Polsko vypovědělo smlouvu s Ruskem o výstavbě plynovodů

Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.

Smlouva podepsaná téměř před 30 lety má několik dodatků, poslední úpravy podepsali polští a ruští představitelé 29. října 2010. Ministryně řekla, že jde o mezivládní smlouvu, takže polské ministerstvo zahraničí o rozhodnutí vlády Moskvu vyrozumí písemně.

„Vláda roky důsledně prosazovala strategii diverzifikace zdrojů dodávek plynu do Polska. My jsme se připravili na to, že smlouvu s Gazpromem ukončíme na konci roku 2022 a že z Ruska už nebudeme žádný plyn kupovat,“ řekla ministryně polské agentuře PAP. Dodávky plynu potrubím do Polska zajišťuje právě ruská plynárenská společnost Gazprom.

„(Polská plynárenská společnost) PGNiG v roce 2019 ukončila a již neobnovila smlouvu o dodávkách plynu z Ruska, takzvanou smlouvu Jamal. Smysluplnost vládního rozhodnutí zaměřeného na dosažení úplné nezávislosti na ruském plynu potvrdila ruská agrese vůči Ukrajině. Vždy jsme věděli, že Rusko není spolehlivým partnerem. V letech 2006, 2009 a 2014 jsme viděli, jak Rusko opět bezdůvodně přerušilo dodávky,“ řekla ministryně.

Jamal funguje v souladu s evropským právem

Moskwová dodala, že od roku 2010 je provozovatelem plynovodu Jamal na polském území polská společnost Gaz-System. „Jak šly roky, polský provozovatel úspěšně zvýšil kontrolu nad plynovodem, a to v souladu s evropským právem,“ řekla ministryně. „V roce 2022 jsme přijali zákon, který stanovuje, že provozovatel má právo na exkluzivní využití majetku vlastníka této sítě, v podstatě aby byly plněny závazky provozovatele,“ pokračovala.

Ministryně také řekla, že provozovatel bude zodpovědný za vydávání podmínek propojování sítí a za uzavírání a naplňování smluv o připojování k síti. „Také bude stanovovat ceny za přepravu plynu tímto systémem a předkládat je ke schválení předsedovi (energetického regulačního úřadu) URE. Úpravy mezinárodních smluv, které nejsou v souladu s evropským právem, by neměly být závazné,“ řekla polská ministryně.

Moskwová také uvedla, že plynovod Jamal funguje způsobem, který plně vyhovuje evropskému právu. Z toho důvodu je umožněn i takzvaný obrácený tok plynu, takže plyn se dá posílat do Polska i z Německa. Plynovod Jamal byl jinak postaven proto, aby dodával plyn z Ruska do Polska a dál do Německa.

Rozhodnutí polské vlády smlouvu s Ruskem vypovědět je podle ministryně logický krok, vzhledem k tomu, že Rusko přestalo plyn do Polska dodávat. „Když Rusko de facto porušilo podmínky smlouvy tím, že nás odstřihlo od dodávek, polská vláda ji začala považovat za nezávaznou, protože byly porušeny důležité podmínky,“ řekla Moskwová.

Gazprom 26. dubna polskou firmu PGNiG informoval, že dodávky plynu se od 27. dubna zastaví, protože polský podnik odmítl za plyn platit v rublech. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po invazi na Ukrajinu, kdy na něj západní země uvalily sankce.

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) na konci dubna kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše (ANO), která podle něj neřešila otázku energetické bezpečnosti České republiky. Babiš ale Fialovo tvrzení odmítá. Například Ekonomický deník napsal, že je více důvodů, proč nemá Česko plynovod do Polska. Projekt plynovodu Stork 2, který je v této souvislosti často zmiňován, podle listu ztroskotal také na nezájmu Polska, regulátorů a obchodníků s plynem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 5 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...