Eurokomisařka Malmströmová: Volný obchod s USA prospěje české ekonomice

Brusel - Eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová nesouhlasí s odpůrci zavedení zóny volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Obavy z nekvalitního jídla či pesticidů podle ní nejsou namístě. Dohoda má podle švédské političky podporu většiny obyvatel Unie a přinese Evropě pracovní místa a investice. Česká republika by mohla ze zóny profitovat například v oblasti automobilového průmyslu nebo exportu skla či piva. Dohodu chápe i jako jeden ze způsobů, jak pomoci Řecku. Cecilie Malmströmová byla hostem Interview ČT24, v pátek od 15:30 lze na webu ČT24 sledovat její diskusi z Univerzity Karlovy.

Cecilia Malmströmová je v současné době zodpovědná v prvé řadě za vytvoření konečné dohody o zóně volného obchodu mezi USA a Evropskou unií. Význam takového kroku by byl historický – jednalo by se o největší obchodní zónu světa. Už teď tvoří byznys mezi EU a USA skoro třetinu světového obchodu. Mnozí však s dohodou nesouhlasí, před sídlem Evropské komise v Bruselu ji demonstranti označili za „Trojského koně“.

„Nic, co není povolené teď v Evropské unii, nebude umožněné touto dohodou. Nemáme povolené měnit zákony, dál bráníme naše bezpečnostní principy, nepovolíme žádné hovězí s hormony ani geneticky modifikované plodiny, které v Evropě jsou zakázané,“ tvrdí švédská politička a soudí, že zóna přinese více pracovních míst a investice, které Evropa potřebuje.

Jan Keller (nestraník za ČSSD), europoslanec:

„Celkově mi na té smlouvě vadí především dvě věci. Jednak spousta nejasností, které se s ní pojí. A jednak vysoký stupeň utajení. Ty nejasnosti spočívají například v tom, že máte spoustu studií, které ukazují, že smlouva údajně povede ke zvýšení hrubého domácího produktu, ale máte stejný počet studií, které říkají, že povede k jeho snížení. Úplně to samé se týká vytvoření anebo zániku pracovních míst. Existuje určité riziko, že to může vést ke snížení kvality potravin. Samozřejmě, vyjednavači vás budou ujišťovat, že žádné takové riziko není, ale z hlediska principu předběžné opatrnosti si musíme dávat pozor, aby k tomu nedošlo. A nemůžeme se nechat uklidnit někým, kdo je třeba i placen za to, že říká, že k tomu zaručeně nedojde.“

„Evropská unie jednomyslně požádala Evropskou komisi, aby tuto obchodní dohodu vyjednala. Samozřejmě, je tu skepse, ale průzkumy v Evropě ukazují, že většina občanů náš postup podporuje. Je na politicích v Česku, aby se spojili se svými občany, naslouchali jejich otázkám a obavám a snažili se jim odpovědět a vysvětlit, proč tato dohoda bude dobrá i pro Českou republiku,“ říká Malmströmová a dodává, že určitou roli v kritice dohody může hrát i antiamerikanismus.

Konkrétně pro Českou republiku by zóna volného obchodu s USA mohla mít pozitivní dopad v oblasti automobilového průmyslu. „Vyrábíte pneumatiky a další díly do aut, tam dnes existuje tarif, daň. Pokud by se odstranila, bude pro vás jednoduší vyvážet,“ říká Malmströmová a zdůrazňuje, že dohoda by mohla posílit export dalších tradičních českých výrobků jako jsou například sklo nebo pivo. „Pokud se pro tyto výrobky zbavíme tarifů a dalších komplikací, vaše hospodářství z toho bude těžit,“ říká.

Sklo
Zdroj: Mlejnková Alexandra/ČTK

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl uvedl, že Česko v rámci vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a USA zcela podporuje kompletní zrušení cel na průmyslové výrobky. Největší přínos má mít dohoda označovaná jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství pro tuzemské firmy v automobilovém průmyslu, zdravotnické technice, farmacii a strojírenském průmyslu. „Přestože celní tarify jsou v průměru tři až čtyři procenta, pro ČR klíčové sektory, jako jsou automobilový průmysl, strojírenství, sklo, tam tarify dosahují 15 až 20 procent. Je to tedy věc, která se bude citlivě promítat do rozšíření možnosti obchodu s USA,“ uvedl.    

Některé sektory v české ekonomice podle něj potřebují více času na to, aby se připravily na americkou konkurenci. Jde zejména o energeticky náročná odvětví, jako je chemický průmysl. „Tady budeme spolu s dalšími členskými zeměmi trvat na co nejdelších přechodných obdobích,“ dodal náměstek.

Dohodou s USA proti zhroucení Řecka

Potápějící se Řecko
Zdroj: imago stock&people/ČTK/imago stock&people

Zóna volného obchodu mezi EU a USA by podle eurokomisařky mohla být také dílčím řešením ekonomických problémů Řecka. Už v červnu nedostanou téměř 3 miliony řeckých důchodců penze, stovky tisíc zaměstnanců ve veřejném sektoru budou bez platu. „Je to samozřejmě obří ekonomická a sociální katastrofa. Řeckým přátelům jsme pomáhali a budeme v tom pokračovat, abychom, doufejme, našli řešení,“ říká Malmströmová. „Obchodní smlouva s USA bude důležitá, ale vyjednáváme i s Japonskem a dalšími partnery v Asii, v Africe a Jižní Americe. Velmi brzy vstoupí v platnost obchodní dohoda s Kanadou a Singapurem, které mohou být velmi přínosné pro ekonomiku Evropské unie, včetně Řecka,“ dodává.

Stabilitě Evropské unie neprospívá ani chystané britské referendum o setrvání v Evropské unii. Podle Malmströmové by bylo londýnské vale Unii tragédií. „Nejen z obchodních důvodů, ale i z mnoha dalších. Potřebujeme je zde z hlediska ekonomiky, ale i kvůli příspěvkům v mnoha dalších oblastech. Doufám, že budou Britové volit ANO,“ přeje si eurokomisařka.

Jean-Claude Juncker a David Cameron
Zdroj: Suzanne Plunkett/Reuters

Alternativní trhy – odpověď na dopady protiruských sankcí na Evropu

Evropskou ekonomiku podle eurokomisařky pro obchod brzdí i protiruské sankce, které byly přijaty kvůli agresi Ruska na Krymu a východě Ukrajiny. „Kvůli sankcím byly v Evropě některé sektory tvrdě zasaženy. Některé dokázaly přesměrovat svůj export na jiné trhy, jiné to dál silně trápí. Snažíme se otevřít co nejvíce alternativních trhů.“

1. ledna příštího roku vstoupí v platnost zóna volného trhu s Ukrajinou. Malmströmová si od tohoto kroku slibuje okamžité výsledky. Podpora Ukrajiny ze strany Evropy je podle ní dostatečná. „Dali jsme Ukrajině miliony eur, jak co se týče přímé podpory, tak v půjčkách a garancích. Samozřejmě, potřeba peněz je obrovská, nikdy jich nebude dost. Ale i Ukrajina musí pokračovat ve svých reformách, zajistit, že vytvoří podnikatelsky přívětivé klima a že bude bojovat s korupcí,“ říká.

Diskusi eurokomisařky Malmströmové k dohodě o volném obchodu mezi EU a USA vysíláme z Univerzity Karlovy v pátek od 15:30 hodin na webu www.ct24.cz.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 9 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 16 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 18 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 18:16

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026
Načítání...