Curych - Ve věku 74 let zemřel švýcarský malíř, sochař a návrhář Hans Rudolf Giger. Proslavil se návrhem mimozemského monstra pro film Ridleyho Scotta Vetřelec. Podle švýcarské televize SRF podlehl v pondělí odpoledne zraněním, která si přivodil při pádu. Jeho dílo výrazně ovlivnilo vizuální kulturu druhé poloviny dvacátého století.
Giger vyšel ze surrealismu, jehož formu naplnil postkatastrofickou skepsí i existencialismem, který přinesly obě světové války. Přes koketování se stylem fantasy se však již v 70. letech přenesl k vlastní vizi technokultury. Vymyslel bytosti zvané biomechanoidi, v kompozicích spojil části bizarních technologií s torzy obnaženého lidského těla.
Jeho obrazy jsou plné démonů, mutantů, hybridů a temné erotiky. Při zobrazování sexu vycházel z okultních praktik mystika Aleistera Crowleyho, historických vizí sabatu i studia mechaniky. Sochařská tvorba Gigera připomíná výzdobu paláců postavených civilizacemi, jež jsou od té pozemské vzdáleny celé světelné roky. Pro rodáka ze švýcarského Churu bylo prý umění prostředkem, jak se zbavit vlastních nočních můr.
Nejznámější je jeho spolupráce na vědeckofantastickém filmu Ridleyho Scotta Vetřelec, který mu v roce 1980 vynesl Oscara za vizuální efekty. Podoba Vetřelce byla inspirována obrazem Necronom IV. Na základě Gigerových návrhů vznikla série filmů, knih i počítačových her. Se Scottem pracoval také na filmu Prometheus (2012).
Dále se podílel na filmech jako Poltergeist II nebo Mutant. Oceňované jsou jeho návrhy pro hudební alba Debbie Harryové „Koo Koo“ a „Brain Salad Surgery“ skupiny Emerson, Lake & Palmer, které magazín Rolling Stone zařadil mezi sto nejzdařilejších v historii.
Zabýval se také designem, výrobou šperků nebo nábytku. Svůj surreálný biomechanický styl uplatnil při zakládání svérázných Giger barů. Roku 1998 na zámku St. Germain v Gruyères založil muzeum svého díla. V Praze se H. R. Giger představil retrospektivní výstavou v roce 2005 v Národním technickém muzeu na Letné.
