Ukrajina podepsala asociační dohodu s EU, Rusko varuje před následky

Brusel - Představitelé Evropské unie podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou. Asociační smlouvy s EU podepsaly také Gruzie a Moldavsko. Prezident EU Herman Van Rompuy to označil za milníky pro celou Evropu. Za Ukrajinu dohodu podepsal prezident Porošenko, podle kterého jde po osamostatnění země o druhou nejvýznamnější událost. Rusko ale před následky smlouvy varovalo. Kreml si vyhradil právo přijmout blíže nespecifikované odvetné kroky, bude-li mít smlouva negativní dopady na ruskou ekonomiku. Summit EU naopak požaduje splnění čtyř kroků k uklidnění situace na Ukrajině. Unie je jinak připravena spustit i protiruské sankce.

„Nejsou to ledajaké smlouvy, ale milníky v historii našich vztahů a pro Evropu jako celek,“ prohlásil Rompuy. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při příjezdu na summit označil rozhodnutí všech tří východoevropských zemí za správné: „Je to příležitost těmto zemím pomoci rozvíjet jejich demokratické systémy, podporovat lepší právní stát a lepší zacházení s investory.“ Asociační smlouvy podle něj také přinesou větší možnosti pro české podnikatele a pro vzájemný obchod.   

Lídři EU na summitu zároveň schválili požadavek na splnění čtyř kroků k uklidnění situace na Ukrajině k pondělku 30. června. Situaci poté zhodnotí a jsou připraveni v případě potřeby rozhodnout i o dalších protiruských sankcích. Unie požaduje zahájení podstatných rozhovorů o provedení Porošenkova mírového plánu a propuštění všech rukojmích včetně zbývajících pozorovatelů OBSE. Dalším bodem je dohoda na mechanismu, který by mohl pod dohledem OBSE kontrolovat skutečné dodržování příměří a také ochranu ukrajinsko-ruské hranice. Ukrajinským úřadům musí být také předána kontrola tří hraničních přechodů.

Petro Porošenko, ukrajinský prezident: „Je to možná nejdůležitější den pro mou zemi od získání nezávislosti. Moment, který je zároveň historický, ale i významný pro budoucnost. Ukazuje, jak dramaticky se vše může změnit v krátké době, pokud je lidská vůle dostatečně silná.“

Štefan Füle, evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství: „Považuji za více než symbolické, že ukrajinský prezident podepsal dohodu stejným perem, které bylo připraveno pro jeho předchůdce prezidenta Janukovyče ve Vilniusu.“

Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na podpis dohody uvedl, že pokusy vnutit Kyjevu umělou volbu mezi Ruskem a Evropou přivedly ukrajinskou společnost k rozkolu. Zároveň ale uvedl, že Rusko vždy bylo a zůstává i dnes spolehlivým dodavatelem energetických surovin evropským zákazníkům: „Téměř 50 let stabilně realizujeme export surovin do evropských států a beze zbytku plníme své závazky. Stejně tak budeme postupovat i nadále.“

Rusko nicméně před následky asociační smlouvy mezi EU a Ukrajinou varovalo. Podle místopředsedy hospodářského výboru ruské Státní dumy Michaila Jemeljanova nebude ruský trh po přidružení Ukrajiny, Moldavska a Gruzie k EU dostatečně chráněn. „Budeme muset uzavřít trh pro ukrajinské, moldavské a gruzínské zboží,“ varoval s tím, že právo rozhodnout o takovém kroku přísluší pouze nejvyššímu vedení v Kremlu. Předseda zahraničního výboru Alexej Puškov dodal, že Ukrajina kvůli tomu může jen v nejbližších dvanácti měsících zaznamenat ztráty ve výši 40 miliard dolarů (800 miliard Kč): „Každá zóna volného obchodu má své požadavky a předpisy, a proto bude muset Rusko přehodnotit podmínky obchodu s Ukrajinou.“

Jiří Just, spolupracovník Aktuálně.cz

„Rusko to vnímá jako geopolitickou prohru. Gruzie, Ukrajina a Moldavsko představují zónu vlivu, kterou si chtělo dlouhodobě udržovat. Obzvlášť bolestivé je to v případě Ukrajiny, protože bez ní nemůže utvořit žádný integrační projekt na postsovětském prostoru.“

Putinův poradce označil Porošenka za nacistu

Sblížení Ukrajiny s Evropou tvrdě kritizoval i Putinův poradce Sergej Glazjev. Kontroverzní politik, který v minulosti proslul urážkami ukrajinských i evropských politiků, označil Porošenka za nacistu. Evropa podle Glazjeva silou přinutila Ukrajinu podepsat asociační dohodu. Brusel „zorganizoval převrat na Ukrajině a pomohl nacistům dostat se k moci,“ řekl Glazjev britské rozhlasové stanici BBC. „Tato nacistická vláda teď bombarduje největší ukrajinský region,“ dodal. Evropu teď podle něj nečeká nic dobrého. „Evropská veřejnost se velmi podiví, až jí tento nacistický Frankenstein, zrozený evropskými byrokraty a některými politiky, zaklepe na dveře,“ předpověděl.

Rusko a EU proto chtějí v nejbližší době uspořádat jednání na expertní a ministerské úrovni, které by mělo vyjasnit sporné otázky pramenící z ukrajinského přidružení. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov agentuře RIA Novosti řekl, že expertní rozhovory by se měly uskutečnit už v příštích dnech, ministerské jednání je naplánováno na 11. červenec.

Asociační dohoda vedla k pádu Janukovyče

Podpis ekonomické části asociační dohody s Ukrajinou završil dramatickou cestu k uzavření této smlouvy. Loni na podzim ji odmítl podepsat tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, což v zemi vyvolalo silné protesty proevropsky laděné části společnosti. Ty nakonec vedly k pádu Janukovyče a uchopení moci tehdejší prozápadní opozicí. Proruský východ země na to reagoval nejprve jednostranným odtržením poloostrova Krym, který anektovalo Rusko, a posléze separatistickými vzpourami v regionech.

Politickou část asociační dohody podepsal v Bruselu ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk na konci března. Jádrem ekonomické části dohody je odstranění většiny dovozních cel na obou stranách. Postupně se také budou sbližovat ukrajinské a unijní normy a zjednoduší se přístup ukrajinského zboží na evropský trh.

Vydáno pod