Češi budou letos stejně jako loni pracovat na stát nejdéle od roku 2000, spočítal Liberální institut

Den daňové svobody připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 25. června, loni to bylo 24. června. Češi totiž budou letos na stát pracovat stejně jako loni 175 dní, informoval Liberální institut. Společně s loňským rokem jde tak o daňově nejméně svobodný rok od roku 2000, kdy institut začal tento údaj počítat. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.

„Vláda Andreje Babiše zažila v letech 2018 a 2019 daňově nejsvobodnější roky, ale posléze v letech 2020 a 2021 naopak roky daňově nejméně svobodné. Koronavirovou pandemii nelze dávat vládě za vinu, avšak bezkoncepční a nekompetentní reakci na ni už ano,“ uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Dodal však, že to se netýká primárně výše výdajů.

„Liberální institut souhlasí, že poslední dva roky jsou období, kdy stát může oprávněně zvednout výdaje, což posouvá v naší metrice Den daňové svobody blíže ke konci roku,“ doplnil.

Den daňové svobody v ČR (2010–2011)
Zdroj: Liberální institut

Podle Pánka je zřejmě nejhorší věcí na současných vládních výdajích hrozba, že se stanou novým normálem. Ministerstvo financí totiž podle něj počítá pro příští rok s deficitem kolem tří set miliard korun.

„To bylo ještě před dvěma lety naprosto nemyslitelné. V tom je právě síla výpočtu dne daňové svobody – přehledně ukazuje, jak se historicky vyvíjí vztah vlády k našim penězům,“ dodal Pánek.

Zrušení superhrubé mzdy a snížení daní od počátku letoška nemá podle Pánka na výpočet dne daňové svobody přímý vliv.

„Pro výpočet používáme veřejné výdaje. Jedním z důvodů je, že pak je ten výpočet robustnější – kdyby například stát v jednom roce nevybral vůbec žádné daně, a v druhém roce kvůli tomu daně zdvojnásobil, byl by v jednom roce den daňové svobody prvního ledna a v tom druhém až někdy v listopadu nebo prosinci. Podle naší metriky ale bude v obou letech zhruba nastejno,“ vysvětlil.

Liberální institut při výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, a umožňuje tak porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v dalších zemích. Pánek upozornil, že aktuálně za každých dvacet tisíc korun, které si lidé nechají na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dodatečných 18 270 korun.

Mezinárodní srovnání a další podrobnosti zveřejní institut na tiskové konferenci 25. června. Na stejný den chystá i doprovodný happening.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Výroba aut v Česku vzrostla, více než třetinu tvoří elektromobily či hybridy

Tuzemské automobilky vyrobily v prvním pololetí 780 378 osobních aut, což je meziročně o 4,4 procenta více. V červnu produkce vzrostla o 3,3 procenta. Celkem čtyřicet procent vyrobených aut byly elektromobily nebo hybridy, z toho bylo 130 356 elektromobilů, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
před 7 mminutami

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 5 hhodinami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 7 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 18 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 22 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.