Dobronín 1945: Vraždili tehdy Češi, nebo Němci?

Uplynulo již deset dní od skončení druhé světové války, když někdo nedaleko Dobronína u Jihlavy brutálně zavraždil skupinu až 17 německých civilistů na tamní louce Budínka. Dodnes se má za to, že šlo o pomstu místních Čechů, jejichž poválečné trauma a nevraživost vůči všemu německému se nakonec přetavily v tento chladnokrevný čin. Objevily se ale také spekulace, že vraždit nemuseli Češi, nýbrž německý komunista Robert Kautzinger se svými dvěma syny. I tady mělo jít o pomstu: tentokrát ovšem za to, že místní členové NSDAP poslali Kautzingera na začátku války do koncentračního tábora.

Večer 19. května 1945 se podle výpovědí pamětníků konala v Dobroníně (něm. Deutsch Schützendorf) první taneční zábava po skončení druhé světové války. Lidé hojně slavili, tančili a popíjeli. Mnozí z nich během války přišli o své blízké i majetek. V pozdních nočních hodinách se proto údajně opilí členové místní revoluční gardy měli rozhodnout k poslednímu zúčtování se svými spoluobčany německé národnosti.

Češi měli skupinu Němců vytáhnout násilím z místní hasičské zbrojnice. Následně je odvézt na nedalekou louku Budínku, kde si museli vykopat vlastní hroby. Poté byli Němci chladnokrevně ubiti lopatami a rýči a jejich těla naházena do vykopaných hrobů. Těla zahrnuli jen velmi lehce, druhý den proto bylo zbylé německé obyvatelstvo nahnáno na louku, aby své krajany řádně zakopali.

Během poválečných let a následné vlády komunistů v Československu se na tuto událost zapomnělo. První oficiální zmínku o masakru zveřejnila až v 90. letech německá spisovatelka Herma Kennelová, která do České republiky začala jezdit již v 70. letech na návštěvu rodiště svého manžela Gerharda Köpernika. Kennelová se tu postupně od své tchyně začala dozvídat okolnosti kolem dobronínského masakru.

Na základě dostupných informací se pak rozhodla sepsat dokumentární román o zániku německé menšiny na Jihlavsku, který se zmiňoval i hromadné vraždě Němců na louce Budínka. Poválečnou vraždu Němců na louce Budínka popsala ve své knize BergersDorf, která vyšla už v roce 2006. Teprve až o čtyři roky později, když byly vykopány ostatky ubitých Němců, se příběh Kennelové definitivně potvrdil.

  • Gerhard Köpernik těsně po válce napsal: „Je to masový hrob, v kterém leží 11 německých vojáků, kteří byli zastřeleni po válce tady v okolí… Leží zde také můj dědeček, bývalý starosta Bergersdorfu, Kamenné. On nebyl žádný voják, ale starosta v této německé vesnici. A byl 14. května ve své vesnici tzv. partyzány zatčen, mučen a potom zemřel tady v Polné a byl hozen do tohoto hrobu stejně jako ostatní vojáci.“

V roce 2009 hromadnou vraždu Němců připomnělo několik žijících pamětníků, případem se následně začala zabývat i česká policie. V srpnu 2010 provedli kriminalisté terénní průzkum lokality a nalezli hromadný hrob. Kromě lokality Budínka vykopali lidské ostatky nejméně tří dalších lidí také v lokalitě U Viaduktu.

Masový hrob v Dobroníně
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Ty pak byly na pokyn policie vyzvednuty a prozkoumány Antropologickým ústavem v Brně a Kriminalistický ústavem v Praze, kde se prováděla genetická analýza. Celkem vyšetřovatelé prověřovali nálezy kosterních pozůstatků přes dva roky. Státní zástupkyně nicméně v říjnu 2013 případ odložila.

Kauzu od začátku sledoval také regionální jihlavský novinář Miroslav Mareš, který se do vyšetřování i hledání ostatků sám zapojil. Na státní zastupitelství dokonce Mareš podal zprávu o možné vraždě, k obvinění ale nedošlo. Údajný poslední svědek totiž v roce 2011 zemřel, navíc na poválečné zabíjení Němců se v Československu vztahovala amnestie ještě půl roku po válce.

Německá spisovatelka Herma Kennelová v lokalitě Budínka u Dobronína na Jihlavsku
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Podle publicisty Václava Vlka sice byl dobronínský masakr vyřizováním účtů mezi sousedy, shodou okolností ale mezi samotnými Němci. „Aktéři vraždy, která se údajně stala, byli právě členové rodiny Kautzingerových, sudetští nebo jihlavští Němci, a to levičáci,“ tvrdí Vlk.

Jeho tvrzení stojí na materiálu volně přístupném na internetu. Napsal jej jihlavský Němec Fritz Hawelka, který za války sloužil ve wehrmachtu. Podle něj měli být v Dobroníně němečtí civilisté rozmláceni lopatami, sekyrami a rýči. Pro Vlka je to další důkaz, že to udělal právě německý komunista Kautzinger, protože stejný způsob zabíjení viděl v nacistickém lágru. „Vraždění lopatami, krumpáči a rýči zavedli nacisté například v koncentračním táboře Mauthausen,“ podotýká Vlk - více čtěte zde.

Reportér ČT: I tak šlo o odvetu české strany Němcům

Také podle reportéra ČT Davida Vondráčka, který se dobronínskou kauzou zabývá, vraždění organizoval právě Kautzinger, jenže jako představitel české odvety. „Byl tehdy představitelem revolučních Čechů, ač původem Němec. Máme i opačné příběhy, opačné kolaborace Čechů za války s nacisty,“ vysvětluje Vondráček. Naopak policejní vyšetřovatel kauzy Dobronín Michal Laška setrvává u názoru, že nešlo o vyřizování účtů mezi Němci, ale spíš se jedná o pomstu Čechů Němcům.

Ani v Dobroníně nemají místní jasno, co se vlastně tehdy stalo a kdo vraždil. „Je to těžké, tady je to jedno příbuzenstvo, Češi a Němci tady žili pohromadě,“ podotýká místní pamětník Emil Fürbacher. Je tak velmi pravděpodobné, že ačkoli poválečné vraždění civilistů budí i po více než 66 letech emoce jak na české, tak na německé straně, zůstane bez konečného rozuzlení.

Dobronín
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Spor o kříže i místo posledního odpočinku

Nález ostatků vzbudil v Dobroníně velké emoce. Na louce Budínka vztyčil jeden z dobronínských obyvatel na jejich památku železný kříž. Podle mínění členů České strany národně sociální (ČSNS) šlo však o členy nacistické strany NSDAP. V místě proto později umístili 64 dřevěných křížů, které měly připomínat oběti nacistického masakru ve Velkém Meziříčí v květnu 1945. Železný kříž natřeli členové ČSNS narůžovo.

Dlouho se také hledalo, kam kosterní pozůstatky pohřbít. Kvůli vypjatým emocím v Dobroníně se hledala možnost v okolních obcích. V nedalekém Ždírci proběhlo referendum, kde místní s uložením ostatků souhlasili. Mluvčí pozůstalých Johann Niebler se však nakonec rozhodl pro pohřbení ostatků v Jihlavě, kde byly pietně pohřbeny v září 2012.

Kauzou se zabývali také Reportéři ČT

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
před 1 hhodinou

Nepřijatelné, kritizuje brněnský primátor postup firmy u Pisáreckých tunelů

Společnost Eltodo, která modernizuje technologie v brněnských Pisáreckých tunelech a nestihla práce dokončit včas, plánuje jejich dotažení do neděle 29. listopadu. Firma to uvedla na jednání na krajském úřadě. Nevysvětlila ale, proč o prodloužení uzavírky požádala až den před původně plánovaným koncem prací. Práce měly původně trvat čtyřicet dnů. Uzavření tunelů způsobuje značné dopravní komplikace. Brno chce po zhotoviteli vymáhat náklady, které městu kvůli prodloužení uzavírky vzniknou.
15:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Na Plzeňsku po srážce havaroval autobus s dětmi, řidička auta zemřela

Na Plzeňsku havaroval ve čtvrtek autobus, který převážel desítky dětí předškolního věku. Po kolizi s osobním autem se ocitl částečně na boku, hasiči děti a pedagogy dostávali ven okénky. Řidička auta zemřela. V autobuse utrpělo zranění deset dětí a čtyři dospělí. Žádné zranění není život ohrožující, řekl mluvčí záchranné služby Martin Štěpán. Provoz se v místě nehody na silnici I/27 obnovil před 20. hodinou, sdělil mluvčí krajské policie Michal Schön.
včeraAktualizovánovčera v 20:39‌‌

Práce v Pisáreckém tunelu se protáhnou nejméně o devět dnů, uvedlo ŘSD

Pisárecký tunel, který je klíčový pro dopravu v Brně a měl se v sobotu po šesti týdnech rekonstrukce technologií otevřít, zůstane zavřený možná až devět dalších dnů, řekl ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) David Fiala. Firma Eltodo podle něj nestihla práce dokončit ve smluvním termínu. Jde o komplikaci pro řidiče i dopravní podnik, který přijal opatření na plánovanou dobu uzavírky, řekla mluvčí podniku Hana Tomaštíková. Firma Eltodo, která zajišťuje práce na obnově technologií v tunelu, tvrdí, že práce jsou v závěrečné fázi.
včeraAktualizovánovčera v 20:28‌‌

Fenka zachránila majitele před požárem. Jako první zvíře získala krajskou Cenu Ď

Dvouletá fenka Bandi získala jako první zvíře v šestadvacetileté historii soutěže krajskou Cenu Ď. Její majitel Bohumil Špulák z Rudolfova u Českých Budějovic jí vděčí za záchranu života při požáru. Nyní se fenka uchází také o celostátní ocenění. Cena Ď je poděkováním pro mecenáše, dobrodince a lidi, kteří pomáhají druhým.
včera v 19:52‌‌

Kamenolom u Opatovic plánuje rozšíření a prodloužení těžby o 25 let

Kamenolom u Opatovic na Vyškovsku by se měl v budoucnu rozšířit téměř o jedenáct hektarů, což umožní prodloužit těžbu o dalších zhruba 25 let. V lomu se těží moravská droba, tedy kámen vhodný do železničního kolejového lože. Pokud bude těžba pokračovat, nebude nutné na železniční stavby vozit kamenivo z větších vzdáleností.
včera v 14:01‌‌

Senátní volby na Žďársku jsou neplatné, rozhodl soud

Nejvyšší správní soud označil výsledky senátních voleb na Žďársku za neplatné. Rozhodl na základě stížnosti, kterou podal Radek Černý (ODS), jenž tam o jediný hlas nepostoupil do druhého kola. Soud si vyžádal volební dokumentaci z 26 okrsků, aby mohl přepočítat hlasy. Hlasování se na Žďársku bude muset zopakovat od prvního kola. Kandidovat budou stejní lidé jako v říjnu, nikdo nový se nemůže přihlásit. Mandát původně obhájil Josef Klement (KDU-ČSL).
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.