Vláda chce nabrat osm tisíc státních zaměstnanců, hlavně do škol. Opozice požaduje propustit víc úředníků

5 minut
Události: Počty státních zaměstnanců porostou
Zdroj: ČT24

Příští rok plánuje vláda přijmout osm tisíc nových státních zaměstnanců, a to hlavně učitele, policisty, hasiče nebo vojáky. Výplývá to z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Propustit naopak kabinet hodlá zhruba sedm set úředníků. Nejvíc nových lidí, přes šest tisíc, plánují zaměstnat školy. Opozice navrhuje propustit víc úředníků.

„Tohleto zvýšení je dáno tím, že když se podíváte na demografickou křivku, tak zjistíte, že přibývá dětí narozených, že každým rokem je o 23 tisíc dětí víc na školách a o ty se musí někdo postarat, musí je mít kdo učit, musí jim někdo připavit prostředí, uklidit školy, navařit,“ zdůvodnil ministr školství Vladimír Balaš (STAN).

Podle něj se v některých oborech hledají odborníci složitě, ať už jde o fyziku, matematiku, nebo IT služby. Jen za poslední čtyři roky přitom vzrostl například počet zaměstnanců v regionálním školství o víc než třicet tisíc. Důvodem je nejen rostoucí počet žáků, ale také reforma regionálního školství.

Noví státní zaměstnanci
Zdroj: návrh státního rozpočtu na r. 2023

Více vojáků, policistů i hasičů

Vláda pro příští rok počítá i s víc než tisícovkou nových vojáků a se stovkami nových policistů a hasičů. Armádní nábor má kabinetu pomoci plnit jeho klíčovou prioritu, a to dávat nejpozději v roce 2025 na obranu dvě procenta HDP.

„Kdy jindy, než když na východě zuří válka, kterou rozpoutal agresor (Vladimir) Putin na Ukrajině, bychom měli plnit závazky do naší vlastní obranyschopnosti,“ konstatovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Podle šéfa resortu vnitra Víta Rakušana (STAN) je vnitřní bezpečnost země prostě velkou výzvou pro Českou republiku. „Peníze bychom každopádně uměli využít velmi efektivně,“ řekl.

Finance a zdravotnictví o úředníky přijdou

Naopak organizace spadající pod resort financí mají snížit počet tabulkových míst o 360. Zhruba polovinu z tohoto počtu tvoří posty úředníků, kteří vybírali silniční daň. Tu ale stát letos z větší části zrušil.

Skoro tři stovky povětšinou úřednických míst pak plánuje příští rok ušetřit ministerstvo zdravotnictví. Zhruba po čtyřiceti jich škrtnou ministerstva kultury a místního rozvoje.

„Bezesporu je možné racionalizovat práci. Je možné to, co lze provádět elektronicky, provádět elektronicky,“ míní šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ministerstva snižují počty zaměstnanců
Zdroj: návrh státního rozpočtu na r. 2023

„My to zvládneme. To prostě není tak, že bychom tam měli spoustu lidí na málo agendy, je to spíš obráceně,“ dodal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Méně úředníků, zní z opozice

Sněmovní opozice s růstem počtu státních zaměstnanců souhlasí. Podobně jako Fialův kabinet by nabírala hlavně nové učitele, policisty, vojáky nebo hasiče.

„Vládu doběhla její vlastní rétorika. Když byli v opozici, neustále kritizovali navyšování počtu úředníků a já jsem donekonečna říkala, jsou to učitelé, jsou to hasiči, jsou to policisté,“ reagovala bývalá ministryně financí a nyní předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.

Růst počtu státních zaměstnanců zvyšuje i výdaje na jejich platy. Příští rok budou stát o 18 miliard korun víc než letos. Opozice proto navrhuje propustit víc úředníků. Šéf poslanckého klubu SPD Radim Fiala si myslí, že aparát státních úředníků je velmi přebujelý a státní správa by podle něj měla do budoucna daleko více zeštíhlit. 

Fialův kabinet slíbil snížení počtu úředníků ve svém programovém prohlášení. Plánované zrušení zhruba sedmi set úřednických míst znamená jejich snížení zhruba o jedno procento. 

Příští rok už bude veřejná sféra nabízet rekordních skoro půl milionu pracovních pozic. O desetinu víc než před pěti lety. Průměrný plat v celé veřejné sféře se pohybuje nad čtyřiceti tisíci. Příští rok má vyskočit na skoro 43 tisíc hrubého měsíčně. Celkem stát na platy už letos vydával skoro čtvrt bilionu korun, příští rok to má být 264 miliard.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
před 1 hhodinou

Outfity z Reeboku za pár korun zřejmě nebudou, firma ruší objednávky

Americká oděvní firma Reebok během víkendu na svém e-shopu omylem nabízela produkty za velmi nízké ceny. Lidé tak ve velkém nakupovali i desítky položek sportovního zboží za pár korun. Sortiment ale společnost velmi pravděpodobně nedodá, objednávky začala rušit.
10. 6. 2025

Špinavý byznys agentur práce je propojený, zjistili Reportéři ČT

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.
10. 6. 2025

Zadlužená VoZP jedná o sloučení s pojišťovnou ministerstva vnitra, píše Aktuálně.cz

Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) má nesplacené závazky za skoro miliardu korun, uvedl server Aktuálně.cz. Instituce se 700 tisíci klienty proto podala návrh na sloučení se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra, řekl portálu člen správní rady VoZP Zoltán Bubeník.
9. 6. 2025

Tempo růstu cen nemovitostí zrychlilo

V prvních třech měsících letošního roku zrychlilo tempo růstu cen u všech typů nemovitostí – pozemků, rodinných domů i bytů. Právě byty přitom zdražily nejvíce – skoro o čtyři procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Oproti loňsku jejich ceny stouply o deset procent. V Praze a Brně zároveň roste zájem o takzvané mikrobyty s výměrou kolem dvaceti metrů čtverečních. Vyplývá to z indexu bydlení ČSOB.
9. 6. 2025

Euro o hospodářském úspěchu země nerozhoduje, zaznělo v 90' ČT24

Bulharsko by se příští rok mohlo stát jednadvacátým členem eurozóny. V Česku většina lidí přijetí eura odmítá. Hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček a hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek mluvili v 90’ ČT24 mimo jiné o tom, že přijetí či nepřijetí eura nerozhoduje o hospodářském úspěchu země.
9. 6. 2025

Od těch z dovozu je odlišuje slupka. Rané brambory z tuzemska jsou opět k mání

Po roce jsou k dostání opět české rané brambory. V obchodech budou zhruba do konce června. Z celkových produkčních ploch tvoří asi pět procent. Na rozdíl od klasických brambor je ale může každý jasně rozeznat od těch z dovozu. U tuzemských raných brambor je totiž možné slupku jednoduše odloupnout prsty. Nemají ale tak dlouhou skladovatelnost. Ideální je spotřebovat je ihned po zakoupení. Česko je v produkci brambor soběstačné ze 75 procent. Největší bramborářskou oblastí je Vysočina, následuje Středočeský kraj.
9. 6. 2025

Česko je bitcoinová velmoc, vývoj překotný, regulace nutná, míní ekonomové

Bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls v pořadu Otázky Václava Moravce podotkl, že krypotoměny mohou hrát v ekonomice státu i velmi pozitivní roli. Podle ekonomů Mojmíra Hampla a Ladislava Krištoufka je Česko dokonce bitcoinovou či kryptoměnovou velmocí. Odborníci se však shodují, že vývoj na trhu s digitálními měnami je velmi překotný a legislativa často nestíhá reagovat. Tuzemské normy v této oblasti však hodnotí jako dobré.
8. 6. 2025
Načítání...