Metro A slaví narozeniny, výročí připomněla historická souprava

Reportáž: Metru A je devětatřicet. Pasažéry pozvalo do staré soupravy (zdroj: ČT24)

Přestupovat v pražském metru mohou cestujících už od roku 1978. Se zahájením provozu „áčka“ se cestující také poprvé svezli v novém typu vozu 81-71. A právě jízdami historické soupravy 81-71 dopravní podnik jubileum trasy A připomněl.

V roce 1978 bylo metro v Praze ještě docela nové, jezdilo teprve čtyři roky. Úsek I.A, který je v provozu od 12. srpna 1978, byl vůbec prvním prodloužením podzemní dráhy. Nejstarší trasa C se začala rozrůstat ze své úvodní délky až v roce 1980.

„Áčko“ bylo a stále je významné především tím, že vede přímo pod historickým centrem, spojuje Václavské náměstí, Staroměstské náměstí a Klárov, tedy místa, kudy sice dříve částečně jezdila povrchová hromadná doprava, ale její vedení bylo složité, místy takřka nemožné.

Přestřižením pásky na náměstí Říjnové revoluce zahájil prezident republiky a generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák provoz prvního úseku trasy A pražského metra.
Zdroj: ČTK/Karel Mevald

Tak, jak se pod historickým centrem města prodlužovaly tunely metra, povrchových spojů ovšem ubývalo. Již zprovoznění trasy C předznamenalo zánik tramvajových tratí na Budějovické či Opletalově ulici. Dva roky po zprovoznění prvního úseku trasy A zanikla trať na Václavském náměstí, která vedla s metrem souběžně.

Složité rozrůstání

Trasa A měla mít podle původních plánů dvě větve. Jedna by vedla ze Strašnické na Skalku, druhá na jih k hostivařskému nádraží. Trať směrem ke Skalce však musela vzniknout tak jako tak, protože na pomezí Hostivaře a Malešic vzniklo již v 80. letech nové depo.

Na manipulační trati ze Želivského, která k němu vedla, postupně vznikaly nové stanice – nejprve Strašnická, kde ještě vznikla i kolej, na kterou mohla navázat trať dále ve směru k hostivařskému nádraží, poté ještě Skalka. Nakonec se z odbočné větvě stala hlavní a jediná trať linky A pražského metra. S tím, že by mohla druhá větev ze Skalky vzniknout, se ale ještě alespoň teoreticky počítá. Proto se také po dokončení úseku III.A na Skalku a otevření stanice v areálu hostivařského depa stavěl úsek V.A, zatímco číslici IV si projektanti nechávají v záloze.

Kam povede úsek V.A ale také dlouho nebylo jasné. Nakonec město upustilo od varianty, že bude metro jezdit na letiště, trať se tak zpod Dejvic stočila na jihozápad k motolské nemocnici.

Nová trasa, nový vlak

Zprovoznění prvního úseku trasy A přineslo kromě sedmi nových stanic ještě jednu novinku – vylepšené vlaky. Zatímco na trase C zprvu jezdily soupravy vozů Ečs, které měly stanoviště strojvedoucího v každém voze a osvětlení interiéru zajišťovaly lampičky se žárovkami, nové soupravy byly již pokročilejší – byť na první pohled velmi podobné, neboť na typ E bezprostředně technicky navazovaly. 

Obsahovaly vozy se stanovištěm i vložené vozy bez něj, koncové vozy měly výraznou černou masku, měly silnější světlomety, cestující potom postřehli rozdíl díky zářivkovému osvětlení a jinak řešeným madlům na okrajích lavic k sezení. Z technického hlediska byly nové vlaky výkonnější – což je v kopcovité Praze s výraznými sklony důležité – a zároveň úspornější.

Metro 81-71 ve stanici Náměstí Míru den před zahájením provozu na trase I.A
Zdroj: Jaroslav Sýbek/ČTK

Zatímco trasa A v původní podobě dlouho nevydržela – úsek II.A na Želivského je v provozu již od roku 1980 – soupravy 81-71 se staly synonymem pražského metra bezmála na 30 let. „Celkem bylo pro pražské metro dodáno 507 vozů typu 81-71,“ uvedl Petr Havlíček z jednotky Správy vozidel Metra. Postupně se rozšířily na všechny tři trasy a z nejmladšího „béčka“ zmizely až v roce 2009, tedy po 31 letech provozu. Dodnes však jezdí na linkách A i B modernizované vlaky 81-71M.

Vlaky metra 81-71 zdaleka nejezdily pouze v Praze. Jejich výrobce, Mytiščinský strojírenský závod, je dodával prakticky celému východnímu bloku, dodnes jsou v původním provedení v provozu například v Budapešti, Sofii nebo Moskvě.

Jednu soupravu v původním provedení si ponechal i pražský dopravní podnik, který ji vypravuje jako historickou na zážitkové jízdy a při zvláštních příležitostech, ke kterým patří například „narozeniny“ trasy A.