Šarlatánka s razítkem úředního znalce kriminalizuje nevinné

Praha - Grafologie (starým názvem povahopis) a písmoznalectví jsou dva pojmy, které si lidé často pletou. Tristní ovšem je, pokud si je pletou i policisté z nejelitnějšího útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. V takovém případě jdou již všechny žerty stranou. Kvůli takovému zmatení pojmů totiž málem skončila za mřížemi jistá paní z Krkonoš. Málem ji tam poslal posudek grafoložky Anny Grabowské, která neznalosti policistů a státních zástupců hojně zneužívá.

Toho osudného rána přijela před krkonošský hotel vlastněný manželi Hákovými kolona policejních aut. Z nich vystoupila zhruba dvacítka policistů a rozmístila se ve foyer hotelu. Vyšetřovatel dal posléze překvapené paní Hákové přečíst příkaz k domovní prohlídce za tiché asistence ozbrojeného policisty v neprůstřelné vestě. Poté policisté celý hotel uzavřeli a začala kompletní prohlídka budovy počínajíc sklepem. Prohlídka se nevyhnula ani obsahu mrazáků a lednic. Manželům Hákovým však dosud nikdo nesdělil, co přesně policisté hledali.

A proč že se policisté chovali k manželům Hákovým jako ke zločincům? Paní Hákovou totiž obvinili, že se podílela na podvodu. Údajně měla být autorkou písemného podvrhu, díky kterému měla její matka získat miliony z falešné závěti. Podkladem k obvinění byl znalecký posudek z oboru grafologie, podle kterého měla být autorkou podvrhu právě obžalovaná paní Háková.

Grafoložka nebo písmoznalkyně (zdroj: ČT24)

Krajský soud v Hradci Králové ji v roce 2009 pravomocně odsoudil na dva roky odnětí svobody se zkušebním odkladem v trvání tří let. Pro manžele Hákovy to byl šok. Paní Háková se po verdiktu soudu psychicky zhroutila. Soud rozhodl na základě jediného důkazu – znaleckého posudku, který za autorku podvrhu jednoznačně označil právě paní Hákovou.

Ta se však cítila nevinná, a tak si nechala vypracovat vlastní posudek. Soudní znalkyně v oboru písmoznalectví, paní magistra Železná, došla k opačnému závěru. Tedy, že paní Háková text nenapsala. Magistra Železná našla ve srovnávaných textech množství rozdílných znaků. Podle paní magistry je důležité, že se jednalo o takové znaky, které jsou měnitelné či napodobitelné jen obtížně. Sporný materiál měl v sobě charakteristické individuální znaky spontánně psané. Ve srovnávacím psaném textu paní Hákové přitom nic takového nebylo. Byla tam pouze podobnost vycházející z použitého typu písma, a to ještě ne dokonalá.

Písmoznalectví není grafologie

Problém je, že znalkyně a grafoložka Anna Grabowská vůbec neměla potřebnou specializaci. Mezi grafologií a písmoznalectvím je totiž zásadní rozdíl. Podle JUDr. Mejstříka v době, kdy vypracovávala sporný posudek, potřebnou písmoznaleckou specializaci vůbec neměla.

„Ministerstvo nepovažuje oba obory za jaksi prolínající se, to znamená oba obory  považuje za samostatná odvětví, samostatné oblasti soudního znalectví,“ vnáší do věci pohled ministerstva spravedlnosti ministr Jiří Pospíšil.

Grafologie očima vědců

Podle českého klubu skeptiků Sisyfos, je přitom grafologie zcela nevědeckou, šarlatánskou metodou, která při křížových experimentech na slepo vykazovala úspěšnost v rozmezí statistické chyby. Zatímco na západ od českých hranic se od grafologie pro její nízkou vypovídací schopnost spíše upouští, u nás se bohužel úspěšně uchytila a zažívá rozkvět.

Podle předsedy české grafologické komory Jana Jeřábka je grafologie psychologií rukopisu a klíčovou otázkou, kterou si psycholog klade, pak je, jaká osobnost psala ten rukopis. Naproti tomu písmoznalectví se snaží identifikovat pisatele, či určit pravost podpisu. Podle tohoto dělení je grafolog vlastně psycholog, který se pomocí písma snaží zkoumat osobnost pisatele, zatímco písmoznalec zkoumá jen to, kdo text napsal. Písmoznalectví se používá například pro ověřování podpisů, rukopisných závětí a podobně. Je to disciplína, která má po celém světě pevně vypracovaná pravidla, a u nás se systematicky vyučuje zatím jen v kriminalistickém ústavu. Grafolog z logiky věci nesmí pro policii dělat stejnou práci jako písmoznalec, tedy například určovat, kdo psal nějaký rukopis. To se přesně odehrálo v případě paní Hákové.

Policie tápe

Zmatek v pojmech nepovažuje mluvčí hradeckého krajského státního zastupitelství za chybu. Postup soudu hájí odkazem na sémantickou podobnost grafologie a písmoznalectví. Podle ministra Pospíšila by měla sama policie objasnit, proč si vybírá paní Grabowskou, neboť k tomu používá peníze daňových poplatníků. Mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR Roman Skřepek potvrdil, že útvar hledal soudního znalce v oboru písmoznalectví a ručního písma. Posudek, který měla policie při výběru znalce k dispozici, však opravňoval paní Grabowskou pouze k posudkům v oboru školství, kultury, psychologie a grafologie. Rozpor nedokáže mluvčí vysvětlit.

Kde je zakopaný pes

Zatímco policie a soudy tápou v labyrintu sémantiky, paní Grabowská čile zneužívá chaosu a píše posudky jak na běžícím páse. Jinak si nelze vysvětlit, že sama na svých webových stránkách tvrdí, že od roku 2000 zpracovala již více než tři tisíce posudků. Z dokumentu, který má Česká televize k dispozici navíc vyplývá, že jen za rok 2008 a část roku 2009 jí byla policií za posudky vyplacena neuvěřitelná částka jeden milion dvě stě šedesát čtyři tisíc. Pro lepší představu zkoumání jednoho podpisu vyjde zhruba na deset tisíc korun. K takovým výdělkům se paní Grabowská dostala s pouhým středoškolským strojnickým vzděláním a kurzem grafologie dlouhým sto dvacet hodin.

Jak je možné, že se člověk se středoškolským vzděláním může stát soudním znalcem, který svojí prací rozhoduje o osudech lidí? Celkem jednoduše. Paní Grabowskou jmenoval v roce 2005 soudní znalkyní v oboru školství - kultura - odvětví psychologie, specializace Grafologie, předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem. Stačilo k tomu dobrozdání policistů a již zmíněných sto dvacet hodin grafologického kurzu.

Podle mluvčí Krajského soudu v Ústí nad Labem Ireny Jeřábkové žádná instrukce ministerstva spravedlnosti neupravuje podmínky pro jmenování znalcem se specializací v grafologii. Oproti tomu k písmoznalectví potřebuje znalec vysokoškolské vzdělání v oboru psychologie, nebo humanitního směru. Podle odborníků ovšem paní Grabowská nedosahuje ani potřebné kvalifikace k výkonu v oboru grafologie. Podle profesora Jana Musila, nemá valnou hodnotu ani samotný kurz grafologie, který paní Grabowská absolvovala. Na internetu lze prý lehce najít desítky nabídek kurzů grafologie, které jsou většinou drahé, ač lektoři kurzy vedoucí nemají potřebné vzdělání.

Výstraha spouští útěk

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti

„My jsme požádali městský soud, aby ty důkazy ještě doplnil tak, aby bylo zřejmé, že rozsudky, které paní Grabowská dělala, opravdu byly nekvalitní.“

V roce 2007 byla paní Grabowské, tehdy už znalkyni, udělena výstraha, jelikož paní Grabowská překročila rozsah svého znaleckého oprávnění. Podle mluvčí ústeckého krajského soudu Jeřábkové reagovala paní Grabowská tak, že se až po půl roce dostavila k předsedovi soudu na jednání a vzápětí změnila bydliště. Odstěhovala se do Prahy a požádala o převod veškeré její dokumentace ke Krajskému soudu v Praze. Následně Městský soud v Praze paní znalkyni odvolal, neboť stále porušovala povinnosti a vypracovávala posudky nad rámec svého oprávnění, tedy v oboru, ve kterém neměla potřebnou kvalifikaci a znalosti. Ministr spravedlnosti Jiří Popíšil rozhodnutí městského soudu překvapivě zrušil.

Vlastní metodou AG IP-1/08

Soudy začaly paní Grabowské šlapat na paty a zřejmě se už rozkřiklo, že dělá něco, co nemá. Paní Grabowská si však nechala zaregistrovat svou vlastní metodu zkoumání: nazvala ji šifrou AG IP-1/08, a tak našla způsob, jak policii přelstít. Podle ředitele Českého institutu pro akreditaci Jiřího Růžičky to je postup, který byl vytvořen inspekčním orgánem, který byl následně akreditován. Tuto akreditaci získala paní Grabowská přibližně za sto tisíc korun u Českého institutu pro akreditaci. Je jí ale de fakto k ničemu. Aby mohla dělat soudní posudky, musel by ji jmenovat soud či ministr. Samotná akreditace ale v žádném případě nedává právo, nebo neopravňuje někoho k výkonu znalecké činnosti.

Paní Grabowská si to zřejmě neuvědomuje a pod záštitou této akreditace nabízí policii své služby dál. Ministr Pospíšil soudí, že pokud znalkyně Grabowská tvrdí, že má potřebné oprávnění, je na místě podezření, že se dopouští trestného činu tím, že někoho uvádí v omyl. Ministr se domnívá, že existují právní důvody pro to, aby jí byla sebrána licence.

Paní Grabowská tvrdí, že písmoznalecké posudky nedělá. Zdá se, že jí nyní nezbývá nic jiného, než zapírat. Podle našich informací ji kvůli případu paní Hákové už začala vyšetřovat policie. Poté, co krajský soud v Hradci doplnil dokazování dle pokynu odvolacího soudu, paní Hanu Hákovou obžaloby v plném rozsahu v dubnu 2010 zprostil.

Podle manžela nespravedlivě obviněné paní Hákové nepřinesl osvobozující verdikt soudu žádné zadostiučinění. On i jeho manželka toho v průběhu soudního řízení hodně psychicky vytrpěli. Vadí mu hlavně fakt, že ta paní může dělat něco takového. Podle něj nejde jen o jejich případ. Znalkyně prý může takhle zdeptat a rozeštvat rodinu komukoliv jinému. Úzko je občas prý i profesorovi JUDr. Mejstříkovi, když si představí, že na základě posudku jedné nezodpovědné osoby se může kdokoliv dostat do výkonu trestu, aniž by se něčeho dopustil. Paní Grabowská si to zřejmě neuvědomuje a pod záštitou této akreditace nabízí policii své služby dál.