Některý ze zamítnutých uchazečů se do volby vrátí, očekává Kroupa. Rohanová by dle něj měla být vyřazena

Interview ČT24 – Daniel Kroupa (2. 12. 2022) (zdroj: ČT24)

Devět uchazečů splnilo dle ministerstva vnitra zákonné požadavky a může usilovat o prezidentský úřad. Někteří z odmítnutých se však proti rozhodnutí odvolali. „Očekávám, že některý ze zamítnutých kandidátů se do volby vrátí,“ řekl politolog a filozof Daniel Kroupa v Interview ČT24. Vyřazena by podle něj měla být Denisa Rohanová, již podpořili zákonodárci, kteří už nemají mandát. Kroupa v pořadu také uvedl, že žádný z kandidátů s komunistickou minulostí se k ní nedokázal otevřeně postavit.

„Shoda je především v jejich ambicích, v ostatních věcech nacházíme odlišnosti,“ říká ke kandidátům na post hlavy státu Kroupa. Podle něj je ale zvláštní, že mezi uchazeči nejsou patrné zásadní rozdíly. „A témata, o která by se mohli střetnout,“ doplnil.

To, že většina kandidátů říká, že chtějí být prezidenty všech lidí, je podle Kroupy klišé. „To je bohužel také určitý rys těchto kandidátů, že nedokáží přijít s něčím novým. Ani v těch heslech, která si zvolili na billboardy, neprojevili tvůrčí invenci,“ okomentoval politolog.

Někteří nemají politickou zkušenost, to je dle Kroupy pravděpodobně výhodou. „Nicméně pro výkon prezidentské funkce bychom očekávali, že se budou dobře orientovat v politice. A hlavně, že budou dobře znát náš ústavní a stranický systém.“

„Trochu mám problém s těmi kandidáty, kteří se nominují takříkajíc sami. (…) Očekával bych, že za nimi bude stát nějaké hnutí. A nemusí to být hnutí přímo politické,“ uvedl s tím, že například kandidáti Andrej Babiš, jehož nominovalo hnutí ANO, nebo také Josef Středula, za nímž stojí odbory, z toho vybočují.

Přímá volba v českém ústavním systému dle politologa nemá co dělat, její zavedení byla chyba, uvedl. „Je to parlamentní systém, to znamená, že parlament má tyto nejvyšší funkce generovat. Prezident má pravomoce, které přímé volbě neodpovídají.“

Rohanová by měla být vyřazena, soudí politolog

Počet kandidátů se ještě může změnit, pokud někteří neúspěšní uchazeči, kteří dle ministerstva vnitra nesplnili zákonné požadavky, uspějí se svým odvoláním. „Očekávám, že některý z těch zamítnutých kandidátů se do volby znovu vrátí,“ soudí politolog.

Dle Kroupy by naopak měla být vyřazena Denisa Rohanová, která má podpisy zákonodárců, kteří již nedrží mandát. „Řekl bych, že i z logiky naší ústavy vyplývá, že ta osoba má být nominována senátory a poslanci, kteří mají mandát.“

„Nevidím velký rozdíl v tom, jestli uchazeč nasbírá podpisy občanů, či zákonodárců. Protože ti jsou voleni a za nimi stojí voliči nepochybně ve velkém počtu,“ soudí Kroupa. Nicméně je dle Kroupy snaha o sesbírání podpisů nejméně padesáti tisíc občanů poměrně dobrou částí kampaně.

Zajímavější než průzkumy je volební potenciál, říká Kroupa

Někteří z kandidátů na prezidenta se České televizi svěřili s tím, že je sesbírání takového množství podpisů lidí těžké, jelikož někteří občané nechtějí uvádět na podpisový arch své údaje. „Vypovídá to o tom, že ti, kteří se o to zajímají, jsou spíše starší voliči, kteří si s sebou nesou zkušenosti z minulého režimu. Zkrátka a dobře – to jméno je někde zapsané a kdo ví, kdy to na mě někdo vytáhne,“ okomentoval Kroupa.

Volebním průzkumům by Kroupa nepřisuzoval příliš velkou váhu. „To je řez společností v jediném okamžiku. Respektive veřejným míněním, které je plovoucí. Z tohoto hlediska je spíše zajímavý volební potenciál jednotlivých kandidátů, protože ten se dá změřit poměrně přesně a odpovídá sociální realitě.“

„U průzkumů se můžeme opřít o dlouhodobý trend. Ten ukazuje, že hnutí ANO, tedy především Babiš, má kolem třiceti procent voličů, kteří jsou stabilní a se kterými může počítat,“ podotkl s tím, že pro Babiše však bude obtížné získat voliče mezi nerozhodnutými.

Přeskupování voličů směrem k favoritům bude platit dle politologa i v nadcházejících prezidentských volbách. „To platí obecně. Voliči rádi rozhodují podle síly kandidátů, protože neradi prohrávají. (…) I v kampani se dělají billboardy hlavně proto, že působí dojmem síly,“ podotkl.

Velkou roli v kampani hrají podle Kroupy peníze. „U některých kandidátů s menší podporou se zkrátka a dobře ta kasa nenaplní a nebudou si moci dovolit špičkové profesionály, jako někteří z těch favoritů.“

Komunistická minulost některých kandidátů

Někteří z kandidátů na Hrad mají komunistickou minulost, jedná se například o Petra Pavla, Andreje Babiše a také Tomáše Zimu. Česká společnost se dle Kroupy po listopadu 1989 nedokázala k minulému režimu jasně postavit. „Společnost tak nedostala jasné měřítko, jak k takovýmhle věcem přistupovat. Části společnosti to (komunistická minulost kandidátů) velmi vadí, a to je menšina, ale tito lidé budou těžko tyto kandidáty volit. Pokud se dostanou do druhého kola, tak to pro ně bude Sofiina volba,“ soudí Kroupa.

„Na druhou stranu uplynulo třicet let a ti lidé mohli předvést svou loajalitu vůči demokratickým hodnotám. Někteří, jako Petr Pavel, se osvědčili hrdinskými činy s nasazením života, někteří to využili ke svému podnikání a s tou minulostí se nijak nevyrovnali.“

Dle Kroupy se však žádný z kandidátů, jehož se komunistická minulost týká, k ní nedokázal postavit otevřeně. „Tedy říci pravdu o tom, co se dělo, říci pravdu o sobě a říci pravdu, jak se s tím vyrovnali,“ uzavřel.