Některé historické nádražní budovy na trati Olomouc–Krnov jdou k zemi. Správě železnic se opravy nevyplatí

Správa železnic zbourá několik historických nádražních budov na trati Olomouc–Krnov. Podle ní jsou budovy zbytečně velké a neekonomické. Projevily o ně přitom zájem spolky, ale neuspěly. Demoliční práce začaly například v Dětřichově nad Bystřicí a v Moravském Berouně. V plánu bylo také zbourání nádražní budovy v Jívové na Olomoucku. Objekt ve stylu tatranského hotelu se ale zřejmě podaří zachránit.

Dětřichovské nádraží z konce 19. století pomalu mizí cestujícím před očima. Podle Správy železnic bylo už ve špatném technickém stavu a náročná byla také údržba. Místní lidé ale sepsali petici na jeho záchranu. Pomoci chtěl také spolek Hnutí Duha Jeseniky, který se snažil budovu získat do vlastnictví.

„Zjistili jsme, že půjde úplně k zemi, i když v plánech Správy železnic je rekonstrukce. Tak jsme si požádali o převod na náš spolek, ale bohužel nám nebylo vyhověno,“ řekl Ivo Dokoupil ze Spolku Hnutí Duha.

„Požadavek hnutí vzneslo až po schválení záměru projektu, po vydání stavebního povolení a zahájení realizace stavby. Legislativa navíc neumožňuje přímý prodej majetku spolkům,“ vysvětlila mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Cestujícím na nádraží v Dětřichově bude už brzy sloužit nová nízkoenergetická budova. Najdou v ní jak čekárnu, tak veřejné toalety. Na místě po staré budově pak bude parkoviště.

V těchto dnech začaly demoliční práce také na nádražní budově v Moravském Berouně. Ta přijde o horní patro a boční křídlo. „Ke zmenšení objemu budovy dochází z důvodu nevyužívaných prostor způsobených umístněním nádraží mimo obec,“ říká mluvčí Správy železnic.

Zmizí budovy s duchem

„Slýchával jsem od občanů připomínky, že když sem přijedou na návštěvu rodinní příslušníci nebo známí, tak se zděsí, když vystupují z vlaku. Vidí budovu, jako kdyby bylo po válce. Takže budou rádi, když dojde k rekonstrukci,“ poznamenal starosta Moravského Berouna Tomáš Feranec (nestraník za Berouňáky).

Na nové vlakové nádraží naváže projekt města, které chce od Českých drah odkoupit pozemky a vybudovat na nich parkoviště a autobusovou zastávku. „Ztratí se taková ta krása rakouských nádraží, budov, které byly budovány v 19. století. A vzniknou univerzální, prefabrikované budovy bez ducha,“ lituje Ivo Dokoupil.

Mezi Krnovem a Olomoucí se mluvilo také o demolici nádražní budovy v Jívové. Objekt ve stylu tatranského hotelu se ale zřejmě podaří zachránit. O jeho převodu nyní Správa železnic jedná s obcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 3 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...