Převzetím Ceny Neuron se Neustupný dostane do prestižní společnosti. Dalšími laureáty jsou totiž chirurg Bohdan Pomahač, matematik Ivo Babuška, chemik Jiří Čížek a fyzik Jiří Bičák.
Původní specializací profesora Neustupného byl neolit a eneolit, postupem času však přešel na prostorovou archeologii, teorii sídelních areálů nebo k otázkám datovacích metod. S tím souvisí i jeho práce na radiokarbonové metodě datování, o kterou se zajímal jako jeden z prvních už v šedesátých letech. Už tehdy prý věřil, že má metoda budoucnost.
Západočeská univerzita v Plzni mu může děkovat za založení studia archeologie, což učinil v roce 1998. Zároveň se stal vedoucím katedry a později i profesorem. Vydal několik publikací a ocenění za svou činnost získal i ve Velké Británii, která jeho práci sledovala a publikovala.
Pravěcí lidé ve volném čase převážně spali
Neustupný se zasloužil o nový pohled na společnost pravěkého člověka. Rozbil mýtus o člověku zabaleném v roztrhaných kožešinách, každodenně bojujícím o přežití, o který se postaral hlavně Charles Darwin, a tuto teorii následně přiživovala literatura.
„Dnes vidíme pravěké lidi mnohem optimističtěji,“ říká Neustupný. Nejenže jejich „ošacení“ mělo daleko k roztrhaným hadrům (propracovaností a rezistencí spíš připomínalo dnešní Eskymáky), na pomezí paleolitu a mezolitu se podstatně změnil pohled na volný čas, kterého tehdejší obyvatelé měli údajně vcelku dost. A jak s ním naši předci nakládali? „Většinou spali,“ usmívá se profesor.
