Praha - V platnost dnes vstupuje zákon o významné tržní síle, který má regulovat vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Obchodním řetězcům tak ode dneška hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Právní normu vítají výrobci potravin i zemědělci, obchodníkům a analytikům se ale nelíbí. Může podle nich vést ke zdražení potravin a také snížit ochotu obchodníků odebírat zboží od tuzemských firem.
Zákon ukládá hlavně řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musejí obsahovat cenové podmínky i údaje o snižování cen. Norma stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejpozději do 30 dnů od dodání. Řetězce také nebudou smět prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily, což se nemá vztahovat na rychle se kazící či sezonní výrobky.
Dodavatelé si stěžovali na cenový nátlak řetězců
Farmáři i výrobci potravin v minulosti kritizovali zejména cenový nátlak řetězců, které je nutily dodávat zboží na hranici výrobních nákladů, poukazovali také na vybírání poplatků. Výrobci platí třeba za to, že vůbec mohou řetězci dodávat, za umístění zboží na lukrativní místo v obchodě či na reklamních letácích obchodníků.
„Některé praktiky, které v současné době probíhaly, už skutečně překročily nejenom etické, ale i jakési morální hledisko a je třeba je narovnat,“ říká ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna. Nový zákon k tomu podle něj může přinejmenším alespoň přispět. Nezdravost vztahů mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli připouští také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Regulaci ale kritizuje, zákon je podle něj špatně napsaný.
Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu:
„Tento zákon je zásadním způsobem diskriminační, týká se jenom obchodníků a zasahuje příliš do volných tržních vztahů obchodních a soukroměprávních a z tohoto titulu se nám ten zákon krajně nelíbí.“
K tomuto vyjádření se přiklání i Petr Vyhnálek, viceprezident Svazu obchodu a jednatel obchodního řetězce Globus. Ten tvrdí, že pokud se dříve dodavatel a odběratel nedohodli na jakékoliv z obchodních podmínek, tak nespolupracovali a zboží z regálů zmizelo. Nový zákon podle něj ještě zhoršil už tak špatné vztahy mezi dodavateli a odběrateli. Navíc je diskriminační, protože obchodníkům předepisuje pevnou dobu splatnosti, zatímco výrobcům vůči jejich dodavatelům tuto lhůtu nepředepisuje.
Zákon se ale nakonec dodavatelům může vymstít
„Velké obchodní firmy se samozřejmě budou nějak bránit […] a jedním z těch nejlogičtějších kroků je bránit se právě tam, kde je to riziko největší. To znamená nějakým způsobem vyloučit z jednání ty menší dodavatele nebo tam vytvořit takové bariéry, aby k tomu nedošlo,“ odhaduje Zdeněk Skála, analytik firmy Incoma.
A řetězce se brání. Například rozesílají dotazníky, kde se mají dodavatelé vyjádřit, zda jsou, nebo nejsou závislí na řetězci, nebo chtějí vědět, jaký podíl obratu činí jejich dodávky do řetězce. „Deklarovaný status 'závislosti' v žádném případě nepovede k 'vylistování' těchto dodavatelů ani omezení spolupráce, jak naznačuje Potravinářská komora. Nestane se tak ani v případě, že dotazník nebude vyplněn. Je zcela na rozhodnutí dodavatele, zdali nám tato data poskytne,“ odmítá tuto kritiku řetězec Makro.
Petr Vyhnálek v odpovědi na otázku, zda nový zákon nepovede ke zvýšení cen
„Nepovede, protože Česká republika je součástí Evropské unie. To by se mohlo stát pouze tehdy, pokud by byl český trh uzavřený a nebyla by možnost se poohlédnout po srovnatelném zboží na nějakém jiném trhu.“
Zákon o významné tržní síle a jejím zneužití pochází od poslanců ČSSD. Senát k němu připojil pozměňovací návrh, aby se kontrola týkala jen prodeje zemědělských a potravinářských produktů, na což sněmovna přistoupila. Zákon ale poté vetoval prezident Václav Klaus. Podle něj nevhodně reguluje vztahy mezi dodavateli a odběrateli na maloobchodním trhu a vykazuje řadu legislativních nedostatků. Prezidentovo veto poslanci přehlasovali loni v listopadu.
