Polsko vypovědělo smlouvu s Ruskem o výstavbě plynovodů

Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.

Smlouva podepsaná téměř před 30 lety má několik dodatků, poslední úpravy podepsali polští a ruští představitelé 29. října 2010. Ministryně řekla, že jde o mezivládní smlouvu, takže polské ministerstvo zahraničí o rozhodnutí vlády Moskvu vyrozumí písemně.

„Vláda roky důsledně prosazovala strategii diverzifikace zdrojů dodávek plynu do Polska. My jsme se připravili na to, že smlouvu s Gazpromem ukončíme na konci roku 2022 a že z Ruska už nebudeme žádný plyn kupovat,“ řekla ministryně polské agentuře PAP. Dodávky plynu potrubím do Polska zajišťuje právě ruská plynárenská společnost Gazprom.

„(Polská plynárenská společnost) PGNiG v roce 2019 ukončila a již neobnovila smlouvu o dodávkách plynu z Ruska, takzvanou smlouvu Jamal. Smysluplnost vládního rozhodnutí zaměřeného na dosažení úplné nezávislosti na ruském plynu potvrdila ruská agrese vůči Ukrajině. Vždy jsme věděli, že Rusko není spolehlivým partnerem. V letech 2006, 2009 a 2014 jsme viděli, jak Rusko opět bezdůvodně přerušilo dodávky,“ řekla ministryně.

Jamal funguje v souladu s evropským právem

Moskwová dodala, že od roku 2010 je provozovatelem plynovodu Jamal na polském území polská společnost Gaz-System. „Jak šly roky, polský provozovatel úspěšně zvýšil kontrolu nad plynovodem, a to v souladu s evropským právem,“ řekla ministryně. „V roce 2022 jsme přijali zákon, který stanovuje, že provozovatel má právo na exkluzivní využití majetku vlastníka této sítě, v podstatě aby byly plněny závazky provozovatele,“ pokračovala.

Ministryně také řekla, že provozovatel bude zodpovědný za vydávání podmínek propojování sítí a za uzavírání a naplňování smluv o připojování k síti. „Také bude stanovovat ceny za přepravu plynu tímto systémem a předkládat je ke schválení předsedovi (energetického regulačního úřadu) URE. Úpravy mezinárodních smluv, které nejsou v souladu s evropským právem, by neměly být závazné,“ řekla polská ministryně.

Moskwová také uvedla, že plynovod Jamal funguje způsobem, který plně vyhovuje evropskému právu. Z toho důvodu je umožněn i takzvaný obrácený tok plynu, takže plyn se dá posílat do Polska i z Německa. Plynovod Jamal byl jinak postaven proto, aby dodával plyn z Ruska do Polska a dál do Německa.

Rozhodnutí polské vlády smlouvu s Ruskem vypovědět je podle ministryně logický krok, vzhledem k tomu, že Rusko přestalo plyn do Polska dodávat. „Když Rusko de facto porušilo podmínky smlouvy tím, že nás odstřihlo od dodávek, polská vláda ji začala považovat za nezávaznou, protože byly porušeny důležité podmínky,“ řekla Moskwová.

Gazprom 26. dubna polskou firmu PGNiG informoval, že dodávky plynu se od 27. dubna zastaví, protože polský podnik odmítl za plyn platit v rublech. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po invazi na Ukrajinu, kdy na něj západní země uvalily sankce.

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) na konci dubna kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše (ANO), která podle něj neřešila otázku energetické bezpečnosti České republiky. Babiš ale Fialovo tvrzení odmítá. Například Ekonomický deník napsal, že je více důvodů, proč nemá Česko plynovod do Polska. Projekt plynovodu Stork 2, který je v této souvislosti často zmiňován, podle listu ztroskotal také na nezájmu Polska, regulátorů a obchodníků s plynem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
03:15Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 1 hhodinou

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 1 hhodinou

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 6 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.