Vláda chce nabrat osm tisíc státních zaměstnanců, hlavně do škol. Opozice požaduje propustit víc úředníků

5 minut
Události: Počty státních zaměstnanců porostou
Zdroj: ČT24

Příští rok plánuje vláda přijmout osm tisíc nových státních zaměstnanců, a to hlavně učitele, policisty, hasiče nebo vojáky. Výplývá to z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Propustit naopak kabinet hodlá zhruba sedm set úředníků. Nejvíc nových lidí, přes šest tisíc, plánují zaměstnat školy. Opozice navrhuje propustit víc úředníků.

„Tohleto zvýšení je dáno tím, že když se podíváte na demografickou křivku, tak zjistíte, že přibývá dětí narozených, že každým rokem je o 23 tisíc dětí víc na školách a o ty se musí někdo postarat, musí je mít kdo učit, musí jim někdo připavit prostředí, uklidit školy, navařit,“ zdůvodnil ministr školství Vladimír Balaš (STAN).

Podle něj se v některých oborech hledají odborníci složitě, ať už jde o fyziku, matematiku, nebo IT služby. Jen za poslední čtyři roky přitom vzrostl například počet zaměstnanců v regionálním školství o víc než třicet tisíc. Důvodem je nejen rostoucí počet žáků, ale také reforma regionálního školství.

Noví státní zaměstnanci
Zdroj: návrh státního rozpočtu na r. 2023

Více vojáků, policistů i hasičů

Vláda pro příští rok počítá i s víc než tisícovkou nových vojáků a se stovkami nových policistů a hasičů. Armádní nábor má kabinetu pomoci plnit jeho klíčovou prioritu, a to dávat nejpozději v roce 2025 na obranu dvě procenta HDP.

„Kdy jindy, než když na východě zuří válka, kterou rozpoutal agresor (Vladimir) Putin na Ukrajině, bychom měli plnit závazky do naší vlastní obranyschopnosti,“ konstatovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Podle šéfa resortu vnitra Víta Rakušana (STAN) je vnitřní bezpečnost země prostě velkou výzvou pro Českou republiku. „Peníze bychom každopádně uměli využít velmi efektivně,“ řekl.

Finance a zdravotnictví o úředníky přijdou

Naopak organizace spadající pod resort financí mají snížit počet tabulkových míst o 360. Zhruba polovinu z tohoto počtu tvoří posty úředníků, kteří vybírali silniční daň. Tu ale stát letos z větší části zrušil.

Skoro tři stovky povětšinou úřednických míst pak plánuje příští rok ušetřit ministerstvo zdravotnictví. Zhruba po čtyřiceti jich škrtnou ministerstva kultury a místního rozvoje.

„Bezesporu je možné racionalizovat práci. Je možné to, co lze provádět elektronicky, provádět elektronicky,“ míní šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ministerstva snižují počty zaměstnanců
Zdroj: návrh státního rozpočtu na r. 2023

„My to zvládneme. To prostě není tak, že bychom tam měli spoustu lidí na málo agendy, je to spíš obráceně,“ dodal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Méně úředníků, zní z opozice

Sněmovní opozice s růstem počtu státních zaměstnanců souhlasí. Podobně jako Fialův kabinet by nabírala hlavně nové učitele, policisty, vojáky nebo hasiče.

„Vládu doběhla její vlastní rétorika. Když byli v opozici, neustále kritizovali navyšování počtu úředníků a já jsem donekonečna říkala, jsou to učitelé, jsou to hasiči, jsou to policisté,“ reagovala bývalá ministryně financí a nyní předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.

Růst počtu státních zaměstnanců zvyšuje i výdaje na jejich platy. Příští rok budou stát o 18 miliard korun víc než letos. Opozice proto navrhuje propustit víc úředníků. Šéf poslanckého klubu SPD Radim Fiala si myslí, že aparát státních úředníků je velmi přebujelý a státní správa by podle něj měla do budoucna daleko více zeštíhlit. 

Fialův kabinet slíbil snížení počtu úředníků ve svém programovém prohlášení. Plánované zrušení zhruba sedmi set úřednických míst znamená jejich snížení zhruba o jedno procento. 

Příští rok už bude veřejná sféra nabízet rekordních skoro půl milionu pracovních pozic. O desetinu víc než před pěti lety. Průměrný plat v celé veřejné sféře se pohybuje nad čtyřiceti tisíci. Příští rok má vyskočit na skoro 43 tisíc hrubého měsíčně. Celkem stát na platy už letos vydával skoro čtvrt bilionu korun, příští rok to má být 264 miliard.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 17 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 20 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 23 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...