Eva Urbanová - operní diva s duší rockerky

Slaný - Na pražskou konzervatoř byla v sedmnácti „přestárlá“. Tehdy jí řekli, že kvůli „velkému hlasu“ ji prý stejně nikdo nikdy zpívat nenaučí. O pár let později se sopranistka Eva Urbanová (* 20. 4. 1961), která byla v 80. letech členkou rockové kapely RH+, nosila číro a chodila v kožených kalhotách, stala hvězdou předních světových operních scén. Pohybuje se na nich už čtvrt století. Málokterému „operákovi“ se podařilo to, co jí, aby jako rockerka, jen po soukromém pěveckém školení, dobyla Národní divadlo, milánskou La Scalu či Metropolitní operu v New Yorku.

„Božská Eva“

Opera by podle Urbanové měla být pojímána klasicky, ale s moderními prvky herectví. „Zpívání je vždy o práci a pokoře k autorovi a dílu,“ přiznává. Na velké role se připravuje tak rok a půl až dva před premiérou. „Naučit se jen noty nestačí,“ říká. S rolí se sžívá, snaží se ji pochopit, proto to trvá tak dlouho.

„Když s Toskou nebo s Libuší přivedu na jeviště také kus Urbanové, je to špatně. Měla by přijít jen postava,“ domnívá se pěvkyně, která se netají obdivem k Emě Destinnové. Těší ji, když zpívá „její“ roli nebo na místě, kde vystupovala. Někdy bývá i označením „božská Eva“ s Destinnovou lichotivě srovnávána.

Z Českých drah do La Scaly

Eva Urbanová se narodila 20. dubna 1961 ve Slaném. Zpěv milovala od dětství, inklinovala ale tehdy k populární hudbě. Chtěla na konzervatoř, což rodiče poprvé neschválili, šla tedy do učení. Poté, co se rodina přestěhovala do Vrčeně na Plzeňsku, pracovala ve výpočetním středisku Českých drah v Plzni. Když nakonec otec s konzervatoří souhlasil, přišlo odmítnutí s tím, ať si zpívá doma. Budoucí diva přesto naštěstí na operu nezanevřela.

Ve dvaceti, kdy snad všichni říkali, že už je pozdě, se jí v Plzni ujala profesorka Ludmila Kotnauerová. Její pedagogické umění, které se odrazilo v „italském“ zpěvu žačky, později ocenila i slavná sopranistka Renata Scottová. Začala proto s Urbanovou pracovat a dovedla ji k pravému italskému bel cantu.

Urbanová debutovala v roce 1987, a to v Plzni jako Cizí kněžna v Rusalce. V roce 1990 už po ní sáhlo pražské Národní divadlo, kde již zůstala. Zahajovala tu rolí Milady z Dalibora, o kterou si „troufale“ řekla. Sedm let nato debutovala v La Scale a rok poté v MET, kde od té doby také pravidelně účinkuje.

Domingo: S těmi tvými emocemi bys nás všechny zabila 

Z českého repertoáru její soprán s rozsahem tří oktáv vyzní nejlépe v oblíbené Miladě, Rusalce anebo v Libuši. Kostelnička z Janáčkovy Její pastorkyně jí už dvakrát vynesla Thálii. Za tuto její srdeční roli, kterou zpívala v Los Angeles, jí složil poklonu Plácido Domingo, když řekl: „S těmi tvými emocemi, s tím tvým velkým srdcem bys nás bývala všechny zabila.“

Před lety zazářila také v melodramatické opeře Adriana Lecouvreur. Jak hlas vyzrává, přechází k dramatičtějším rolím - k italským veristickým hrdinkám Tosce, Turandot, Santuzze, Giocondě, Amneris. Na řadu přichází už i těžký Wagner či Strauss.

„Proč bych si nazařádila“

Do opery vstoupila s ježkem na hlavě, práci s dirigentem, gesta, jevištní pohyb, různé pěvecké „fígle“ se učila „za pochodu“. Z „děvčete z vesnice“ se stala uznávanou osobností. Souvisela s tím také nová image a radikální zhubnutí.

„V koutku duše ten rock mám pořád v sobě,“ přiznává ale Urbanová, ostatně v autě relaxuje jedině s heavy metalem. Křížení žánrů se vůbec nebrání, vždycky záviděla Montserrat Caballéové desku s Freddiem Mercurym. Ráda proto zpívá s Karlem Gottem, který je podle ní v popu absolutní špička. „Proč bych si nezařádila,“ říká Urbanová, která se zpěvem baví. 

  • Parsifal v Národním divadle: Eva Urbanová (Kundry) autor: Hana Smejkalová, zdroj: Národní divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2406/240523.jpg
  • Eva Urbanová jako Cizí kněžna (Rusalka, Národní divadlo Praha 1998) autor: Hana Smejkalová, zdroj: Stránky Evy Urbanové http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2484/248340.jpg
  • Eva Urbanová jako Kostelnička (L. Janáček / Její pastorkyňa, Toronto, 2003) autor: Michael Cooper , zdroj: Stránky Evy Urbanové http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2484/248342.jpg
  • Eva Urbanová na turné s Karlem Gottem (2010) autor: František Jirásek, zdroj: Stránky Evy Urbanové http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2484/248341.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
před 9 hhodinami

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
před 20 hhodinami

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
včeraAktualizovánovčera v 16:18‌‌

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
včera v 13:38‌‌

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Hon na čarodějnice? Nástroje AI hledají spisovatele, kterým pomohla AI

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.