodla nyní informaci zveřejnit, protože dospěla k přesvědčení, že únosci o jeho spojení se CIA již vědí, vysvětlila výkonná ředitelka americké tiskové agentury Kathleen Carrollová. V žádné íránské věznici Američana nikdo nenašel, podle amerických zpravodajců jsou jeho únosci dobře organizovaní. Americká CIA vyslala do Íránu své lidi už v minulosti. Například v roce 2011 Írán zadržel 12 špionů, kteří se měli podílet na operaci proti íránské armádě a jadernému programu země. Více zde. 

Plakát FBI o únosu Roberta A. Levinsona
Zdroj: ČTK/AP/Manuel Balce Ceneta

Levinson měl podle původních nepravdivých informací odjet jako vysloužilý agent FBI do Íránu na ostrov Kíš. Tam měl jako soukromý detektiv pátrat po pašerácích cigaret. Kíš je zónou volného obchodu, takže Američané pro vstup na ostrov nepotřebují íránská víza. Od roku 2007 s Levinsonem rodina údajně neměla kontakt.

Mluvčí Bílého domu Jay Carney prohlásil, že Levinson v době, kdy zmizel, pro vládu nepracoval. Označil také materiál AP za „mimořádně neodpovědný“. „Když byl na té cestě, nebyl zaměstnancem americké vlády. Vzhledem k tomu, že stále probíhá vyšetřování, nebudu komentovat, co dělal nebo nedělal v Íránu,“ řekl Carney. K záležitosti se nechtěl blíž vyjádřit ani ministr zahraničí John Kerry.

Íránské ministerstvo chtělo pomoci s pátráním

Američané v minulosti naznačovali, že Levinsona patrně unesli pracovníci íránských bezpečnostních složek. Íránské úřady ale vždy tvrdily, že o Levinsonovi nic nevědí. Tamní ministerstvo zahraničí dokonce loni oznámilo, že z humanitárních důvodů chce při pátrání po Američanovi pomoci.

5 minut
Horizont ČT24: V Íránu zatkli agenta CIA
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...