Polsko vypovědělo smlouvu s Ruskem o výstavbě plynovodů

Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.

Smlouva podepsaná téměř před 30 lety má několik dodatků, poslední úpravy podepsali polští a ruští představitelé 29. října 2010. Ministryně řekla, že jde o mezivládní smlouvu, takže polské ministerstvo zahraničí o rozhodnutí vlády Moskvu vyrozumí písemně.

„Vláda roky důsledně prosazovala strategii diverzifikace zdrojů dodávek plynu do Polska. My jsme se připravili na to, že smlouvu s Gazpromem ukončíme na konci roku 2022 a že z Ruska už nebudeme žádný plyn kupovat,“ řekla ministryně polské agentuře PAP. Dodávky plynu potrubím do Polska zajišťuje právě ruská plynárenská společnost Gazprom.

„(Polská plynárenská společnost) PGNiG v roce 2019 ukončila a již neobnovila smlouvu o dodávkách plynu z Ruska, takzvanou smlouvu Jamal. Smysluplnost vládního rozhodnutí zaměřeného na dosažení úplné nezávislosti na ruském plynu potvrdila ruská agrese vůči Ukrajině. Vždy jsme věděli, že Rusko není spolehlivým partnerem. V letech 2006, 2009 a 2014 jsme viděli, jak Rusko opět bezdůvodně přerušilo dodávky,“ řekla ministryně.

Jamal funguje v souladu s evropským právem

Moskwová dodala, že od roku 2010 je provozovatelem plynovodu Jamal na polském území polská společnost Gaz-System. „Jak šly roky, polský provozovatel úspěšně zvýšil kontrolu nad plynovodem, a to v souladu s evropským právem,“ řekla ministryně. „V roce 2022 jsme přijali zákon, který stanovuje, že provozovatel má právo na exkluzivní využití majetku vlastníka této sítě, v podstatě aby byly plněny závazky provozovatele,“ pokračovala.

Ministryně také řekla, že provozovatel bude zodpovědný za vydávání podmínek propojování sítí a za uzavírání a naplňování smluv o připojování k síti. „Také bude stanovovat ceny za přepravu plynu tímto systémem a předkládat je ke schválení předsedovi (energetického regulačního úřadu) URE. Úpravy mezinárodních smluv, které nejsou v souladu s evropským právem, by neměly být závazné,“ řekla polská ministryně.

Moskwová také uvedla, že plynovod Jamal funguje způsobem, který plně vyhovuje evropskému právu. Z toho důvodu je umožněn i takzvaný obrácený tok plynu, takže plyn se dá posílat do Polska i z Německa. Plynovod Jamal byl jinak postaven proto, aby dodával plyn z Ruska do Polska a dál do Německa.

Rozhodnutí polské vlády smlouvu s Ruskem vypovědět je podle ministryně logický krok, vzhledem k tomu, že Rusko přestalo plyn do Polska dodávat. „Když Rusko de facto porušilo podmínky smlouvy tím, že nás odstřihlo od dodávek, polská vláda ji začala považovat za nezávaznou, protože byly porušeny důležité podmínky,“ řekla Moskwová.

Gazprom 26. dubna polskou firmu PGNiG informoval, že dodávky plynu se od 27. dubna zastaví, protože polský podnik odmítl za plyn platit v rublech. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po invazi na Ukrajinu, kdy na něj západní země uvalily sankce.

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) na konci dubna kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše (ANO), která podle něj neřešila otázku energetické bezpečnosti České republiky. Babiš ale Fialovo tvrzení odmítá. Například Ekonomický deník napsal, že je více důvodů, proč nemá Česko plynovod do Polska. Projekt plynovodu Stork 2, který je v této souvislosti často zmiňován, podle listu ztroskotal také na nezájmu Polska, regulátorů a obchodníků s plynem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 12 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 13 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 19 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 20 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 21 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...