V centru Ostravy byla slyšet promluva o apokalyptické budoucnosti. Zaznívala z nastartovaného vozu, který zde zaparkovala umělecká skupina Rafani. Jejich apel je součástí festivalu Kukačka, který do veřejného prostoru rozmisťuje dočasné instalace současného umění.
Rafani na sebe upozornili v roce 2000 přetřením Lennonovy zdi nazeleno. Na vymalovanou plochu umístili jediný nápis – láska. Reagovali tak mimo jiné na vyprázdněný genius loci tohoto místa. Předloni zase proměnili pražskou galerii v nájemní byt, aby upozornili na problémy spojené se službami typu Airbnb. Ostravská instalace je odpovědí na letošní téma festivalu Kukačky: Toto není umění.
„Přemýšleli jsme nad tím asi rok a přišlo nám, že tento festival je na to ideální. Přivezli jsme vůz, který tady bude vrčet zbůhdarma,“ popisuje jeden z Rafanů Luděk Rathouský.
Zaparkované „esúvéčko“ před obchodním centrem Karolina stálo tři dny s neustále běžícím motorem, kromě něj bylo slyšet i audio s textem odkazujícím k akceleracionismu, tedy směru myšlení, který cestu ze současné krize vidí v urychleném společenském vývoji, včetně využití technologických možností.
Symbol arogance a nutnosti „být na příjmu“
Nastartované auto na pěší zóně mělo symbolizovat i nezájem o okolí a aroganci, s níž si někteří jednotlivci z pozice svého společenského postavení uzurpují prostor. „Známe z běžného života ve městě, že ta svinstva parkují úplně všude, i kde nemají stát,“ potvrzuje člen umělecké skupiny David Kořínek.
Dopravní prostředek, který nikam nejede, přesto spotřebovává palivo a energii, je zároveň metaforou všeobecné spotřeby, i když podle Kořínka tato intervence do veřejného prostoru není zamýšlena přímo jako „ekologický akt“. Další význam přináší spojení s digitální dobou, která člověka tlačí do potřeby být neustále na příjmu.
Umění do veřejného prostoru patří, otázka je jak
Rafani svou instalaci nazvali anglickým výrazem pro tajné sledování – Surveillance. Celkem se do letošní Kukačky zapojilo ale přes dvacet projektů od umělců nejen z Česka, ale i Polska, Nizozemska, Běloruska nebo Spojených států. Svá díla tvořili přímo pro konkrétní místa, zájemce k nim navede mapa.
„Umění do veřejného prostoru rozhodně patří. Důležité je spíše téma, jak se s ním ve veřejném prostoru pracuje. Ať do něj umělecké dílo vstupuje s respektem a se schopností k divákovi promlouvat,“ poznamenává spoluorganizátor festivalu Jakub Frank.
Kukačka zůstane v Ostravě do 7. listopadu. Na 25. října je ještě plánována komentovaná prohlídka s kurátory, dvakrát se také mohou zájemci připojit k „bezcílné procházce“ s umělkyní Šárkou Zahálkovou.
