Litvínovské sídliště Janov se počínaje 10. květnem stává další oblastí, kde úřad práce přestává vyplácet doplatky na bydlení. Na příspěvek, který je určený pro lidi v hmotné nouzi, tak nebudou mít nárok ti, kteří se na sídliště nově přistěhují. Tzv. bezdoplatkové zóny už na svém území vyhlásily téměř tři desítky měst, cílem je zabránit tomu, aby se ve vybraných lokalitách prohluboval charakter sociálních ghett.
Vyhlašování bezdoplatkových zón městům od loňského léta umožňuje novela zákona o hmotné nouzi. Sídliště Janov v Litvínově v Ústeckém kraji se takovou lokalitou stalo ve čtvrtek – a Litvínov je v pořadí 27. městem, které na svém území tuto oblast vyhlásilo. Českou televizi o tom informovala jeho první místostarostka Erika Sedláčková (KSČM).
Oblast je podle ní sociálně vyloučenou lokalitou. „Na sídlišti Janov je k trvalému pobytu hlášeno cirka dvacet procent obyvatel Litvínova, avšak přes čtyřicet procent všech přestupků na úseku veřejného pořádku je spácháno právě v této lokalitě. Do Janova směřuje přes padesát procent vyplácených doplatků na bydlení,“ uvedla Sedláčková.
Na sídlišti v Janově žije asi 5 tisíc lidí, tedy zhruba pětina obyvatel města. Doplatek na bydlení pobírá asi polovina z nich. V bezdoplatkové zóně je devět domů. Vybrané byly podle zástupců města ty, kde je zvýšený počet přestupků.
„Hlavním důvodem vyhlášení oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů bylo omezit migraci obyvatel, jak vnitřní, tak i vnější, aby nedocházelo k další kumulaci na sociálních dávkách závislých obyvatel a problémového obyvatelstva v uvedené sociálně vyloučené lokalitě,“ doplnila.
Po vzoru Kladna nebo Aše
Jedním z prvních měst, které bezdoplatkové zóny zavedlo, byl Bohumín. Od loňského prosince má tři zóny a opatření si chválí. „Podle našeho názoru to účel splnilo, zaznamenali jsme od té doby úbytek 15 osob,“ řekl místostarosta Bohumín Lumír Macura (ČSSD). Zóny už vyhlásilo také například Kladno, Slaný, Aš, Varnsdorf, Jílové nebo Větřní.
Podle mluvčí centrály tuzemských úřadů práce Kateřiny Beránkové na přiznání doplatku na bydlení nemají nárok pouze ti lidé, kteří se do lokality přistěhovali až poté, co v ní začalo opatření platit.
„Pokud obec vyhlásí opatření obecné povahy na oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, na stávající nájemní smlouvy nebo ubytovací smlouvy nebude dopad žádný,“ vysvětlila.
Od loňského července, kdy bezdoplatkové lokality vyhlásila první města, úřady odmítly vydat doplatek na bydlení celkem 26 lidem. „Úřad práce ČR dosud rozhodl o nepřiznání doplatku na bydlení z důvodu účinného opatření obecné povahy v pěti krajích. Nejvíce v Ústeckém kraji a dále v kraji Karlovarském, Středočeském, Olomouckém a Moravskoslezském,“ řekla Beránková.
