Tahle země je pro Sráče

• jab

6. 11. 20116. 11. 2011, 12:13|Zdroj: ČT24

Sráči

Zdroj: Rostislav Šimek/ČT

Někdo má esa a krále, někdo jen sedmičky, prostě blbě rozdaný karty. A že si bereme prachy od těch, co je mají? S náma se život taky nemazlí…  Poctivost má kratký nohy, a kdo nekrade, okrádá rodinu, to nikdy platit nepřestalo. Bohužel nejen v televizním filmu Sráči, který ČT1 vysílá dnes od 20:00.

Snímek natočil Robert Sedláček, nikoli podle vlastního scénáře, jak bývá u jeho filmů obvyklé, ale poprvé podle scénáře Zdeňka Zapletala (vystřihl si i roličku dispečera bezpečnostní agentury). Nicméně Sráči nejsou nijak velký úkrok od toho, co mohou diváci Sedláčkových počinů (aktuálně se v kinech promítá jeho Rodina je základ státu) očekávat. Koneckonců už název je víc „sedláčkovský“ než „veřejnoprávní“ (k tomu přívlastku lépe pasovala pracovní verze - Krysy).

Film je v programu uváděn jako „kriminální drama“, nejde ovšem o napínavý detektivní příběh. Situacemi, do nichž se postavy dostávají, a dialogy, které vedou, stále probublává nadsázka a ironie, Sedláček (potažmo Zapletal) se opět (jako v Největších z Čechů nebo Mužích v říji) směje tomu, co je jinak spíš k pláči – nejzřetelněji na konci filmu, kdy závěrečnou přestřelku a to, co jí těsně předchází, podkresluje skladba Michala Davida (mimochodem výborně propojená s poznámkou jedné z postav o „kmotru“ Mrázkovi).

Nemohla jsem si při té scéně nevzpomenout na Sedláčkova slova v nedávném rozhovoru pro ČT24: „Je důležité skrze tvorbu zjistit, že jsou lidé, kteří věci cítí podobně, že není člověk jenom opuštěn v moři oslav sedmdesátin televizních hvězd.“ Ve stejném rozhovoru mluvil režisér o „undergroundu“, tedy těch, kteří se nastavení společnosti pokouší uniknout (kteří cítí věci podobně jako on), a nepatřit k „agresivním jedincům, kteří společnost ovládají“, ani k „velkému procentu sráčů, kteří se nikdy neozvou“.

Hrdinové (už to označení samo o sobě je vlastně ironické) Sráčů patří do poslední jmenované skupiny. Snad s jistou nadějí na výjimku u Dana (Jaroslav Plesl), který se ale nakonec vzepřít stejně nedokáže. Žijí ve světě takovém, jak je nastaven, a jeho pravidla se snaží co nejvíc využít pro sebe. Jo, jen pár přátel stačí mít, co umí za to vzít… policajta, který se nijak neštítí korupce, nebo zloděje, který zůstane kriminálníkem. Hloupý, kdo nebere, hloupější, kdo nedává.

Sráči

Zdroj: Rostislav Šimek/ČT

A tak se v nevelkém třineckém rajonu střetávají prohnilí s prohnilými. Dva muži zákona: protřelý Martin (Jiří Bartoška), který ví, že z policejního platu si člověk dům na klíč nepostaví a že moc je od toho, aby se využívala, a v tomhle ohledu ne ještě docela proškolený Dan (Jaroslav Plesl). A za podsvětí: ztracený případ Luky (Robert Mikluš), „poctivý“ zloděj Zidan (Jaromír Dulava), nenapravitelný Bronx (Emil Horváth ml.) a vypočítavý Černý (Petr Čtvrtníček).

Jejich osudy se (mnohdy s dávkou jisté životní - jak jinak než - ironie) propojují, a i když jsou každý teoreticky na jiné lodi, prakticky se v tom vezou všichni stejně. Jaképak vítězství dobra (kde by se taky vzalo) nad zlem. Sráči nejsou pohádka.

SRÁČI. 6. 11. na ČT1 ve 20:00. Režie: Robert Sedláček. Scénář: Zdeněk Zapletal. Kamera: Petr Koblovský. Hrají:  J. Plesl, J. Bartoška, J. Dulava, R. Mikluš, E. Horváth, P. Čtvrtníček, M. Daniel, N. Lichý, Z. Hadrbolcová, V. Erbová, A. Cónová ad.