Luhačovický pramen Ottovka neteče. V léčivé vodě jsou bakterie

Třetí nejoblíbenější pramen v Luhačovicích je mimo provoz. Jak informovala první Mladá fronta Dnes, nechalo vedení lázní pramen zastavit. Hygienici zjistili, že jsou ve vodě fekální bakterie, které mohou způsobit střevní problémy nebo i žloutenku. Vedení lázní podezírá ze znečištění majitele psů, kteří  je v okolí prameniště venčí. Pomoci by mohlo oplocení pozemku nebo hlubší vrt.

S hrnečky k prameni chodí lázeňští hosté marně. Zastaví je cedule s nápisem „Z technických důvodů je Ottovka mimo provoz“. Ochutnat vodu z jednoho z oblíbených pramenů nemohou už od konce května. „Zjistili jsme tam fekální znečištění s výskyty bakterií,“ vysvětluje balneotechnik Vladimír Horálek. Místo léčivých účinků by voda z pramene mohla mít účinky naprosto opačné. Způsobit může infekční onemocnění, jako je průjem, úplavice nebo žloutenka typu A. 

Za znečištění pramenu zřejmě mohou pejskaři

Vedení Lázní Luhačovice přesnou příčinu znečištění pramene nezná. „Neumíme říci, co je reálně zdrojem. Jestli to venčení pejsků nebo tady vykonávají návštěvníci lázní někde v lesíku svoji potřebu,“ říká generální ředitel lázní Eduard Bláha. Ostatní  prameny  jsou v pořádku. Vyvěrají totiž z hloubky třicet až padesát metrů, Ottovka jen ze šesti. I proto je její kontaminace jednodušší.

Většinu pramenů nechaly lázně převrtat v osmdesátých letech. Uvažovaly i o novém vrtu u Ottovky, ale raději by se takovému řešení vyhnuly. Mohla by se změnit její chuť i složení. Lázně nechají pramen v laboratoři testovat každý týden. Zatím jsou výsledky stále špatné. Chemické čištění přírodního pramene nepřipadá v úvahu. Mohla by pomoci sama příroda, vydatným deštěm. 

Lázně uvažují i o oplocení prameniště. Pramen je sice v majetku lázní, vyvěrá ale na veřejném prostranství města. Pomoci tedy bude muset město. „Žijeme z cestovního ruchu, je i v našem zájmu se na tom podílet, takže určitě lázním vyjdeme vstříc a dohodneme se na řešení,“ říká místostarosta Luhačovic Radomil Kop (ANO). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči po čtrnácti hodinách zlikvidovali požár rodinného domu v Brně

Hasiči v Brně-Bystrci dohasili v pondělí dopoledne po čtrnácti hodinách požár rodinného domu. Už v noci na pondělí dostali požár pod kontrolu a lidem umožnili návrat do okolních objektů. Předtím z domů v okolí evakuovali 21 lidí. Dva hasiči se při zásahu lehce zranili. Dohašování trvalo až do dopoledních hodin kvůli členitostí objektu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po chladném pondělí se oteplí, srážek ubyde od středy

V pondělí bude v Česku ještě chladno s deštěm, nejvyšší teploty přes den meteorologové očekávají kolem dvaceti stupňů Celsia. Ve zbytku týdne budou většinou mezi dvaceti a třiceti stupni, srážek ubyde od středy. Víkendová obloha bude převážně jasná, teploty mohou přesáhnout i tropickou třicítku a přeháňky budou jen ojedinělé, vyplývá z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 6 hhodinami

VideoPři západu slunce se rojí chroustci

Soumrak teď provází rojení nemotorného hmyzu. Zdá se, jako by nastal známý chroustí rok. Tak to ale úplně není. Brouci obtěžující večer majitele zahrad nebo lidi na procházce nejsou velcí chrousti obecní nebo maďaloví, ale jejich menší příbuzní. Letní chroustci se rojí zhruba od poloviny června do konce července, ve vyšších polohách i do srpna. Chroustci ani chrousti nejsou člověku vyjma hospodářských škod nijak nebezpeční. A sami v minulosti dokonce sloužili jako potrava.
před 8 hhodinami

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
včera v 06:00

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
4. 7. 2026

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
4. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Evropský pohled