Harmonikový kocour, pískací zvířátka - vzpomínka na Libuši Niklovou

Praha - Gumová nafukovací zvířata a pískací harmonikové figurky, s nimiž mají mnozí třicátníci a čtyřicátníci spojené své dětství, připomene výstava nazvaná 200 dm3 dechu. Tvorbu designérky Libuše Niklová (1934-1981) si budou moci prohlédnout návštěvníci Uměleckoprůmyslového muzea v Praze od 1. dubna do 6. června. Autorem instalace je Petr Nikl. Další výstava, v níž vzpomíná na svoji matku, bude k vidění v letohrádku Hvězda.

„Maminka pracovala s éterickým materiálem jako je vzduch; proto se design tak liší od hraček třeba ze dřeva nebo z kovu. Duší té hračky je vzduch, váš dech,“ říká syn Niklové, též známý výtvarník Petr Nikl. Nikl nyní připravil výstavu svých obrazů, kreseb a loutek inspirovaných matčinou tvorbou. Jeho výstava Dialog s maminkou začne 1. dubna v letohrádku Hvězda a potrvá do konce května.

Ikonou mezi hračkami Libuše Niklové je černý harmonikový kocour, známé byly ale také nafukovací hračky, které sloužily i jako sedací nábytek pro děti. Výstava měla počátkem roku premiéru v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně, kde se setkala s velikým diváckým úspěchem. „Tradiční tady byla spíš dřevěná hračka -´správná, kvalitní hračka je z přírodních materiálů, ze dřeva, z textilu´. Ale ona dokázal dát kvalitu té ´správné hračky´ výrobku z umělé hmoty,“ připomíná ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea Helena Koenigsmarková.

Nahrávám video

Libuše Niklová začínala s malými gumovými pískacími postavičkami a zvířátky, které tvořila v 50. a 60. letech pro výrobu v Gumotexu Břeclav. Její jméno je však spjato především s firmou Fatra Napajedla, v níž v letech 1963 až 1981 přivedla na svět řadu nápaditých hraček. První byl harmonikový kocour. Hračky se přestaly vyrábět proto, že obsahovaly ftaláty. Nová série buvolů už je ale z folií bez ftalátů, na výstavě je bude možné zakoupit, zatím ale mají certifikát jen jako upomínkový předmět, nikoli hračka. Fatra slíbila vyrobit také sérii žiraf a slonů.

Název projektu 200 dm3 dechu odkazuje na roli vzduchu ve výtvorech designérky. Tento fenomén podtrhuje instalace výstavy, již Petr Nikl vystavěl z transparentních nafouklých kostek a míčů. Výstava představuje 70 procent hraček, které Niklová navrhla. Některé se nezachovaly, vyčerpávajícím způsobem ale všechny připomíná publikace z nakladatelství Arbor Vitae.

  • Petr Nikl autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1539/153894.jpg
  • Libuše Niklová autor: ČT24, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1539/153884.jpg
  • 200 dm3 dechu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1539/153890.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Objevená Havlova hra vrací na scénu Ferdinanda Vaňka. Ten kdysi přelstil Rudé právo

V New Yorku má světovou premiéru nově objevená hra Václava Havla. Jednoaktovka Varování uzavírá tetralogii s dramatikovým stylizovaným alter egem Ferdinandem Vaňkem. Do podoby scénického čtení neucelený text připravil režisér Jiří Havelka.
včera v 09:00‌‌

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
25. 9. 2026‌‌

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
24. 9. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
24. 9. 2026‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
24. 9. 2026‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.