Králova řeč se zadrhává na scéně Slováckého divadla

Silný a dojemný příběh, který směl být zveřejněn až po smrti britské královny matky, nepřestává lákat divadelníky. Králova řeč od Davida Seidlera se celosvětového zájmu dočkala až po úspěchu oscarové filmové adaptace z roku 2010. Historické drama nejnověji inscenovali ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti.

„Když jsem začínal pracovat na této hře, tak jsem se setkal s jedním velice krásným citátem Ralpha Waldo Emersona: Je-li člověk nespokojený se svým životem, může jej změnit dvěma způsoby. Buď změní podmínky, nebo svůj postoj. První není vždy možné, to druhé je možné vždy,“ uvedl režisér představení a bývalý ředitel divadla Igor Stránský.

Zmíněný citát bere jako motto inscenace, která se odehrává podle skutečných událostí ve 30. letech 20. století ve Spojeném království. Král Jiří VI. musel na prahu 2. světové války nejprve porazit vlastní slabost. Rozhlasový mikrofon byl pro koktavého panovníka velkým strašákem. Dokázal to díky průkopnickým metodám prostořekého Australana.

Slovácké divadlo uvedlo Královu řeč (zdroj: ČT24)

Hru napsal americko-australský scenárista David Seidler na motivy vzpomínek královského logopeda. Dokončena a zveřejněna však kvůli zákazu královny matky mohla být až po její smrti v roce 2002. Králova řeč se stala fenoménem, jenž zasáhl celý svět, v roce 2010 po uvedení oscarového filmu, ve kterém excelovali Colin Firth a Geoffrey Rush.

Do té doby nebyla řečová vada britského krále Jiřího VI. a zásluhy logopeda Lionela Loguea na jejím odstranění obecně známy. Paradoxem je, že divadelní hra se úspěchu dočkala až díky triumfu své filmové adaptace. U nás Královu řeč jako první uvedla Mahenova činohra v Brně. Aktuální inscenace ve Slováckém divadle je v Česku už pátá.

Fakt, že jde o skutečný, historický příběh, režisér Stránský odsunul až na druhou kolej. „Je to především nádherný lidský příběh. Na to vůbec nepotřebujete, jestli je někdo král nebo není král a tak dále. Je to především o těch lidech, o té člověčině, o poznání, o víře v sama sebe,“ doplnil Stránský. Do hlavních rolí obsadil Pavla Hromádku (Bertie, vévoda z Yorku) a Pavla Majkuse (australský logoped Lionel Logue).

Herci absolvovali důkladnou přípravu. „Byli jsme v Brně na setkání s logopedem a několika jeho klienty. Slyšeli jsme je a mohli jsme se jich ptát na jejich pocity, kdy koktají víc a kdy míň, co jsou ty spouštěče a jak si s tím poradí a nebo naopak neporadí,“ uvedl Hromádka.

„Poměrně otevřeně nám vyprávěli o svých zkušenostech a zážitcích. Co to pro ně znamená a kam se třeba posunuli od doby, kdy přišli do poradny. Teď už třeba také vím, jak vadí, když je člověk netrpělivý a dopovídá věty za koktavého, místo aby počkal a dal mu čas,“ dodal Majkus.