Brusel/Praha – Tři dny před slavnostním odhalením, 12. ledna 2009, byla před budovu Rady EU umístěna Entropa. Šestnáctimetrová plastika, připomínající skládačku s nevylomenými dílky, měla doprovázet půlroční české předsednictví. Pro mnohé ale české šéfování unii spíše zastínila, když se o den později ukázalo, že její tvůrci si udělali legraci nejen z ostatních 26 členských zemí, ale že si tak trochu vystřelili i z předsedajícího Česka. Zřejmě vzali za svůj slogan našeho předsednictví „Evropě to osladíme“ - málokterému dílu v Radě EU se předtím podařilo takovou měrou Evropu zároveň rozčílit, urazit, rozesmát i potěšit.
Výtvarníkovi Davidu Černému i jeho spolupracovníkům (výtvarníci Krištof Kintera, Viktor Frešo a teoretik Tomáš Pospiszyl) se až do 13. ledna dařilo udržovat vládu, která předsednickou výzdobu Černému zadala, v domnění, že autory plastiky je 27 evropských umělců. Každý z nich měl ve skládačce údajně vytvořit jeden dílek, představující jeho zemi viděnou pohledem stereotypů a klišé, které si s ní ostatní Evropané spojují.
Umění, nic méně a nic více
Černý se hlásil pouze k části prezentující Českou republiku – zlatě rámovaném displeji, na němž běží výroky prezidenta Václava Klause o ekonomice nebo klimatických změnách. Ve skutečnosti ale byla Entropa celá jen dílem jeho a jeho spolupracovníků. Po odhalení mystifikace se Černý omluvil vládě i všem, které urazil, a k omluvě se připojil i překvapený vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. „Entropu považujeme za umění, nic méně a nic více,“ prohlásil.
Jeho slova byla adresována především zemím, které se ohradily proti způsobu, jakým jsou v plastice zpodobněny. Nejvíce protestovalo Bulharsko – znázorněné jako turecký záchod –, jehož část byla v plastice nakonec zakryta černou látkou. Ozvalo se i Slovensko, které se ale za uherský salám převázaný trikolórou spokojilo jen s omluvou.
Kdo hledá, najde
„Věděli jsme, že k odhalení pravdy dojde. Ještě předtím jsme chtěli vědět, zda se Evropa dokáže sama sobě zasmát. Na počátku ale byla otázka, co vlastně o Evropě víme,“ zdůvodnil mystifikaci Černý. Dodal, že zesměšnit chtěl pouze klišé spojované se zeměmi evropské sedmadvacítky, nikoli samotné země.
Proto například přes Francii natáhl velkou vlajku s francouzským nápisem „stávka“, Nizozemsko, známé tím, že značná část jeho území leží pod hladinou moře za pobřežními hrázemi a že v něm žije řada přistěhovalců, vyobrazil jako zatopenou zemi, z níž vykukují jen minarety. Popřel ovšem, že by dálniční síť protínající německý dílek připomínala hákový kříž nebo že by byl v dánském Legu rozpoznatelný obraz proroka Mohameda, jak někteří tvrdili.
Každá legrace něco stojí
Pozornost přitáhlo nejen instalování Entropy, ale i její předčasné demontování. Konce předsednictví se v Bruselu nedočkala, Černý ji nechal v polovině června odvézt zpět do Česka, kde byla vystavena v Centru současného umění DOX. Důvodem byl pád Topolánkovy vlády, s níž podle výtvarníkových slov pro něho skončilo i české předsednictví.
Několikamilionovou investici na vytvoření i převoz Entropy zaplatil Černý ze své a sponzorovy kapsy. Peníze, které od české vlády dostal, vrátil (1,9 milionu korun) a za nájem si nechal vyplatit místo původních 1,2 milionu jen symbolickou jednu korunu. Náklady by se Černému mohly zplatit, pokud se rozhodne, jak dříve slíbil, Entropu prodat – cena by se podle odhadů mohla vyhoupnout na deset milionů korun.
REAKCE NA ENTROPU byly stejně nestejné v České republice i ve zbytku Evropy.
Alexandr Vondra sice v omluvě unijním zemím uvedl, že Entropa je umění, nikoli politická provokace, někteří čeští státní představitelé ale plastiku nadále s politikou spojovali. Prezident Václav Klaus poslal omluvný dopis svému bulharskému protějšku a vyzval Topolánkovu vládu, aby se od Černého díla distancovala. Tehdejší premiér ovšem prohlásil, že něco takového nepovažuje za nutné. Lidovci a zelení se poté, co se vzpamatovali z překvapení a šoku, povětšinou za Černého postavili. A levice ani tak nevyčítala výtvarníkovi, že všechny vodil za nos, kritiku zaměřila spíše na Vondru a na vládu za způsob výběru díla pro Radu EU.
Zahraniční média reagovala na mystifikaci vážně i s humorem. Například polský list Gazeta Wyborcza napsal, že navzdory tomu, jak je doba neveselá, vyplázl Černý jazyk na nafoukanou Evropu, což je prý dobře. Francouzský Libération označil Entropu za „rozkošnou aféru“ a britský tisk viděl v incidentu oslabení důvěry ve schopnosti české vlády, která má beztak dost práce s ruským plynem a válkou v Gaze.
Lidé, kteří Entropu viděli na vlastní oči, povětšinou pobouřeni nebyli. Řada lidí v Bruselu, jak uvedla zpravodajka ČT Eva Hrnčířová, brala netradiční skládačku jako trochu ironie, humoru a nadsázky v nudných a suchých úřednických budovách. I anketa, která doprovázela vystavení Entropy v DOX, ukázala, že Češi spíše oceňují Černého vtip, nadsázku a nápad.
