Evropská komise vyměřila Intelu novou pokutu za zneužití postavení na trhu

Evropská komise (EK) vyměřila americkému výrobci čipů Intel pokutu 376,36 milionu eur (9,2 miliardy korun). Jde o nově vyměřenou pokutu, protože tu původní, z roku 2009 a v rekordní výši 1,06 miliardy eur, loni částečně anuloval Tribunál Soudního dvora Evropské unie.

Pokuta je za zneužívání dominantního postavení na trhu počítačových čipů. Komise v původním nálezu dospěla k závěru, že se Intel snažil zbavit konkurenční firmy Advanced Micro Devices (AMD) tím, že výrobcům počítačů dával za určitých podmínek slevy, aby preferovali jeho čipy.

Tribunál Soudního dvora EU loni pokutu částečně anuloval, protože Evropská komise podle něj sankci řádně nezdůvodnila. Napadl zejména tu část zdůvodnění, v němž EK popisovala, jak Intel podmiňuje přiznání slev splněním konkrétních podmínek na straně výrobců počítačů. Část námitek ale Tribunál Komisi uznal.

„V návaznosti na tento rozsudek v pátek EK přijímá nové rozhodnutí o uložení pokuty společnosti Intel pouze za čistá omezení. Ta se vztahují k době mezi listopadem 2002 a prosincem 2006. Spočívala přitom v platbách firmy třem výrobcům počítačů,“ uvedla během pátku Evropská komise. Šlo o výrobce HP, Acer a Lenovo.

Osm let vyšetřování

Podle názoru EK charakterizovaly zneužití dominantního postavení na trhu dva druhy chování společnosti Intel vůči jejím obchodním partnerům. Byly jimi čistá omezení a podmíněné slevy. U čistých omezení dal Tribunál Komisi za pravdu, že znamenají zneužití dominantního postavení.

Pokuta pro Intel byla v roce 2009 nejvyšší, jakou kdy nějaká firma dostala. Představovala 4,15 procenta tržeb tohoto amerického podniku z roku před jejím uložením a předcházelo jí osm let vyšetřování. Evropská komise jako exekutivní orgán EU plní mimo jiné roli antimonopolního úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude Sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá do noci.
09:01Aktualizovánopřed 46 mminutami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 19 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Evropský pohled